"Ne dost dobře rozumím informacím ohledně 'nedoporučení' přistát. Letiště buď přijímá, nebo je pro nepřízeň počasí (nebo z jiných důvodů) uzavřeno. Nedoporučuje, ale povoluje (nebo nepovoluje)," napsal diskutující, který na Aktuálně vystupuje jako bigjirka, v jedné z mnoha debat točících se kolem sobotní tragické havárie polského prezidentského speciálu.
Ví, o čem mluví. Jak později napsal, pracoval dvanáct let jako vedoucí letových zkoušek v jedné z největších tuzemských leteckých továren a je kandidátem věd v oboru radioelektronika.
| Debata na Aktuálně.cz Jak přistávají letadla a co se přitom může přihodit |
A zdaleka není v debatách jediný, kdo je s tím, jak to na letištích a při přistávacích manévrech chodí, velmi dobře obeznámen.
Čtenář, podepisující se jako Rejpaj, nabízí možné vysvětlení.
"U vojenského letiště v Rusku je asi trochu problém s pojmy přijímá/nepřijímá, protože v podstatě vojenské letiště v režimu 'nepřijímá' téměř není z důvodů obranyschopnosti země. V principu všechny průšvihy v civilní letecké dopravě se právě proto hází na vojáky, neboť ti umí létat za prakticky všech okolností a jsou vybaveni setsakramentsky jinou technikou ... Vedoucí řízení letového provozu pravděpodobně nevěděl, zda může odmítnout přistání vládnímu speciálu," míní.
Čtěte více: Vyšetřování tragédie: Kdo trval na přistání v mlze?
Zaznívá mnoho hlasů, že chyba se stala na palubě letadla.
".... kryje s mým podezřením, že posádka byla ve stresu, měla zahlcenu 'informační síť' - přístroje byly s ruským ATC inkompatibilní (westernizovaná mašina), údaje byly rozporné, tak se pokusili o VFR přistání a tmavý pruh (lesní porost) mohli považovat za práh dráhy," napsal diskutující Luba.
Čtenář s přezdívkou Bingo chválí polského pilota.
"Prováděl jedinou možnou strategii záchrany v katastrofické situaci. Měl na rozhodování o to zda být či nebýt celkem 5-6 vteřin, od chvíle kdy uviděl stromy z kabiny a dráhu. V rozhodování - jeho rychlosti a správnosti - byl polský vlastenec génius. Provedení by se asi nepodařilo možná nikomu na světě. Jsou situace, kdy nestačí myslet správně a zachovat chladnou hlavu jako onen pilot. Ale buď už není dost času zachránit situaci, nebo převaha souhry nepříznivých faktorů je absolutní a vítězí ona," napsal.
Řada diskutujících naopak vyjadřuje obavy, že havárii "hodí na triko" právě pilotovi.
"A divíte se? Za řízení odpovídá jeden člověk, zejména. Ten váží okolnosti a riziko. ... Teprve po dvou dnech se tu a tam objevila verse s radiolokátorem, o který v mlze utrhnul nebo nalomil křídlo. I kdyby to nebyla pravda, lze fyzikálně najít příčinu toho faktu, čemu se diví ruská strana: že v místě lesů se nacházel o 60 m níže, než oni předpokládali. Tady by se mohlo stát že přiletěl z místa hustší mlhy do místa řidší mlhy. Úměrnost vztlaku hustotě atmosféry by mohla způsobit, že letadlo by kleslo a pilot,který si byl vědom, že drží rychlost stejnou si myslel, že neklesá," míní diskutující hut.
Čtenář Mard pro změnu zpochybňuje výpovědi personálu ruského letiště.
"Dispečeři z věže postupně mění výpověď, když se zjistilo, že zapisovače jsou. Takže nyní už nelžou o třech průletech a čtvrtém neúspěšném, ale jen o jednom neúspěšném. Jak mohli v mlze vidět že letadlo klesá přídí dolu? Jak mohli v mlze vidět že letadlo v náklonu 45 stupňů škrtlo křídlem o stromy? Jak to že v ose dráhy či v těsné blízkosti jsou vzrostlé stromy (předpisy to zakazují). Jak to že dispečeři lžou o dorozumívacích potížích, když Protasiuk uměl dobře rusky (ostatně byl to on, kdo na Smolensk severnyj přistával o dva dny dříve s Tuskem)?" napsal.
Máte i vy znalosti z provozu dopravních letadel? Zapojte se do debaty, podělte se o svůj názor.
