Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
30. 10. 2020 7:30

Covid v evropských městech nakopl cyklistiku. Praha uvízla v době jeskynní

Chytré vlády a chytrá vedení měst investují do životu (nejen životnímu prostředí) přátelské mobility. U nás vidíte pouhé zlomky, náznaky, jež k chytré dopravě míří. Zaostáváme.
Pokud jde o moderní mobilitu, vězíme v době jeskynní.
Pokud jde o moderní mobilitu, vězíme v době jeskynní. | Foto: frantic00 / Shutterstock.com

Reaguje Česko inteligentně a moderně na covid? Jsme chytrá země, která i velký malér dokáže aspoň místy překlopit v něco nového a pozitivního, v dobré změny? Nevypadá to tak. Ve využití krize naopak těžce zaostáváme. Jako příklad poslouží doprava ve městech, třeba v Praze. Co v hlavním městě covid změnil? Mnoho lidí, pokud může, jede do práce, na nákup nebo za svými blízkými raději autem než hromadnou dopravou. Při šíření zákeřné nákazy slovo "hromadná" samozřejmě straší.

Každý ví, že existují dvě základní městské alternativy vůči hromadné dopravě či jízdě autem - pěšky nebo na kole (koloběžce, elektrokole). Méně zdejších občanů už tuší, co se děje jinde v Evropě. Totiž že tam jen letos od jara investovali jednu miliardu eur (27 miliard korun) do nových cyklostezek a změn v ulicích a silnicích měst ve prospěch chodců. Za ty peníze vznikaly zklidněné zóny s nižší povolenou rychlostí pro dopravu, zóny na hraní, zóny bez aut, zóny s předností pro kolaře a podobně. U nás?

V Praze (viz třeba Prahanakole.cz) se toho moc neděje. V pátek 23. října byla otevřena nová Trojská lávka mezi Trojou a Císařským ostrovem na cyklotrase A310, skončila tam doprava přívozem. (Stará lávka se zřítila v prosinci 2017, obnovení přechodu pro pěší a přejezdu pro kolaře trvalo tři roky - a to je ještě na české šnečí poměry úspěch.) Dál byla otevřena cyklostezka Cholupice - Dolní Břežany místo bahnité cesty po poli na trase A204.

O. K. A ve vnitřní Praze? V centru a jeho okolí, kam dojíždějí i v době koronaviru mraky lidí? Nemění se prakticky nic. Jezdím denně, vidím, jak s podzimem mizí i to dost neslavné značení pochybných (nebezpečně úzkých) cyklopruhů. Jedu kolem Hradu nahoru a chápu, že řidiči místy prostě cyklopruh nemohou vidět, sám ho na kole sotva rozeznám.

Nezměnil se pohled značné části šoférů na lidi v sedle kola - stále jim překážíme, brzdíme, dokonce je "ohrožujeme"! Město není schopno vyřešit tak banální věci, jako je nechvalně slavná křižovatka ulic Povltavská a Bulovka (přechod vede do zdi, bourají tam často auta, když jedno pouští chodce či cyklistu, cyklostezka tam náhle končí). Můžete o tom psát horem dolem, marné. Jedete třeba v Liboci jednosměrkou Libocká pod viaduktem a řidiče za vámi ani nenapadne přibrzdit, v úzké proluce vás nemilosrdně lízne. Jízda na kole po Praze vyžaduje železné nervy.

V zajetí plechových autohomos

Podle newsletteru Kolem na kole je v ohrožení i první vlaštovka chytré mobility v Česku: "Dvě miliardy korun, které měly v nejbližší době z evropských fondů putovat na výstavbu cyklostezek, podle posledních zpráv nakonec stát hodlá utratit za výstavbu kabin pro sportovce". Návrh vzešel z ministerstva financí a Národní sportovní agentury, píše nevládní organizace Partnerství pro městskou mobilitu. Evropská komise přitom jednoznačně definovala, že prostředky z krizového fondu ReactEU smějí členské země použít na investice, které pomohou ke splnění klimatických cílů.

Prostě nezájem, chybí nám moderní vláda, politici pro dnešní dobu. Žijeme v zajetí plechových autohomos - autolidí, pro které je stále nejvyšší formou pohybu na kratší vzdálenosti jízda autem, tedy jedna ze zastaralých "svobod".

Víme, co se děje v Paříži, již vede starostka Anne Hidalgová. Volby vyhrála s programem "Manifest pro Paříž", její hlavní slogan zněl: "Vše, co potřebujete k životu, bude v okruhu 15 minut pěšky nebo na kole." Aby lidé mohli jezdit na kole nebo chodit pěšky, aby nemuseli třeba do metra, kde se covid-19 šíří snáz než venku, zakázala vjezd autům na hlavní třídy a do centra. Změnila je v cyklostezky zvané #coronapistes.

V Paříži přibylo 100 kilometrů nových cyklotras! Pařížané začali víc jezdit "kolmo", mají k dispozici sdílená kola Vélib, půjčují si je statisíce lidí. Velké změny ve prospěch cyklistů učinil taky moderní Berlín, jet tam na kole je pro pražského cyklistu něco jako výlet do ráje (ač i tam je co zlepšovat).

Podívejme se na evropská čísla, jež uvádí Statista.com a jež ukazují, jak covid-19 zvýšil investice do cyklistiky v Evropě (How Covid-19 Boosted Cycling Investment In Europe). Dozvíme se, kolik některé země investovaly do pohybu na kole přepočteno v eurech na jednu osobu: Finsko 7,76 €, tedy přes 200 korun, Itálie 5,04 €, Francie 4,91 €, Británie 4,80 €, Litva (nám díky komunistické minulosti v něčem blízká) 2,61 € atd. (Jde o peníze vynaložené do 17. září, zdroj Evropská cyklistická federace.)

Irsko: Stezky musí plnit dopravní funkci, nejen rekreační

Chytré vlády a chytrá vedení měst investují do životu (nejen životnímu prostředí) přátelské mobility. U nás vidíte pouhé zlomky, náznaky, jež k chytré dopravě vedou. Jsou to stále jen výjimky a mají ten ryze český charakter, bývají jen "jako"; jedete po tak jako tak úzkém cyklopruhu, před vámi zúžení a pruh kamsi zmizí, auta se na vás lepí, troubí, tlak vám vyletí na 180. Absurdní, předpotopní svět.

Předhání nás třeba Irsko. Tamní rozpočet vyhradil pro rok 2021 360 milionů eur (skoro 10 miliard Kč) na výstavbu bezpečných, oddělených cyklostezek podle nizozemského vzoru. Irský ministr životního prostředí, klimatu, komunikace a dopravy Eamon Ryan oznámil: "Počítáme předběžně s dvěma stovkami projektů." Co je jeho cílem? Umožnit lidem více po městech jezdit na kole a chodit pěšky. Má plán "Bezpečně do škol" - v celé zemi dětem a učitelům usnadnit cestu do školy pěšky a na kole. Mimochodem se tím děti učí větší samostatnosti, zatímco vozit je tam autem jim v tomto ohledu moc nepomůže.

Ryan řekl jednu důležitou věc: "Veškeré stezky musejí plnit dopravní funkci, nikoliv jen rekreační a turistickou." To by měl slyšet i náš ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO), který nikdy nespí. Když je o víkendu hezky, cyklostezky se zaplní, ba přeplní, i v Praze a okolí. Ale do práce a do školy se po nich v téhle zemi sto let za opicemi jezdí mnohem méně. Mimo jiné proto, že se lidé bojí riskovat.

Covid mnoha evropským zemím a politikům otevřel oči, spustil změny, které městům pomohou, očistí je, zklidní, zbaví aut a zátěže, kterou životnímu prostředí přivážejí. U nás to nefunguje, myslíme jinak, postaru, plechově. Velká škoda. Odsouváme změny, které budou muset přijít. Zase budeme nikoliv první ("nejlepší"), ale poslední, na chvostu, zaostalí.

Kampaň ukáže, jak předjíždět cyklisty: Hodně řidičů je arogantních, říká Kreuziger (video z 28. června 2020) 

Ukáznit se musí i cyklisté, spousta z nich je nezodpovědných. Neumím si představit, že bych si nevzal helmu, říká jezdec stáje NTT Pro Cycling. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy