Zkuste si odpovědět na otázku, není těžká: Má hlídat korupci úřad, který je na dvou hlavních politických stranách nezávislý, nebo je pro takovou práci lepší, když partaje takového hlídače ovládají na knoflík?
Jak se můžeme tak hloupě ptát? Ptáme, protože Nejvyšší kontrolní úřad už nějaký ten pátek míří k variantě číslo 2. Zatímco ODS a ČSSD se v kampani zalykají bojem proti korupci. A tenhle rozpor mezi sliby a skutky jim nikdo nepřipomíná.
Tažení poslanců proti prezidentovi NKÚ Dohnalovi zatím vyvrcholilo policejním obviněním z užívání „nadstandardně velkého a vybaveného" služebního bytu a dalších zločinů. „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě," svěřil se novinářům poslanec Libor Ježek z ODS, jeden ze členů kontrolního výboru, který před rokem celý případ spustil. Boží mlynář.
Čtěte také: Policie obvinila šéfa NKÚ. Za přílišný luxus
Dohnalovo apartmá na střeše vinohradského činžáku bylo opravdu luxusní. A viděl jsem papírek, na kterém prezident NKÚ vyčíslil tisícové výdaje za služební benzín a proti kterému je účtenka z hospody U přístavu daňový doklad par excellence. To je fakt. A teď pojďme do parlamentu a podívejme se na jeho účtenky.
Z cizího krev neteče
Takže benzín. Příspěvek na dopravu dělá 22 až 34 tisíc korun na měsíc, podle toho, jak daleko od sněmovny mají poslanci trvalé bydliště. Komunista Vladimír Koníček, předseda kontrolního výboru a hlavní dohnalobijec, má coby poslanec za Zlínsko nárok na nejvyšší taxu. Příspěvek pobírají i ti, kdo se hlásí k tomu, že jezdí do práce vlakem, který mají zadarmo (Olga Zubová). I Pražáci, jako člen kontrolního výboru Jan Bürgermeister. Za co poslanci ve skutečnosti cestovné utratí a kolik jim zůstane v kapse, nikdo nekontroluje. Kontrolní výbor má jiné poslání.
A teď nemovitosti. Tady poslanci inkasují dva typy příspěvků: na bydlení v Praze a na pronájem kanceláře ve svém volebním obvodu. Ten první jde přímo pronajímateli, takže třeba Koníčkově KSČM podle Týdne chodí za každého poslance, který využívá oprýskanou ubytovnu ve stranické centrále, 17 tisíc měsíčně. Slušné nájemné. A kanceláře, to už je kapitola sama pro sebe. „Já jsem docela majetný člověk, takže jsem zvyklý dělat věci na úrovni," vysvětlil Hospodářským novinám Ondřej Plašil (ODS), proč si v Kolíně zřídil kancelář v domě svého kolegy (na kterou mu parlament přispívá 24 tisíci měsíčně), když by v sousedství mohl mít podobnou za polovic.
Mimochodem, Plašil je členem kontrolního výboru, který s takovou vervou rajtuje po Dohnalově luxusu a nadměrných metrech.
Našli se poslanci, kteří pobírali příspěvek na byt v Praze a přitom tu měli vlastní (Jan Schwippel) nebo bydlí kousek za městem a dojíždění do parlamentu (pochopitelně gratis, viz příspěvek na dopravu a bezplatná MHD) by pro ně nebylo problém.
Vytěžování a zneužívání poslaneckých náhrad, o kterém psal tisk horem dolem, kontrolní výbor sněmovny nijak nevzrušovalo.
Když poslanec posílá příspěvek 20 tisíc na kancelář vlastní manželce (Jozef Kochan, ODS) nebo si z náhrad uspoří na nový byt (Bohuslav Sobotka, ČSSD), je to pro jeho kolegy maximálně „eticky sporné"; ale takhle pípnou jen výjimečně ti největší parlamentní odvážlivci. Jedou v tom totiž všichni.
Ze systému neprůhledných náhrad čerpal nejvíc poslanec ČSSD Rudolf Kufa, zjistil ze sněmovních statistik Týden. Měl nárok na 89 611 korun měsíčně (!) a pobíral 89 600. A teď pointa: Kufa už ve sněmovně není, protože vloni v září odešel do kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.
87 tisíc měsíčně měl (nebo stále má) na (nezdaněných) náhradách Jan Látka (ČSSD), také člen sněmovního kontrolního výboru…
A to prosím nikdo nehlídá, jestli poslanecké kanceláře nemají nějaké „nadstandardní vybavení", třeba moc velký gauč, nebo jestli se zákonodárci neroztahují v nadměrných metrech.
200 Dohnalů ve sněmovně
Tento týden zamířil do kolegia NKÚ další poslanec, Daniel Reisiegel z ODS. Nejvyšší kontrolní úřad se tak plní lidmi, odkojenými praxí poslaneckých prebend, které jsou symbolem nekontrolovatelných veřejných výdajů a plýtvání erárními penězi.
Čtěte také: Do vedení NKÚ zamířil další politik
František Dohnal způsobil státu škodu nejméně 900 tisíc korun, vyhodnotili vyšetřovatelé kontrolorův život na vysoké noze. Srovnejme to se sněmovnou. Milosrdně předpokládejme, že na každého poslance připadá na zbytečně vyplacených či někam ulitých náhradách 15 tisíc korun za měsíc. Krát 200 poslanců by to byly tři miliony za sněmovnu měsíčně a 144 milionů za jedno volební období. Stošedesátkrát větší škoda, než jakou údajně zavinil prezident NKÚ. Kterému teď - teoreticky, samozřejmě - hrozí až pět let vězení.
A sociální demokracie mezitím „likviduje korupci" a „pálí korupční čarodějnice". A ODS v programu hrdě hlásá, že „posílí odpovědnost veřejných funkcionářů při správě majetku založenou na principu rozšířené povinnosti veřejného funkcionáře nahradit škodu, kterou způsobil". Nestačilo by pro začátek vědět, kde končí poslanecké náhrady? A zrušit ty nejnemravnější?
