Vojtěch Kotecký Vojtěch Kotecký | Komentáře
15. 11. 2021 12:55

Dobré zprávy do zlého počasí. Země dostala v Glasgow další dávku naděje, že bude líp

Každý rok touhle dobou se světoví diplomaté a experti sjedou na obří konferenci, aby se domluvili, jak řešit změny podnebí. A každý rok touhle dobou nastane všeobecné rozčarování, že se nedohodli. Opět. Přesto je po právě skončeném summitu ve skotském Glasgow namístě spíš spokojenost.
Video projekce a koncert u kostela v Glasgow kvůli klimatické konferenci.
Video projekce a koncert u kostela v Glasgow kvůli klimatické konferenci. | Foto: Reuters

Naše závislost na fosilních palivech nebo odlesňování tropů jsou příliš složité a dalekosáhlé problémy, než aby je mohla rozumně vyřešit jedna konference. Nestačí na to ani dvě nebo tři. Potřebujeme si olbřímí úkoly rozvrhnout na dílčí položky a ty postupně odškrtávat. Bod po bodu. A právě v tomto ohledu přineslo Glasgow velký posun vpřed. Napomohly tomu nejspíše tři klíčové okolnosti: světlo na konci tunelu, přesun od teoretizování k praktickým krokům a diplomatický sbor Jejího Veličenstva.

Svět má silnější motivaci se dohodnout. Nejenže vnímáme změny podnebí urgentněji než před deseti či dvaceti lety - kupříkladu středoevropské země právě zažily nejsušší léta za uplynulých 21 století. Hlavně se ale začínají rýsovat zcela reálná řešení. Americké elektrárny kupříkladu předloni spálily o 56 procent méně uhlí než v roce 2000. A výrobní cena solárních elektráren je desetkrát nižší než před deseti lety.

Na kodaňském summitu v roce 2009 se mezinárodní společenství domluvilo, že růst globální průměrné teploty chce zastavit na hranici o dva stupně Celsia vyšší, než jaká zde panovala před průmyslovou revolucí. Sázky na splnění nebyly úplně optimistické. Čína v letech 2000-2010 každoročně spálila průměrně o devět procent více uhlí než v předchozích 12 měsících. Prognózy směřovaly k růstu teplot o čtyři až pět stupňů vůči zmiňované hranici.

Jenomže posledních pět nebo šest let čínská spotřeba už víceméně stagnuje. A především: klimatologové propočetli, že i kdyby státy zůstaly jen u legislativy, kterou už mezitím zavedly, emisní trend se už podařilo stáhnout natolik, že oteplení by se mělo pohybovat "jen" kolem 2,7 stupně. Zdaleka nemáme odpracováno. Spoustu práce jsme už nicméně odvedli. S takovou perspektivou se pak mnohem snadněji domlouvá, co dál.

Přešlapování skončilo

Světová ekologická diplomacie se léta točila v kruhu - a mohla za to historická náhoda.

Američtí a evropští diplomaté měli v osmdesátých letech jedno ústřední téma: nukleární odzbrojení. Washington s Moskvou se postupně domluvily, že sníží své arzenály z nějakých sedmdesáti tisíc jaderných hlavic na současných asi dvanáct tisíc. Pak se před světem vynořila ještě další existenciální hrozba. Vědci objevili, že freony - chemikálie, které se tehdy používaly ve sprejích, ledničkách či polystyrenu - ve stratosféře rozkládaly důležitou vrstvičku ozonu, jež chrání život před ultrafialovým zářením z vesmíru. Vyjednavači obratem okopírovali úspěšný odzbrojovací model a výsledkem byl takzvaný Montrealský protokol, díky němuž se podařilo během pár let celosvětově přejít na bezpečnější látky.

Sestřih proslovu tuvalského ministra zahraničí Simona Kofeho.
0:37
Sestřih proslovu tuvalského ministra zahraničí Simona Kofeho. | Video: Reuters

Počínající klimatická diplomacie v devadesátých letech proto bez rozmýšlení šla osvědčenou cestou. A narazila. Princip Reagan-Gorbačov, kde každý schvaluje závazky všech ostatních, perfektně fungoval mezi dvěma supervelmocemi nebo při poměrně snadném odstranění freonů. Naprosto se však nehodil na mnohem delší a zamotanější úkol.

Pařížská smlouva z roku 2015 se povedla, neboť diplomaté po dvou dekádách přešlapování dávný odzbrojovací model opustili. Glasgowská konference tento posun dovedla k dokonalosti. Organizátoři problém rozebrali na prvočinitele a spustili k nim samostatná vyjednávání. Proto se kromě hlavního zdroje skleníkových plynů - tedy fosilních paliv - dostalo také na druhořadé, nicméně pořád důležité příčiny.

Lesy a metan

Možná nejdůležitějším výsledkem summitu je dohoda o odlesňování. Hlavy států v ní slíbily, že do konce dekády přestane ubývat lesů. Což samo o sobě nejspíš není velký průlom. Podobné a podobně nezávazné prohlášení už jednou vzniklo před sedmi lety. Zcela konkrétní novinkou ovšem je, že přibyla velmi reálná a velmi slušná částka 19 miliard dolarů na praktické projekty péče o tropické pralesy. Prospěje také přinejmenším stejně důležitému globálnímu vyjednávání o ochraně živé přírody, jež před několika týdny paralelně začalo v čínském Kchun-mingu.

Cenné je i partnerství, jež desítkám států pomůže snížit o 30 procent emise metanu. Vzácnějšímu, ale extrémně silnému skleníkovému plynu se začala věnovat velká pozornost, protože zbytečně a ve velkém uniká z těžebních vrtů a plynovodů. Ekologická organizace Environmental Defense Fund dokonce příští rok vypustí svůj vlastní vesmírný satelit, který bude na dálku monitorovat zdroje unikajícího metanu a poskytovat data on-line. Podtrženo a sečteno, konkrétní výsledky summitu dál snižují současné směřování k oteplení o 2,3 až 2,4 stupně.

Asi nejsilnější známkou pokroku je, že přestalo záležet na rétorice. Víkendový konec summitu čeřil spor, jestli závěrečný Glasgowský pakt má proklamovat "uzavření", nebo "útlum" uhelných elektráren. Na papíře to dělá obrovský rozdíl. Ovšem prakticky už nebude mít skoro žádný dopad.

Královnina diplomacie

Klimatické konference jsou formálně výročním setkáním signatářů Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu. Každý summit ovšem chystá jeden členský stát. Letos se potvrdilo, že na pořadatelství hodně záleží. Zdaleka nejde jenom o organizaci na místě. Britové - stejně jako před šesti lety Francouzi - nasadili plnou sílu svého diplomatického sboru do měsíců přípravných vyjednávání. A bylo to znát. Patrně není náhoda, že nejúspěšnější summity pořádají země, které mají pár staletí zkušeností s mezinárodní diplomacií.

Následující dvě konference pořádají Egypt a Spojené arabské emiráty. Nejspíš lze tedy čekat spíše práci drobnou než velké průlomy. Leč jsme na správné cestě a posvícení nemusí být každý rok.

Autor pracuje v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Video: Pálí nás klima - Eliška Křenková

Pálí nás klima - Eliška Křenková | Video: Aktuálně.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Barbados se stal republikou. Královnu Alžbětu II. nahradila prezidentka Masonová

Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Britskou královnu Alžbětu II. coby hlavu státu nahradila prezidentka Sandra Masonová, kterou si Barbadosané zvolili minulý měsíc. Funkce se slavnostně ujala složením přísahy v den 55. výročí od chvíle, kdy někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost.

Úderem půlnoci místního času (5:00 SEČ) se za jásotu lidí v hlavním městě Bridgetownu zrodila nová republika, popsala agentura Reuters. Na zaplněném náměstí Národních hrdinů zazněla mimo jiné barbadoská hymna. Slavnosti se zúčastnil také britský princ Charles. Spouštění královské standardy a vyhlášení republiky přihlížel zádumčivě, píše Reuters.

"Mám obrovskou radost," svěřil se agentuře před slavnostním ceremoniálem obuvník Ras Binghi. Někteří obyvatelé Bridgetownu nicméně nedlouho před slavnostním ceremoniálem připouštěli, že jsou zmatení z toho, co bude změna znamenat a jak se jich dotkne. "Stále máme premiérku, která má větší pravomoci, tak jaká bude role prezidenta?" uvažovala čtyřiatřicetiletá personalistka Dianne Kingová nad rolí hlavy státu, která bude převážně symbolická. A zatímco někteří se ze změny radovali, jiní byli spíše proti. "Měli by nechat královnu Alžbětu být - nechat ji jako vůdkyni. Nechápu, proč bychom měli být republikou," nechal se slyšet pětačtyřicetiletý Sean Williams.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Soud odročil první verdikt nad svrženou barmskou vůdkyní, zatím zůstává v domácím vězení

Barmský soud odložil vynesení rozsudku v procesu se svrženou vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij, informovaly světové agentury. Původně měl sdělit verdikt ohledně prvního z několika obvinění, kterým nositelka Nobelovy ceny za mír ve své vlasti čelí. Tribunál rozhodnutí odložil, aby umožnil výpověď dalšího svědka, napsala agentura AP.

Soud souhlasil s návrhem obhajoby, aby umožnil lékaři, který se předtím nemohl dostavit do soudní síně, vystoupit se svým svědectvím, uvedl podle AP nejmenovaný úředník. Další jednání je naplánováno na 6. prosince. Kdy by mohl padnout verdikt, zatím není zřejmé.

Šestasedmdesátiletá Su Ťij je nyní v domácím vězení a čelí mimo jiné obviněním z korupce nebo nelegálního dovozu vysílaček. Dnes odložený verdikt měl padnout v případě obvinění z podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Právníci političky veškerá obvinění odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy