Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
24. 11. 2022 11:38

Co všechno už zničil kapitalismus a ukradl komunismus

Jak se staré myšlenkové šablony stávají v moderních hybridních společnostech směšnými.
Stávka studentů vysokých škol za klima, listopad 2022.
Stávka studentů vysokých škol za klima, listopad 2022. | Foto: Jakub Plíhal

Studentské okupační stávky se minuly účinkem. Veřejnost po nich nedebatuje o tom, jak pomoci lidem ohroženým změnami klimatu, ale řeší, proč vlastně studenti útočí na kapitalismus, který dnes řada lidí vnímá bezmála jako posvátnou krávu. Často hlavně proto, že v jejich očích splývá s liberální demokracií, případně je pro ně dokonce v některých ohledech důležitější než ona sama.

Po třiatřiceti svobodných letech česká společnost nevede rozpravu o tom, jak moc širokou demokracii unese či potřebuje, soustředí se převážně na přemýšlení, jak udržet ekonomicko-politický systém, který sice přináší bohatství, ale jako vedlejší produkt také velké lidské a přírodní oběti.

Zisky jsou mé, ztráty vaše

Nejsme v tom však osamoceni, jak dokazují i slova německého ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka, pronesená nedávno v Praze. "Demokracie nemůže existovat bez volného trhu," řekl na konferenci Česko-německého ekonomického fóra lídr německých Zelených Habeck. Vlády by podle jeho přesvědčení měly dělat všechno, aby trh mohl pracovat sám, jak chce a potřebuje. Pouze tehdy, když začne fatálně selhávat, je prý možné výjimečně "na chvíli zamhouřit oči" a nechat stát "se postarat". Třeba v energetické krizi, jakou právě procházíme.

Velmi to připomíná myšlení, k jakému se za celosvětového finančního kolapsu v letech 2008 a 2009 uchýlil americký prezident Barack Obama. Přiklonil se tehdy k tomu, aby dluhy bank, které situaci způsobily, vykoupil stát a vše pak běželo dál bez většího trestu pro viníky. Někdejší zisky jim zůstaly, na nové ztráty se složili všichni. A to s argumentem, že finanční ústavy obětovat prostě nelze, protože je systém potřebuje. Obětována tedy nakonec místo nich byla spravedlnost. Velká část tekutého hněvu, který dnes můžeme na Západě pozorovat, pramení právě z frustrace nad tím, že masám lidí demokracie přestala poskytovat to, v co od ní doufali - pocit sociální spravedlnosti.

Tomu, kdo chtěl slyšet, teď studentské stávky připomněly, že tento podstatný nedostatek "kapitalistické demokracie" dnes celé zástupy lidí považují i za jednu z příčin aktuální krize klimatické. Není tak divu, že vzniká ostrý spor o to, zda jde o defekt odstranitelný nějakou sofistikovanou regulací, nebo jen změnou režimu.

Ordoliberálové všech zemí, spojte se

Zeleného ministra Habecka jistě nikdo nebude podezírat z toho, že by byl prototypem tržního fundamentalisty, svou politickou kariéru založil na zřetelně levicovém vidění světa. Přesto se v roli odpovědného vládního politika proměnil v moderního ordoliberála - člověka, který věří ve vyvážený vztah mezi státní regulací a volným trhem. Jinými slovy v člověka, který kopíruje konsenzus, jenž Německo vyznává už od dob svého vzniku: kapitalismus je vítaným zdrojem bohatství, je ale třeba, aby bral v potaz sociální stabilitu a smír. V případě zeleného politika, jakým je Habeck, pak lze toto přesvědčení nahradit variací "ekologie ano, ale musí být ekonomická, tak jako by ekonomika zase měla vždy zohledňovat ekologická hlediska".

Stojí za povšimnutí, že tomuto středovému schématu odpovídají prakticky všechny požadavky stávkujících studentů. Nežádají konec systému ani smrt kapitalismu, volají pouze po tom, aby vláda důsledně prosazovala bezemisní hospodářství. O čemž mimochodem mluví i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Studentské požadavky tedy nejsou protikapitalistické, nýbrž ordoliberální - jde jim o vytvoření řádu, který by dával naději na dobrou budoucnost.

Což je fakt, který ostře kontrastuje s hysterickými reakcemi těch, kdo je bez ochoty k debatě nálepkují jako "komunistické". Jako by si neuvědomovali, jak moc se tím podobají radikálům z řad svých oponentů, kteří bezmyšlenkovitě vykřikují, že kapitalismus krade lidem peníze, zdraví, duši i životy. Extrémy se prostě přitahují.

Reálný svět je dnes ale především hybridní, a letité šablony tak k jeho pochopení rychle přestávají stačit. Nově jde především o to, co a jak lze ze starých receptů míchat, aby planeta i nadále zůstala v tom nejširším slova smyslu obyvatelnou.

Autor je analytikem týdeníku Euro.

Video: Studenti stávkují za klima (17.11. 2022)

Vyšší stovky lidí se podle organizátorů účastní protestního pochodu, kterým vyvrcholila stávka vysokoškolských studentů za klima. | Video: Radek Bartoníček
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Šéf úřadu práce není dost aktivní, odrazí se to na jeho hodnocení, řekl Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) není spokojen s prací šéfa úřadu práce Viktora Najmona. Generální ředitel podle něj není dost aktivní při organizaci úřadu, který čelí náporu žádostí, řekl Jurečka v reakci na středeční jednání sněmovního sociálního výboru, který oba vyzval, aby okamžitě řešili zpožďování dávek a zajistili jejich rychlé vyplácení.

Jurečka řekl, že s Najmonem o potřebě změn opakovaně v posledních měsících vede debaty a vyzývá ho k větší aktivitě. Uvedl také, že se nespokojenost projeví v hodnocení generálního ředitele podle služebního zákona.

"Rozhodně spokojen nejsem, kroky nejsou činěny nejen v posledních měsících, ale dlouhodobě," uvedl Jurečka na adresu vedení úřadu práce. Na dotaz, zda z toho vyvodí personální důsledky, řekl, že je limitován služebním zákonem. Později dodal, že jeho názor se projeví v pravidelném služebním hodnocení generálního ředitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy