Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
30. 10. 2020 7:30

Covid v evropských městech nakopl cyklistiku. Praha uvízla v době jeskynní

Chytré vlády a chytrá vedení měst investují do životu (nejen životnímu prostředí) přátelské mobility. U nás vidíte pouhé zlomky, náznaky, jež k chytré dopravě míří. Zaostáváme.
Pokud jde o moderní mobilitu, vězíme v době jeskynní.
Pokud jde o moderní mobilitu, vězíme v době jeskynní. | Foto: frantic00 / Shutterstock.com

Reaguje Česko inteligentně a moderně na covid? Jsme chytrá země, která i velký malér dokáže aspoň místy překlopit v něco nového a pozitivního, v dobré změny? Nevypadá to tak. Ve využití krize naopak těžce zaostáváme. Jako příklad poslouží doprava ve městech, třeba v Praze. Co v hlavním městě covid změnil? Mnoho lidí, pokud může, jede do práce, na nákup nebo za svými blízkými raději autem než hromadnou dopravou. Při šíření zákeřné nákazy slovo "hromadná" samozřejmě straší.

Každý ví, že existují dvě základní městské alternativy vůči hromadné dopravě či jízdě autem - pěšky nebo na kole (koloběžce, elektrokole). Méně zdejších občanů už tuší, co se děje jinde v Evropě. Totiž že tam jen letos od jara investovali jednu miliardu eur (27 miliard korun) do nových cyklostezek a změn v ulicích a silnicích měst ve prospěch chodců. Za ty peníze vznikaly zklidněné zóny s nižší povolenou rychlostí pro dopravu, zóny na hraní, zóny bez aut, zóny s předností pro kolaře a podobně. U nás?

V Praze (viz třeba Prahanakole.cz) se toho moc neděje. V pátek 23. října byla otevřena nová Trojská lávka mezi Trojou a Císařským ostrovem na cyklotrase A310, skončila tam doprava přívozem. (Stará lávka se zřítila v prosinci 2017, obnovení přechodu pro pěší a přejezdu pro kolaře trvalo tři roky - a to je ještě na české šnečí poměry úspěch.) Dál byla otevřena cyklostezka Cholupice - Dolní Břežany místo bahnité cesty po poli na trase A204.

O. K. A ve vnitřní Praze? V centru a jeho okolí, kam dojíždějí i v době koronaviru mraky lidí? Nemění se prakticky nic. Jezdím denně, vidím, jak s podzimem mizí i to dost neslavné značení pochybných (nebezpečně úzkých) cyklopruhů. Jedu kolem Hradu nahoru a chápu, že řidiči místy prostě cyklopruh nemohou vidět, sám ho na kole sotva rozeznám.

Nezměnil se pohled značné části šoférů na lidi v sedle kola - stále jim překážíme, brzdíme, dokonce je "ohrožujeme"! Město není schopno vyřešit tak banální věci, jako je nechvalně slavná křižovatka ulic Povltavská a Bulovka (přechod vede do zdi, bourají tam často auta, když jedno pouští chodce či cyklistu, cyklostezka tam náhle končí). Můžete o tom psát horem dolem, marné. Jedete třeba v Liboci jednosměrkou Libocká pod viaduktem a řidiče za vámi ani nenapadne přibrzdit, v úzké proluce vás nemilosrdně lízne. Jízda na kole po Praze vyžaduje železné nervy.

V zajetí plechových autohomos

Podle newsletteru Kolem na kole je v ohrožení i první vlaštovka chytré mobility v Česku: "Dvě miliardy korun, které měly v nejbližší době z evropských fondů putovat na výstavbu cyklostezek, podle posledních zpráv nakonec stát hodlá utratit za výstavbu kabin pro sportovce". Návrh vzešel z ministerstva financí a Národní sportovní agentury, píše nevládní organizace Partnerství pro městskou mobilitu. Evropská komise přitom jednoznačně definovala, že prostředky z krizového fondu ReactEU smějí členské země použít na investice, které pomohou ke splnění klimatických cílů.

Prostě nezájem, chybí nám moderní vláda, politici pro dnešní dobu. Žijeme v zajetí plechových autohomos - autolidí, pro které je stále nejvyšší formou pohybu na kratší vzdálenosti jízda autem, tedy jedna ze zastaralých "svobod".

Víme, co se děje v Paříži, již vede starostka Anne Hidalgová. Volby vyhrála s programem "Manifest pro Paříž", její hlavní slogan zněl: "Vše, co potřebujete k životu, bude v okruhu 15 minut pěšky nebo na kole." Aby lidé mohli jezdit na kole nebo chodit pěšky, aby nemuseli třeba do metra, kde se covid-19 šíří snáz než venku, zakázala vjezd autům na hlavní třídy a do centra. Změnila je v cyklostezky zvané #coronapistes.

V Paříži přibylo 100 kilometrů nových cyklotras! Pařížané začali víc jezdit "kolmo", mají k dispozici sdílená kola Vélib, půjčují si je statisíce lidí. Velké změny ve prospěch cyklistů učinil taky moderní Berlín, jet tam na kole je pro pražského cyklistu něco jako výlet do ráje (ač i tam je co zlepšovat).

Podívejme se na evropská čísla, jež uvádí Statista.com a jež ukazují, jak covid-19 zvýšil investice do cyklistiky v Evropě (How Covid-19 Boosted Cycling Investment In Europe). Dozvíme se, kolik některé země investovaly do pohybu na kole přepočteno v eurech na jednu osobu: Finsko 7,76 €, tedy přes 200 korun, Itálie 5,04 €, Francie 4,91 €, Británie 4,80 €, Litva (nám díky komunistické minulosti v něčem blízká) 2,61 € atd. (Jde o peníze vynaložené do 17. září, zdroj Evropská cyklistická federace.)

Irsko: Stezky musí plnit dopravní funkci, nejen rekreační

Chytré vlády a chytrá vedení měst investují do životu (nejen životnímu prostředí) přátelské mobility. U nás vidíte pouhé zlomky, náznaky, jež k chytré dopravě vedou. Jsou to stále jen výjimky a mají ten ryze český charakter, bývají jen "jako"; jedete po tak jako tak úzkém cyklopruhu, před vámi zúžení a pruh kamsi zmizí, auta se na vás lepí, troubí, tlak vám vyletí na 180. Absurdní, předpotopní svět.

Předhání nás třeba Irsko. Tamní rozpočet vyhradil pro rok 2021 360 milionů eur (skoro 10 miliard Kč) na výstavbu bezpečných, oddělených cyklostezek podle nizozemského vzoru. Irský ministr životního prostředí, klimatu, komunikace a dopravy Eamon Ryan oznámil: "Počítáme předběžně s dvěma stovkami projektů." Co je jeho cílem? Umožnit lidem více po městech jezdit na kole a chodit pěšky. Má plán "Bezpečně do škol" - v celé zemi dětem a učitelům usnadnit cestu do školy pěšky a na kole. Mimochodem se tím děti učí větší samostatnosti, zatímco vozit je tam autem jim v tomto ohledu moc nepomůže.

Ryan řekl jednu důležitou věc: "Veškeré stezky musejí plnit dopravní funkci, nikoliv jen rekreační a turistickou." To by měl slyšet i náš ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO), který nikdy nespí. Když je o víkendu hezky, cyklostezky se zaplní, ba přeplní, i v Praze a okolí. Ale do práce a do školy se po nich v téhle zemi sto let za opicemi jezdí mnohem méně. Mimo jiné proto, že se lidé bojí riskovat.

Covid mnoha evropským zemím a politikům otevřel oči, spustil změny, které městům pomohou, očistí je, zklidní, zbaví aut a zátěže, kterou životnímu prostředí přivážejí. U nás to nefunguje, myslíme jinak, postaru, plechově. Velká škoda. Odsouváme změny, které budou muset přijít. Zase budeme nikoliv první ("nejlepší"), ale poslední, na chvostu, zaostalí.

Kampaň ukáže, jak předjíždět cyklisty: Hodně řidičů je arogantních, říká Kreuziger (video z 28. června 2020) 

Ukáznit se musí i cyklisté, spousta z nich je nezodpovědných. Neumím si představit, že bych si nevzal helmu, říká jezdec stáje NTT Pro Cycling. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 4 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 6 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

před 33 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy