David Storch David Storch | Komentáře
9. 11. 2020 6:30

Dánové chtějí kvůli covidu vybít miliony zvířat, problém je ale jinde

Když se teď na severu Evropy i jinde ve světě schyluje ke genocidě chovných norků, působí to jako výjimečná zběsilost. Ve skutečnosti jde ale o daň za náš životní styl.
Norková farma v dánském městě Gjoel v Severním Jutsku
Norková farma v dánském městě Gjoel v Severním Jutsku | Foto: Reuters

Na dánských kožešinových farmách byl zachycen nový kmen koronaviru. Takový, který by podle části expertů v případě přenosu na člověka mohl snížit efektivitu očkování, jež dnes považujeme za jedinou cestu z pandemie. Dánové se proto rozhodli preventivně zlikvidovat celou chovanou populaci norků, tedy něco mezi 15 a 17 miliony zvířat. Úmysl je napodobit záhy ohlásilo pět dalších zemí.

Přestože jde o svým způsobem racionální řešení, z té představy mrazí. Samotná podstata problému však leží hlouběji. Vyhlazení 17 milionů živočichů je jistě děsivým činem, ale samotný chov 17 milionů zvířat v klecích za účelem produkce módních doplňků je ve skutečnosti ještě děsivější.

Vítejte v antropocénu

K životu vyspělých společností patří možnost koupit v principu cokoliv a nemuset se příliš starat, jak se to do obchodu dostalo. To ale také znamená, že k našemu životu patří velkoprodukce všeho, včetně zvířat. Žijeme v antropocénu - éře, kterou charakterizuje fakt, že planetě dominuje lidská civilizace. Velkochovy k němu patří, stejně jako globální transport materiálů a myšlenek, zasahování člověka do planetárních cyklů i lány řepky a plantáže palmy olejné.

K velkochovům pak patří kromě totální redukce individuálního života zvířat i jejich masová likvidace, když něco nejde úplně tak, jak jsme si představovali. Stačí vzpomenout na genocidu dobytka v čase nemoci šílených krav. Čím masovější velkochovy budou, tím větší bude i pravděpodobnost, že se v nich semele něco zlého, a tím drastičtější budou i "nápravná opatření".

Hodně zvířat chovaných na jednom místě prostě zadělává na problém podobně, jako příliš mnoho uranu 235 v jedné nádobě či hodně nebezpečných virů v jedné laboratoři - nebo příliš mnoho lidí na jedné planetě, slušelo by se dodat.

Chvála rozmanitosti

V poslední době se hodně mluví o ochraně biologické rozmanitosti - biodiverzity. Naskýtá se ale otázka, k čemu je rozmanitost vlastně dobrá. Odpověď je možná jednodušší, než jsme si mysleli - rozmanitost je ochranou před problémy, které nám jako časovaná bomba tikají ve velkochovech, na plantážích a v lánech monokultur. Velkoškálová homogenita je jistě ekonomicky výhodná. Platíme za to ale tím, že je nebezpečně náchylná k stejně velkoškálovým - a tedy drastickým - změnám.

Homogenní monokulturu smrku zničí jeden namnožený škůdce tak, že celý les zanikne, velkochov jednoho druhu zvířete může zničit jedna epidemie (nebo jen podezření na ni). Naproti tomu v druhově rozmanitém společenstvu, ať už rostlin nebo živočichů, se případné změny týkají pouze dílčích složek a celý systém se jen těžko zhroutí.

Týká se to i společnosti jako celku. Náchylnost k velkým katastrofám způsobeným požáry, viry nebo třeba "alternativními pravdami" je vždy větší ve velkých a homogenních celcích. A jediné, co s tím můžeme dělat, je snaha o maximální rozmanitost a heterogenitu. A to i tehdy, když to není v krátkodobé perspektivě tak ekonomicky výhodné, jako třeba držet v klecích miliony šelem v jedné malé oblasti Dánska.

Autor, biolog, působí v Centru pro teoretická studia - společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR - a na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Dánsko vybije celou tamní mnohamilionovou populaci norků (video z 6. listopadu 2020)

Dánsko vybije celou tamní mnohamilionovou populaci norků | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 41 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy