David Storch David Storch | Komentáře
9. 11. 2020 6:30

Dánové chtějí kvůli covidu vybít miliony zvířat, problém je ale jinde

Když se teď na severu Evropy i jinde ve světě schyluje ke genocidě chovných norků, působí to jako výjimečná zběsilost. Ve skutečnosti jde ale o daň za náš životní styl.
Norková farma v dánském městě Gjoel v Severním Jutsku
Norková farma v dánském městě Gjoel v Severním Jutsku | Foto: Reuters

Na dánských kožešinových farmách byl zachycen nový kmen koronaviru. Takový, který by podle části expertů v případě přenosu na člověka mohl snížit efektivitu očkování, jež dnes považujeme za jedinou cestu z pandemie. Dánové se proto rozhodli preventivně zlikvidovat celou chovanou populaci norků, tedy něco mezi 15 a 17 miliony zvířat. Úmysl je napodobit záhy ohlásilo pět dalších zemí.

Přestože jde o svým způsobem racionální řešení, z té představy mrazí. Samotná podstata problému však leží hlouběji. Vyhlazení 17 milionů živočichů je jistě děsivým činem, ale samotný chov 17 milionů zvířat v klecích za účelem produkce módních doplňků je ve skutečnosti ještě děsivější.

Vítejte v antropocénu

K životu vyspělých společností patří možnost koupit v principu cokoliv a nemuset se příliš starat, jak se to do obchodu dostalo. To ale také znamená, že k našemu životu patří velkoprodukce všeho, včetně zvířat. Žijeme v antropocénu - éře, kterou charakterizuje fakt, že planetě dominuje lidská civilizace. Velkochovy k němu patří, stejně jako globální transport materiálů a myšlenek, zasahování člověka do planetárních cyklů i lány řepky a plantáže palmy olejné.

K velkochovům pak patří kromě totální redukce individuálního života zvířat i jejich masová likvidace, když něco nejde úplně tak, jak jsme si představovali. Stačí vzpomenout na genocidu dobytka v čase nemoci šílených krav. Čím masovější velkochovy budou, tím větší bude i pravděpodobnost, že se v nich semele něco zlého, a tím drastičtější budou i "nápravná opatření".

Hodně zvířat chovaných na jednom místě prostě zadělává na problém podobně, jako příliš mnoho uranu 235 v jedné nádobě či hodně nebezpečných virů v jedné laboratoři - nebo příliš mnoho lidí na jedné planetě, slušelo by se dodat.

Chvála rozmanitosti

V poslední době se hodně mluví o ochraně biologické rozmanitosti - biodiverzity. Naskýtá se ale otázka, k čemu je rozmanitost vlastně dobrá. Odpověď je možná jednodušší, než jsme si mysleli - rozmanitost je ochranou před problémy, které nám jako časovaná bomba tikají ve velkochovech, na plantážích a v lánech monokultur. Velkoškálová homogenita je jistě ekonomicky výhodná. Platíme za to ale tím, že je nebezpečně náchylná k stejně velkoškálovým - a tedy drastickým - změnám.

Homogenní monokulturu smrku zničí jeden namnožený škůdce tak, že celý les zanikne, velkochov jednoho druhu zvířete může zničit jedna epidemie (nebo jen podezření na ni). Naproti tomu v druhově rozmanitém společenstvu, ať už rostlin nebo živočichů, se případné změny týkají pouze dílčích složek a celý systém se jen těžko zhroutí.

Týká se to i společnosti jako celku. Náchylnost k velkým katastrofám způsobeným požáry, viry nebo třeba "alternativními pravdami" je vždy větší ve velkých a homogenních celcích. A jediné, co s tím můžeme dělat, je snaha o maximální rozmanitost a heterogenitu. A to i tehdy, když to není v krátkodobé perspektivě tak ekonomicky výhodné, jako třeba držet v klecích miliony šelem v jedné malé oblasti Dánska.

Autor, biolog, působí v Centru pro teoretická studia - společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR - a na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Dánsko vybije celou tamní mnohamilionovou populaci norků (video z 6. listopadu 2020)

Dánsko vybije celou tamní mnohamilionovou populaci norků | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Morata zařídil Juventusu vítězný obrat proti Laziu

Fotbalisté Juventusu Turín otočili domácí zápas 26. kola italské ligy s Laziem Řím a vyhráli 3:1. Dvěma góly a asistencí obrat zařídil útočník Álvaro Morata. Juventus nastoupil v základní sestavě bez Cristiana Ronalda, přesto se přiblížil na jediný bod druhému AC Milán. "Rossoneri" mohou znovu odskočit v neděli, kdy je čeká duel na hřišti Hellasu Verona, pak bude mít ale Juventus znovu zápas k dobru.

První gól dali Římané, poté co se ve 14. minutě prosadil Joaquín Correa. Ještě do koncem první půle ale Morata posunul míč Adrienu Rabiotovi do pokutového území a francouzský záložník vystřelil pod břevno. Po změně stran už to byl sám Morata, kdo zakončoval útoky Juventusu. Nejprve se v 57. minutě prosadil z rychlého protiútoku a po chvíli potvrdil výhru proměněnou penaltou.

Moratu pak na závěrečných 20 minut vystřídal Ronaldo, hvězdný Portugalec ale sérii tří zápasů, ve kterých pokaždé skóroval a celkem dal čtyři branky, nestihl prodloužit.

Juventus v lize zvítězil dvakrát po sobě poprvé od přelomu ledna a února. Lazio v poslední době ztrácí, tři z posledních čtyř ligových duelů prohrálo a patří mu sedmé místo.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Futsalisté v kvalifikaci ME hráli 3:3 s obhájci zlata Portugalci

Čeští futsaloví reprezentanti ve třetím utkání kvalifikace mistrovství Evropy remizovali 3:3 s úřadujícími šampiony z Portugalska. Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna udrželi první místo v tabulce osmé skupiny o dva body před dnešním soupeřem, kterého v polské Lodži podruhé vyzvou v úterý.

Češi během úvodní desetiminutovky dvakrát vedli, ale na trefy Michala Seidlera a Matěje Slováčka dokázali bleskově odpovědět Miguel Angelo s Panym Varelou. Ve 28. minutě favorizované Portugalce poslal do vedení Fábio Cecílio, ale brankář Vítor Hugo si chvíli nato vstřelil vlastní gól.

Na evropský šampionát 2022 v Nizozemsku přímo postoupí vítězové osmi skupin a šest nejlepších celků na druhých místech. Dva nejhorší týmy na druhých pozicích čeká baráž.

Zdroj: ČTK
Další zprávy