Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
25. 6. 2014 13:30

Doživotní renta pro ústavní soudce? Nespravedlivé

Komentář Martina Fendrycha: Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský by chtěl k důchodu rentu. Mají ji ústavní soudci na Slovensku, v Německu i jinde. A hasiči a policisté taky berou výsluhy...
Předseda ÚS Pavel Rychetský by rád výsluhy, jako mají hasiči. Ústavníci přece taky hasí.
Předseda ÚS Pavel Rychetský by rád výsluhy, jako mají hasiči. Ústavníci přece taky hasí. | Foto: Ondřej Besperát

Česko je zřejmě z krize venku. Poslanci vymýšlejí, komu přidat peníze. V úterý několik členů Sněmovny „napříč spektrem“ navrhlo, aby bývalí soudci Ústavního soudu dostali doživotní rentu ve výši jedné třetiny svého původního platu. Návrh vymysleli poslanci Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), Jan Chvojka (ČSSD), Pavel Blažek (ODS) a Jan Farský (Starostové pro Liberecký kraj). Podepsali v úterý. V létě má o návrhu jednat vláda.

Renta by nebyla „zadarmo“. Při Ústavním soudu by vzniklo Kolegium emeritních soudců - poradní orgán předsedy soudu. Účast v něm by zakládala nárok na rentu. Členové kolegia by museli odkroutit alespoň polovinu svého desetiletého funkčního období. Museli by být v penzi a nesměli by po odchodu z ÚS sloužit jako poslanci nebo senátoři. Na čem by exsudí měli v kolegiu pracovat? Publikovat, přednášet, účastnit se konferencí, konzultovat odborná stanoviska a expertizy, učit justiční čekatele, připomínkovat zákony. Práce nad hlavu.

Dnešní ústavní soudce bere důchod vyměřený podle jeho platu, žádné závratné sumy to samozřejmě nejsou. Exsoudkyně Zarembová kupříkladu pobírá přes 15 tisíc měsíčně.

A platy ústavních soudců? Ústavně-právní výbor navrhl jejich růst a Sněmovna návrh schválila. Teď se čeká na Senát. Dnes berou ústavní soudci méně než soudci Nejvyššího soudu. Hrubý měsíční plat předsedy ÚS činí i s náhradami 169 300 a má stoupnout na 211 tisíc korun. Místopředseda bere 146 tisíc a po změně má brát 181 900. Plat ústavního soudce - předsedy senátu - vzroste ze 122 200 na 152 300 korun. Základní plat řadových soudců je dnes stejný, jako mají řadoví poslanci a senátoři, tedy 55 869 korun (bez náhrad). Nově by měli ústavní soudci brát v základu 68 851 korun. Se vším všudy dnes berou přes 100 tisíc korun měsíčně.

Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl požíval nemalé úcty i bez doživotní renty.
Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl požíval nemalé úcty i bez doživotní renty. | Foto: Ústavní soud

Jak vidno, žádné žebrácké hole. Slušné platy. Pokud ústavní soudce slouží deset let, může si na důchod našetřit. To bude jedna z výhrad proti doživotní rentě. Další: jediný, kdo má dnes nárok na takový druh renty, je prezident (nyní ji pobírá Václav Klaus). Jinak nikdo. Rentu nemá bývalý premiér, místopředsedové vlády, ministři, šéfové Parlamentu. Proč by ji tedy měli pobírat zrovna ústavní soudci?

Rychetský: Policajti ji mají, my chceme taky

Odpověď poskytl ČT předseda ÚS Pavel Rychetský: „Myslím si, že výsluhový příspěvek, který dnes mají všichni příslušníci všech typů ozbrojených složek, by měli mít i ústavní funkcionáři a nepochybně jsou mezi nimi soudci ústavního soudu.“

Srovnání s policajty, vojáky, hasiči a dalšími příslušníky ozbrojených sborů kulhá. Berou „výsluhu let“, jejíž smysl je jiný. Vyplácí se za to, že policajt, hasič, tajný agent provádí rizikovou práci. Dalším důvodem výsluhy pak je to, že člověk, který pracoval dlouho třeba u policie a chce startovat novou kariéru, má hendikep a údajně těžko shání jinou práci.

S ústavním soudcem je detektiv či dopravák skutečně těžko srovnatelný. Ústavní soudce může publikovat, přednášet (míněno mimo ono navrhované kolegium), radit jako expert na svoji oblast práva a jistě se snadno uživí, snadno si jako důchodce přivydělá. Právní oblast je placena zlatem.

Rychetský dodal ještě jeden argument: „Je to ve všech civilizovaných zemích tady na evropském kontinentu. Soudci Ústavního soudu v Polsku, na Slovensku, v Německu, v Rakousku, všude, na rozdíl od toho návrhu, který je nyní ve Sněmovně, tak mají automaticky ten příspěvek, to znamená, není rozhodující, jestli dál pracují, anebo jestli jsou fundováni.“ Tento důvod má svoji těžko vyvratitelnou, komparativní logiku.

Zvednout platy ústavním soudcům ano. Zavádět renty? Nesystémové, pochybné. Jen další rozvírání nůžek, vytváření kasty lepších. Až bude stát bohatý, až bude platit slušné důchody, pak ano.

Proti ní bude stát srovnávací úvaha lidu. Jedna důchodkyně do redakce napsala: „Dobrý den, dnes jsem slyšela zprávu, že by chtěli ústavní soudci doživotní rentu k důchodu. To už mě donutilo, abych napsala svůj názor jako důchodkyně, která také celý život pracovala pro stát, jak svůj návrh odůvodňuje pan Rychetský. Dostala jsem nakonec důchod kolem 6000 Kč a valorizace dělá ubohých asi 40 Kč. Dělí se u nás společnost na ty bohaté a chudé, ale těch chudých obyčejných lidí je více a nebýt jich, co by měl pan Rychetský a ostatní?“ Hlas lidu, hlas boží.

Úctu si za peníze nekoupíš

Podobné výhrady zřejmě vedly čtyři předkladatele novely zákona, aby vytvořili ono „emeritní kolegium“. Aby to nebylo tak úplně zadarmo, za nic. Aby to bylo jako za něco. (Přitom soud by mohl exsoudcům za konzultace a další činnost klidně tak jako tak platit.)

Ústavní soud je v demokratické zemi naprosto klíčová instituce. Měli by v ní zasedat moudří lidé, kteří vnímají, čím jejich stát žije, co je spravedlivé, co prospívá, co odpovídá ústavě. Hledači práva a svobody. Lid by si měl ústavníků vážit, jsou garanty základů práva, jeho smyslu. Do té úcty patří i náležité ohodnocení jejich práce. Patří do ní i slušný důchod. Je 15 tisíc slušná penze? Rozhodně slušnější než 6 tisíc. Ty stačí tak na živoření.

Jeden příklad. Bývalý ústavní soudce a jeden z autorů předlohy naší ústavy Vojtěch Cepl bral normálně vyměřený důchod, nedostával navíc žádnou rentu extra speciál. A lidé z jeho okolí si ho vážili. V penězích tedy úcta nebude.

Jakmile dostanou rentu bývalí ústavní soudci, měli by ji mít také expremiéři (mnohem spíš než prezident, který je více méně na okrasu a plní menší roli než předseda vlády, nenechme se zmást dnešním stavem), expředsedové Sněmovny a Senátu, jejich zástupci, lidé z Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství a další a další postavy a postavičky.

Popravdě jsou sporné i výsluhy pro ozbrojence, kterým chybí nějaké rozumné zastřešení. Pokud bývalý šéf hasičů pobírá výsluhu let měsíčně 60 tisíc, bývalý policejní prezident pak okolo 50 tisíc korun, zatímco průměr výsluhy činí zhruba 10 až 11 tisíc korun měsíčně, něco není v pořádku.

Zvednout platy ústavním soudcům ano. Zavádět renty? Nesystémové, pochybné. Jen další rozvírání nůžek, vytváření kasty lepších. Až bude stát bohatý, až bude platit slušné důchody, pak ano. Dnes by to bylo nespravedlivé. (Ale dost možná se to stane. Vláda i Parlament to chtějí mít s ÚS dobré.)

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 3 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy