David Storch David Storch | Komentáře
9. 11. 2020 6:30

Dánové chtějí kvůli covidu vybít miliony zvířat, problém je ale jinde

Když se teď na severu Evropy i jinde ve světě schyluje ke genocidě chovných norků, působí to jako výjimečná zběsilost. Ve skutečnosti jde ale o daň za náš životní styl.
Norková farma v dánském městě Gjoel v Severním Jutsku
Norková farma v dánském městě Gjoel v Severním Jutsku | Foto: Reuters

Na dánských kožešinových farmách byl zachycen nový kmen koronaviru. Takový, který by podle části expertů v případě přenosu na člověka mohl snížit efektivitu očkování, jež dnes považujeme za jedinou cestu z pandemie. Dánové se proto rozhodli preventivně zlikvidovat celou chovanou populaci norků, tedy něco mezi 15 a 17 miliony zvířat. Úmysl je napodobit záhy ohlásilo pět dalších zemí.

Přestože jde o svým způsobem racionální řešení, z té představy mrazí. Samotná podstata problému však leží hlouběji. Vyhlazení 17 milionů živočichů je jistě děsivým činem, ale samotný chov 17 milionů zvířat v klecích za účelem produkce módních doplňků je ve skutečnosti ještě děsivější.

Vítejte v antropocénu

K životu vyspělých společností patří možnost koupit v principu cokoliv a nemuset se příliš starat, jak se to do obchodu dostalo. To ale také znamená, že k našemu životu patří velkoprodukce všeho, včetně zvířat. Žijeme v antropocénu - éře, kterou charakterizuje fakt, že planetě dominuje lidská civilizace. Velkochovy k němu patří, stejně jako globální transport materiálů a myšlenek, zasahování člověka do planetárních cyklů i lány řepky a plantáže palmy olejné.

K velkochovům pak patří kromě totální redukce individuálního života zvířat i jejich masová likvidace, když něco nejde úplně tak, jak jsme si představovali. Stačí vzpomenout na genocidu dobytka v čase nemoci šílených krav. Čím masovější velkochovy budou, tím větší bude i pravděpodobnost, že se v nich semele něco zlého, a tím drastičtější budou i "nápravná opatření".

Hodně zvířat chovaných na jednom místě prostě zadělává na problém podobně, jako příliš mnoho uranu 235 v jedné nádobě či hodně nebezpečných virů v jedné laboratoři - nebo příliš mnoho lidí na jedné planetě, slušelo by se dodat.

Chvála rozmanitosti

V poslední době se hodně mluví o ochraně biologické rozmanitosti - biodiverzity. Naskýtá se ale otázka, k čemu je rozmanitost vlastně dobrá. Odpověď je možná jednodušší, než jsme si mysleli - rozmanitost je ochranou před problémy, které nám jako časovaná bomba tikají ve velkochovech, na plantážích a v lánech monokultur. Velkoškálová homogenita je jistě ekonomicky výhodná. Platíme za to ale tím, že je nebezpečně náchylná k stejně velkoškálovým - a tedy drastickým - změnám.

Homogenní monokulturu smrku zničí jeden namnožený škůdce tak, že celý les zanikne, velkochov jednoho druhu zvířete může zničit jedna epidemie (nebo jen podezření na ni). Naproti tomu v druhově rozmanitém společenstvu, ať už rostlin nebo živočichů, se případné změny týkají pouze dílčích složek a celý systém se jen těžko zhroutí.

Týká se to i společnosti jako celku. Náchylnost k velkým katastrofám způsobeným požáry, viry nebo třeba "alternativními pravdami" je vždy větší ve velkých a homogenních celcích. A jediné, co s tím můžeme dělat, je snaha o maximální rozmanitost a heterogenitu. A to i tehdy, když to není v krátkodobé perspektivě tak ekonomicky výhodné, jako třeba držet v klecích miliony šelem v jedné malé oblasti Dánska.

Autor, biolog, působí v Centru pro teoretická studia - společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR - a na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Dánsko vybije celou tamní mnohamilionovou populaci norků (video z 6. listopadu 2020)

Dánsko vybije celou tamní mnohamilionovou populaci norků | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy