Po kampani, ve které se kandidáti úporně a často marně snažili odlišit jeden od druhého, přichází Den D. Krajské volby. Čtyři roky po „oranžové tsunami" a v době, kdy důvěra ve vládu a politiku klesá na dno průzkumů.
Panuje nespokojenost - ale jak se promítne do výsledků? Nebo snad budou voliči hlasovat nohama a nepřijdou? Budou krajské volby nakonec něčím víc než obrovským průzkumem veřejného mínění před příštími volbami do Poslanecké sněmovny?
Kdyby se měli držet splnitelných slibů, mohou krajští politici, ať už jsou v jakémkoli dresu, nabízet vlastně jen pořád to samé: opravené silnice, fungující nemocnice, dopravní obslužnost nebo podporu hasičů. A jako zlatý hřeb to, že nebudou krást.
Aby vzbudily pozornost a mobilizovaly voliče - kteří se v krajských volbách stejně rozhodují hlavně podle celostátních témat -, musely strany vsadit na věci, jež se krajských parlamentů víceméně netýkají. Dávají stop „bezohledné vládě" a „nepřizpůsobivým". Středočeská ČSSD slíbila, že ubrání Pražský hrad před restitucí do Vatikánu.
Koncentrace populismu v heslech a výrocích místy překračovala hygienické limity. Voliči přežili bez úhony jen díky tomu, že strany přece jen neinvestovaly do agitace tolik peněz jako předloni.
Podle všech průzkumů je jisté, že vládní strany utrpí v krajských volbách porážku. Jde o to, jak velkou a jak dlouhý bude zástup těch, kteří se přihlásí k absolutnímu či dílčímu vítězství.
V krajích se rozdělují miliardy a výsledek hlasování napoví, jestli se pravicová vláda udrží u moci. Kampaň, kterou šlo jen těžko brát vážně, by neměla zakrýt, že to jsou důležité volby. Proto přinášíme deset důvodů, proč se vyplatí věnovat jim pozornost:
1. ČSSD. Vítězství. Utrpěné?
Sociální demokracie zřejmě celkově vyhraje, ale neobhájí úspěch z roku 2008: skoro 36 procent, respektive víc než milion hlasů a 280 krajských zastupitelů. Takže vítězství bude i ztrátou. Nápadné to bude hlavně tehdy, pokud někde prohraje s KSČM nebo ODS. Menší než velké vítězství může oslabit Bohuslava Sobotku a vést k vnitrostranickým sporům. Na jižní Moravě ČSSD asi zvítězí, čili pozice Michala Haška zůstane pevná.
2. KSČM. Kupředu, levá
Komunisté posílí a budou útočit na rekordních 21 procent a 161 křesel z krajských voleb 2000. Výsledek zvýší jejich cenu jako koaličního spojence. Krajských koalic ČSSD a KSČM zřejmě přibude a je možné, že se objeví první komunistický hejtman. V ČSSD zesílí hlasy, aby strana akceptovala KSČM jako možného koaličního partnera i ve vládě.
3. ODS. Jak čestně padnout
ODS prohraje už čtvrté volby po sobě (Poslanecká sněmovna 2010, Senát 2010, obce 2010). Přesto by ji i dílčí úspěch, jako je vítězství v jednom nebo dvou krajích, stačil k tomu, aby se tvářila vítězně a chlácholila se, že voliči její vládu přece jen nezavrhli. Když si ODS pohorší jen málo, bude to skutečně svým způsobem úspěch - vždyť letos jí poprvé v krajích konkuruje TOP 09.
4. Nečas v úzkých
Premiéři sice občas po regionálních volbách demise podávají, ale to asi nebude případ Petra Nečase. Snad jen kdyby byla ODS poražena na hlavu (10 procent a méně), ale nic takového průzkumy nenapovídají. S výjimkou billboardů se Nečas do krajské kampaně téměř nezapojil, čili na výsledek nevsadil svůj kredit a volby ho nesmetou. O budoucnosti ODS a vlády víc napoví zákulisní dohody, hlasování ve sněmovně a stranický kongres počátkem listopadu.
5. Kam se dívat?
Asi nejočekávanější budou výsledky v krajích, kde se ukáže, jestli strany zaplatí za aféry a propojení politiky s regionálním byznysem, respektive za problémové koalice. Jde hlavně o střední Čechy (po Davidu Rathovi), Ústecký kraj (skandál kolem evropských dotací, koalice ČSSD/ODS) nebo Liberecký kraj (příběhy kolem stavební firmy Syner).
6. TOP 09. Pískot na krajské premiéře?
TOP 09 má podle průzkumů hodně co dělat, aby se dostala přes 10 procent, a na předloňské vítězství v Praze ani zdaleka nenaváže. Výsledek také ukáže, jak pevné je spojenectví mezi vlajkovou lodí TOP 09 a přidruženou stranou starostů. Volby mohou obnažit spory.
7. KDU-ČSL. Zpátky na scéně
Lidovci se, ať už samostatně, nebo na koaliční kandidátce, dostanou do několika krajských zastupitelstev a krajské volby zvýší jejich vliv. Některé voliče TOP 09 zklamané vládou si vezmou zpět. Testem bude i výsledek ve Zlínském kraji, kde na hejtmana kandidují Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Petr Gazdík (TOP 09/STAN).
8. Vyrostou malí?
Do zastupitelstev se nejspíš dostane i několik regionálních sdružení, jako jsou Jihočeši 2012, Změna pro Liberecký kraj nebo Severočeši.cz. Celkově ale regionální strany velký vzestup nezaznamenají. Díky prezidentské kampani posílí Zemanovci, naopak Paroubkovi národní socialisté se možná neprosadí v žádném kraji. Jakýkoli úspěch Věcí veřejných by byl šokující. LIDEM nekandiduje.
9. Sládkův duch
Extremistická Dělnická strana sociální spravedlnosti si heslo „Stop nepřizpůsobivým" vetkla přímo do názvu a na hlasovací lístky. Největší šance má podle průzkumů v Ústeckém kraji. „Nepřizpůsobivé" odhání také Suverenita Jany Bobošíkové (sama předsedkyně do kraje nekandiduje). Někdejší rétoriku Sládkových republikánů si ovšem tu a tam osvojily i další strany. Bude mít úspěch?
10. Politika, akciová společnost
Nedá se příliš čekat, že by volby narušily zavedený „kartel" velkých politických stran. Ani zřejmě nepřinesou vzestup nových politických hvězd - alespoň se nezdá, že by nějaká strana „vygenerovala" nového lídra, který by mohl v krajských volbách výrazně uspět, strhnout davy a zamířit výše. Nepravděpodobné je také další kolo kroužkovací revoluce. Kvůli nedostatku osobností, i proto, že na početnějších kandidátkách nemají preferenční hlasy takovou váhu.
Povolební koaliční vyjednávání bude především pragmatické. Už proto, že strany se od sebe v krajích liší tak málo, bude víc než obvykle záležet na „společných zájmech" a na tom, „kdo s kým mluví". Volební programy, byly-li nějaké, nebudou hrát až tak velkou roli.
Na druhou stranu, povolební vyjednávání možná víc než dřív ovlivní směrnice ze stranických centrál: s kým jít, s kým ne. Nové krajské koalice totiž budou součástí „image" jednotlivých stran před prezidentskými, a koneckonců i parlamentními volbami. Řádnými, nebo předčasnými.
