reklama
 
 

Dá se tomu říkat korupce? A jak z toho Růžička vybruslí?

10. 6. 2015
V každém případě, pokud svědci mluví pravdu, je nabídka „zaplaťte tisíce a postarám se vám o kluka“ přinejmenším nemravná.

Vladimír Růžička položil funkci reprezentačního trenéra. Byla to odpovídající reakce na další vážná obvinění, která proti němu vznesli rodiče hokejistů. Údajně Růžičkou samotným, nebo jeho jménem požádaní o mnohatisícové sumy výměnou za místo na soupisce některého klubu.

Že záležitost „poškozuje dobré jméno hokeje“, není fráze, ale fakt. Pokud se věci měly tak, jak vypovídají svědci, mimo jiné by to znamenalo, že i na vrcholové úrovni mohou hrát ti solventnější na úkor těch lepších. Přitom jde o sport pokládaný za národní pýchu; a s touto praxí je spojován jeden z jeho nejvlivnějších mužů. Věc je velmi veřejná.

Zároveň platí, že jediným známým člověkem, který si u Vladimíra Růžičky protekci koupil, zůstává Miroslav Palaščák, který později od trenéra vymámil peníze zpátky. Případ propíraný před mistrovstvím světa, kdy se Růžička zaplétal do pokusů o vysvětlování a pak už na radu právníků raději mlčel. Jestli měli, nebo neměli na Slavii trezor a případně co v něm, se možná už nedozvíme.

Nová svědectví, zveřejněná Českým rozhlasem, pocházejí od lidí, kteří tvrdí, že údajně požadované částky nakonec nezaplatili. Buď transakci odmítli, nebo hotovost nesehnali.

Dá se spekulovat, že pokud by tomu bylo naopak, tak by mlčeli – protože by se nemohli ani v nejmenším divit, kdyby je policie obratem začala vyšetřovat kvůli podplácení (poskytnutí úplatku). A dá se spekulovat, kolik takových mlčících existuje.

Růžička, pokud by peníze přijal, by byl naopak podezřelý z trestného činu přijetí úplatku. Ale mimo výše zmíněné a ne právě přehledné kauzy není zatím k dispozici nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo přímý důkaz. A z justiční praxe víme, že když obvinění z korupce stojí pouze na výpovědích svědků, můžeme si na výsledek vsadit rovnou.

Jak vlastně celou aféru pojmenovat? Samozřejmě je možné se s tím dvakrát nepárat a říkat jí „korupční“, v obecnějším významu toho slova. Věcně vzato je ale problematické, jestli to je skutečně korupce – a to i kdyby svědci měli pravdu a nešlo jen o nedorozumění se zmatkářem Růžičkou, který, jak říká předseda Král, neví, co je to smlouva o sponzoringu.

Věřme, že alespoň ví, co jsou to daně.

Aby byla korupce trestným činem, musí souviset s „obstaráváním věcí obecného zájmu“. Je věcí obecného zájmu protekce v sestavě, za kterou její garant či dohazovač vezme statisícové všimné? Ne – jedná se o soukromý obchod, něco za něco, ber, nebo nech. Ano – sponzoři, ostatní hráči, hokejová veřejnost, všichni mají právo věřit, že se hraje fér a že nejsou podváděni. Český svaz ledního hokeje dostává od státu 100 milionů ročně a daňový poplatník má právo žádat, aby obíhaly v prostředí, které není cinklé.

Takže si vyberte.

Pokud by nebyly ony transakce - respektive jejich nabídka - přímo trestné, jak je tedy popsat? Z dostupných informací vycházejí různé teoretické varianty: Čistý sponzorský příspěvek. Vynucený sponzoring nesoucí známky korupčního jednání. Malá pozornost do fondu na rozvoj klubu s bonusem pro pana trenéra. Obchodní dohoda, kterou si obě strany vykládají po svém. A tak dále.

V každém případě, jestli svědci mluví pravdu, je taková nabídka „zaplaťte a postarám se vám o kluka“ přinejmenším nemravná.

autor: Jan Lipold

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama