Dá dnes Ústavní soud za pravdu poslanci Miloši Melčákovi, která napadl postup Parlamentu při hlasování o předčasných volbách?
Či naopak odmítne jeho stížnost jako neopodstatněnou, jak požaduje celá řada politiků zejména z ODS, ČSSD a KSČM?
A přísluší vůbec Ústavnímu soudu zabývat se podobnými stížnostmi (někteří právníci i politikové včetně prezidenta Václava Klause tvrdí, že tím porušuje své pravomoci)?
Sledujeme živě: V Brně začali rozhodovat o volbách
Přečtěte si, co si o tom myslí politologové Jiří Pehe či Jan Kubáček, právníci Tomáš Sokol či Pavel Svoboda (někdejší šéf Legislativní rady vlády), politici a další osobnosti z řad blogerů na Aktuálně.cz. Řadu zajímavých postřehů a anylýz nabídli v debatách i diskutující, mezi nimiž nechyběli ani erudovaní znalci ústavního práva.
Politolog Kubáček upozorňuje na to, že "deset dní, v nichž se zastavil volební čas, ukázalo, jaký mají naše politické elity vztah k Ústavě".
"Sebevědomé přehlížení brněnského soudu vrcholnými činiteli můžeme ukázat na řadě dalších případů, zejména z oblasti lidskoprávní a ekonomickosociální. Scénář přístupu k brněnským soudcům byl a je stále stejný. Napadený problém se neřešil nebo se přehlížel, kabinet ho většinou přešel s naprostým klidem, případně s odůvodněním, že o nic nejde, jen o špatnou vůli pánů soudců. Ústavní soud se stal pouze formálním předstupněm stížnosti do Štrasburku, protože státní orgán konal až ve chvíli, kdy mu reálně hrozila vysoká pokuta," píše Kubáček.
| Blogy Jana Kubáčka: Skončí dnes okopování Ústavního soudu? Kdo vydělá na posunutí voleb?! |
Jeho kolega Jiří Pehe se zamýšlí nad tím, na čí stranu se postavil prezident Václav Klaus.
"... zaměřme se na závažný aspekt politické krize, který je již zřejmý. Je jím poměrně nízká demokratická kultura české politické reprezentace, která — když se cítí rozhodnutím Ústavního soudu znejistěna — neváhá rozhodnutí této instituce zpochybňovat a agresivně napadat... Nejagresivněji se na adresu Ústavního soudu vyjádřil prezident Václav Klaus, který ho označil za bezprecedentní a aktivistické. Někteří další politici — z obou stran politického spektra — prezidentovu vyjádření přizvukovali," píše Pehe.
| Blogy Jiřího Pehe: Kdo je aktivistický: Ústavní soud nebo Václav Klaus? Poučení z ústavní krize Melčák a ústava |
Právník Tomáš Sokol je přesvědčen, že rozhodnutí soudu je třeba respektovat za každých okolností. A zároveň vyčítá politikům, že nedokázali předem odhadnout, co jejich kroky vyvolají.
"Kdejaký podnikatel, než udělá závažnější rozhodnutí, trápí svého právníka nebo své právníky rozličnými dotazy stran právních rizik. A neptá se jen na to, jestli to, co chce provést, je legální, ale zajímá se i o možnosti zpochybnění legality, třeba i zcela účelové. A též jestli, bude-li už podána žaloba, byť ji na konci soud zamítne, nebude v mezidobí jeho projekt nějak fakticky omezen. Třeba předběžným opatřením. Troufám si tvrdit, že v porovnání s podnikateli se v tomhle případě určující část našich zákonodárců chovala jak malé děti. Asi že takový zákonodárce nemá zákonnou povinnost vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a k tomu za zadkem hospodářskou kriminálku," míní Sokol.
| Blog Tomáše Sokola: Něco mezi boží spravedlností a katastrofou |
Exministr a bývalý šéf legislativní rady vlády Pavel Svoboda tvrdí, že ústavu není možné měnit, jak se zrovna politikům zachce.
"Ve Švédsku mají ústavní pravidlo, podle něhož změnu ústavy musejí schválit dvě sněmovny po sobě: ano, dvě sněmovny vzešlé ze dvojích voleb. Smůla je, že kdybychom takový model chtěli mít u nás, potřebujeme k němu změnu ústavy. Jelikož podstatou takové změny je ale sebeomezení poslanců (viz marné snahy o omezení poslanecké imunity) a není to svázáno s penězi, tak nevím, nevím (resp. vím, vím)," uvažuje Svoboda.
| Blog Pavla Svobody: Nesnesitelná lehkost měnění ústavy |
Podobně vnímá krok Ústavního soudu někdejší poslanec a místopředseda US-DEU Václav Krása.
"Prohlášení o tom, že Ústavní soud nerespektuje vůli voličů, vůli Parlamentu apod., jsou řeči "mimo mísu". Ústavní soud řekl zcela jasně a zřetelně. Politici, zapomněli jste, že zákony, které přijímáte, musí mít obecnou platnost a nemůžete přijímat zákony účelové, tzv. na jedno použití," píše Krása.
| Blog Václav Krása: Nachytaní politici |
Na otázku Kdo vydělá na posunutí voleb, kterou si ve svém blogu položil Jan Kubáček, nabízí ve svém blogu odpověď bývalý senátor a děkan Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.
"Vydělat na odkladu mohou především občané. Co jiného by mohlo zákonodárcům výrazněji připomenout, že v právním státě panuje především vláda zákona, nikoli svévole zákonodárců? Zákonodárci jsou v postavení jednoho z vrcholů trojúhelníku mocí zákonodárné, výkonné a soudní. Je zřetelné, že si mnozí - dobře je to vidět na vyjádření předsedů politických stran bez ohledu na to, že fakticky nejsou ani sami, ani v dohodě s jinými sestavit vládu - myslí, že jim demokratické zřízení faktem zvolení dává moc, která kdysi náležela absolutistickým monarchům nebo diktátorům," domnívá se Zlatuška.
| Blog Jiřího Zlatušky: Na posunu voleb vydělají občané |
Stanislav Penc, bývalý poradce šéfa zelených Bursíka a známý obhájce lidských práv, vyzývá, aby občané současnou situaci využili ke změně volebního zákona.
"Požadujme změnu volebního zákona tak, abychom mohli volit osobnosti ze všech kandidujících stran a hnutí a ne jen jednu kandidátku vytvořenou stranickým sekretariátem. To by bylo zajisté dobré pro skutečný demokratický systém a signálem, že politika je službou občanům a né službou pro stranu a vlastní zájmy," napsal Penc.
| Blog Stanislava Pence: Koho v říjnu volit? Nikoho |
Publicista Jan Urban chválí poslance za podání stížnosti a je přesvědčen, že "jeho osamělé gesto si zaslouží zamyšlení - a úctu".
"Několik poslanců ODS i ČSSD potvrdilo, že vedení obou stran při mobilizaci hlasů před hlasováním o takzvaně ústavním zákonu o zkrácení volebního období narazila na nesouhlas části svých poslanců. A tak se všem dostalo slibu, že přece jde jenom o formalitu, o jakýsi nevinný trik, a že se, všichni, samozřejmě, automaticky dostanou na volitelná místa na stranických kandidátkách do předčasných voleb. Poněkud stádně uvažující poslanci uvěřili, poslušně zákon odhlasovali - a řada z nich se na kandidátky vůbec nedostala. Nikdo z nich neměl odvahu přidat se k podání Miloše Melčáka, přestože ho, alespoň někteří, na chodbách pochvalně klepali po rameni. Vypovídá to hodně o ODS i ČSSD," míní Urban.
| Blog Jana Urbana: Miloš Melčák - profily odvahy, limity zbabělosti |
Publicista Karel Hvížďala upozorňuje, že ústavní stížnost na předčasné volby se dala čekat, a připomíná, že před neústavností zákona o předčasném zkrácení volebního období sněmovny varovala řada expertů.
"Je samozřejmě trapné, že takový krok činí právě pan Melčák, který sám postupoval dle odborníků protiústavně, když přestoupil od sociálních demokratů ke koalici, protože v poměrném hlasovacím systému není vázán mandát na jméno, kandidátky sestavují politické strany. Stejně nekorektní je od pana Melčáka i termín, v kterém podání zaslal Ústavnímu soudu: zdá se, že za šest neděl může taková instituce těžko rozhodnout. Rozsudek ale může být přesto velmi užitečný .... protože vymezí meze ústavnosti jednání Parlamentu v podobných případech a mohl by napříště neústavnímu jednání, které má bohužel v Česku starou tradici, zabránit," domnívá se Hvížďala.
| Blog Karla Hvížďaly: Za "Melčákovu past" mohou naši politici, nerespektovali Ústavu |
A jak by se měl Ústavní soud zachovat podle Vás?
