Zdeněk Mihalco, mih | Komentáře
2. 2. 2010 23:30

Čtenáři pod články řeší, jak moc Češi ničí češtinu

Máme psát slova stejně, jak je slyšíme?
Foto: Aktuálně.cz

Infobox

Jaká slova charakterizují minulé desetiletí a jaké výrazy budou nejlépe vystihovat příští dekádu? Pište redakci Aktuálně.cz - více informací v článku: Mýtné, nebo hejtman? Zvolte s námi slova desetiletí a v textu komentátora Aktuálně.cz Jana Lipolda: Čeština na rok 2010: Akční balíček pohody

"Nejrůznější baviči včetně politiků se dnes předvádějí ve vysílání zejména komerčních stanic rozhlasu a televize jazykem, nad nímž nezbývá než zaplakat," napsal ve svém blogu na Aktuálně.cz nakladatel Jaroslav Hořejší. Svým textem rozpoutal čtenářskou debatu o tom, zda je český jazyk v současné době zejména médii ničen, či zda jde pouze o jeho proměnu.

"Nejhorší zvěrstva pocházejí ze zásady ,piš, jak slyšíš,' protože ono jde o to, komu nasloucháme a podle koho se řídíme. Alespoň v odborném jazyce bychom si proto měli zachovat minimálně termíny jako diskuse, symposium, kurs, konkurs, impuls či puls, organismus, mechanismus či pluralismus, namísto slov diskuze, sympozium, kurz, konkurz, impulz či pulz, organizmus, mechanizmus či pluralizmus, která musela být ,odposlouchána' kdo ví kde," napsal Hořejší.

Na jeho text reagovalo několik čtenářů, kteří regulaci češtiny považují za zbytečnou a kritizování změn jazyka za nesmyslné.

"Prosím, dejte mi nějaký příklad toho, kdy někdo něco dokázal zregulovat pomocí nějakých nařízení, jak se má správně mluvit a psát? Pokud se něco masově rozšíří, není jiná cesta, než to prostě oficiálně povolit a zanést do slovníků," napsal například diskutující Pavel Navrátil. Další čtenář vystupující pod zkratkou Z. dodává: "Z Vaší zajisté dokonalé češtiny by se zase dělalo nevolno stařešinům minulých generací - jazyk nezemřel, jazyk žije, a co bylo dříve hovorové a 'nesprávné', je dnes norma, tak to chodí."

Čtenář Jan upozorňuje na v posledních letech některé často používané výrazy, které však postrádají obsah - například "nicméně" nebo "víceméně".

Další diskutující píšící pod označením Popelka píše: "Když slyším vysvětlovat někoho nějaký příběh nebo situaci slovy 'je to o tom', tak si vážně myslím, že si reálii spletl s nějakým příběhem z divadla. Doslova všichni policejní mluvčí sdělují, že se 'provádí vyšetřování', nikoliv, že se vyšetřuje. O zhovadilostech televizních reklam, promiňte mi ten výraz, se raději nebudu zmiňovat."

Foto: Aktuálně.cz
Blog Jaroslava Hořejšího: Pláč jazyka českého 

Co si o současné češtině myslíte vy? Ničíme jazyk, nebo jde jen o jeho proměnu? Diskutovat můžete pod výše uvedeným blogem Jaroslava Hořejšího nebo přímo pod tímto článkem.

Češtinou se ve svém blogu na Aktuálně.cz zabývá také jazykovědec Václav Cvrček z Ústavu Českého národního korpusu FF UK, který píše, že rozhodně není "zastáncem jakékoli jazykové regulace a dekretování toho, jak má kdo mluvit". Ve svém právě publikovaném úvodním textu svého blogu se zabývá rozdíly mluvy žen a mužů.

Foto: Jiří Kropáček
Celý text Václava Cvrčka: Jak mluví ženy a jak muži?

"Muži mají spíš tendenci přednášet a vytvářet 'teorie', o čemž svědčí vysoká frekvence spojek pokud, čili, nebo slov jako problém, podstata, spojení ve fázi, a tak dále, na druhou stranu," píše o mluvě mužů. Naopak pro ženy jsou podle Cvrčka typické výrazy jako hmm, no, viď a oslovení jako mami, babi, tati, Evi, Kamilo a podobně. Ženy také podle jazykovědce častěji užívají slova jako kupovat a nakupovat, škola nebo školka - zatímco muži používají častěji slovo školit.

Svůj blog jazykovědec uzavírá: "Nemůže to být tím, že práci, koníčky a přátele mají muži a ženy v průměru společné (baví se o tom zhruba stejně často), ale domácnost a starost o potomstvo stále připadá pouze na ženy?"

Foto: Aktuálně.cz
Jan Lipold: Čeština na rok 2010: Akční balíček pohody
 

Právě se děje

Další zprávy