reklama
 
 

Druhé kolo nemá favorita. Drahoš musí napumpovat lidi, co už u voleb byli. A Zeman shánět nové

13. 1. 2018
10 úkazů prezidentských voleb 2018.

Výsledky znamenají, že finále Zeman - Drahoš za dva týdny nemá favorita.

1. Miloš Zeman sice zdůraznil, že dostal o několik set tisíc hlasů víc než v roce 2013 - ale vzhledem k tomu, že kromě něj letos kandidovali jiní lidé než před pěti lety, nemá takové srovnání pro druhé kolo valnou cenu.

Vždyť nejen jeho soupeři, i Zeman sám se snažil prezidentské volby nastolit jako souboj Já versus Všichni ostatní. Objevil se postřeh, že mimo Zemana tu není žádný "levicový" kandidát. A Miloš Zeman je, na rozdíl od voleb 2013, úřadujícím prezidentem. Není divu, že se k němu hlasy v prvním kole sbíhaly víc než minule.

2. Dvoukolový volební systém bývá spojován s pravidlem, že ve druhém kole má lepší vyhlídky kandidát, který "nejméně vadí". To je výhoda na straně Jiřího Drahoše. I když napoprvé zůstal za Zemanem o 12 procentních bodů, má mnohem větší šanci získat hlasy těch, kdo volili kandidáty na třetím, čtvrtém, pátém místě. Drahoš, potvrdily výsledky, nemá tak početný zástup svých jistých, odhodlaných voličů jako Zeman. Ale není tolik kontroverzní, a proto může napodruhé počítat s více novými hlasy od lidí, pro které je "jen" přijatelný.

3. Jiřího Drahoše už v sobotu podpořili Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer a Mirek Topolánek. Kdyby se hlasy, které získali v prvním kole, mechanicky připočetly k jeho výsledku a hlasy zbývajících neúspěšných kandidátů k výsledku Miloše Zemana, vyhrál by druhé kolo jasně Drahoš. Brát do ruky kalkulačku je ale předčasné - to by byla velká metodologická chyba.

Podpora od neúspěšných kandidátů váhu má, Zemanovi tak minule prospěli Jan Fischer a (i když se proti tomu dodatečně ohradil) Vladimír Franz. Ale v tomto případě faktor "nejméně vadí" naopak hraje proti Jiřímu Drahošovi. Protože není jisté, že voliči Pavla Fischera, Michala Horáčka a dalších budou jejich vzkazem dostatečně motivovaní, aby skutečně šli volit Drahoše. Také mohou zůstat doma, a neproměnit vlažnější podporu na odevzdaný hlas.

Mimo to, někteří se avizovanou podporou řídit nebudou - například Mirek Topolánek jistě má i pravicové voliče, pro které zůstává ikonou Václav Klaus; a řada z nich bude teď hlasovat pro Zemana, nebo vůbec ne.

4. Zásadní rozdíl oproti volbám 2013: tehdy v prvním kole propadlo 52 procent odevzdaných hlasů, teď 35 procent. V tuto chvíli to vypadá, že velká většina z nich by v druhém kole patřila Jiřímu Drahošovi. Aby uspěl Miloš Zeman, musí na svou stranu nejen přetáhnout nějaké "pro-drahošovské" hlasy z prvního kola, ale také dostat ke druhému kolu své další, nové voliče.

To je obtížný úkol. Volební účast se v posledních letech ustálila na zhruba 60 procentech, a potvrdilo to i hlasování o prezidentovi: přišlo necelých 62 procent voličů, prakticky stejně jako v roce 2013. Zdá se, jako by u voleb byli opravdu všichni, kdo v posledních letech chodí volit. Zvýšení účasti na 65, nebo dokonce 70 procent by bylo velkým překvapením.

5. Jiná hypotéza mluví o tom, že někteří Zemanovi voliči tentokrát zůstali doma, protože si řekli, že buď dostane přes 50 procent i bez nich, anebo přijdou až za čtrnáct dní k druhému kolu.

Zemanovo skóre může ještě o něco zvýšit intenzivnější podpora od Okamurovy SPD a komunistů. KSČM se za Zemana oficiálně nepostavila, podporu mu vyslovovali jen jednotliví politici (včetně předsedy Filipa) a stranické Haló noviny. To se může zdát jako detail, ale u skalních voličů KSČM má stanovisko strany větší váhu.

6. Zajímavá je situace kolem ANO. Andrej Babiš dal Miloši Zemanovi trochu ledabylou last-minute podporu, která navíc nepůsobila moc věrohodně, protože média připomněla, že před volbami 2013 Babiš Zemana odmítl a hlasoval pro Karla Schwarzenberga.

Na voliče Babišův čtvrteční apel nezabral. Stačí porovnat výsledky parlamentních a prezidentských voleb, a je jasné, že voliči ANO masově pro Zemana nehlasovali. Vždyť jen tři "pro-zemanovské" parlamentní strany, ANO, SPD a KSČM, získaly dohromady 48 procent, o deset procentních bodů více než Miloš Zeman.

7. Je možné, že někteří voliči ANO si řekli: Babiš už vládne, to nám stačí, ze Strakovky ho jen tak někdo nevystrnadí, nač si k tomu máme ještě znova přibírat Zemana?

ANO mimo to mělo ve volbách silnou podporu i ve velkých městech (včetně Prahy), což přece nejsou žádné Zemanovy bašty.

Přidají se voliči ANO ve větší míře na Zemanovu stranu? To může výsledek druhého kola rozhodnout. Andrej Babiš si musí rozmyslet, jestli ještě víc investovat do Miloše Zemana, anebo ne, a nechat si otevřená vrátka k oběma finalistům. Tipujeme to spíš na pragmatické lavírování, než jednoznačnou sázku na Zemana.

Vše k prezidentským volbám v aplikaci Facebook Messenger

Vše k prezidentským volbám v aplikaci Facebook Messenger

Objednejte si zasílání zpráv přes aplikaci Facebook Messenger. Přihlaste se přes svůj účet na Facebooku, klikněte na tlačítko "Začněte" a vyberte si zpravodajství dle své preference.

8. Praha jako obvykle volí jinak než většina republiky a republikový průměr. Koneckonců, i proto Miloš Zeman a jeho následovníci operují s pojmem "pražská kavárna". Praha jako taková nikdy nebude "volit Zemana". Zeman to ví, ale s odtažitostí k metropoli to přehnal. Zatímco objížděl kraje, v každém jiném byl čtyřikrát až pětkrát, a pěstoval si kvalitu, že se "zajímá o problémy obyčejných lidí", na cestu po Praze mezi lidi nevyrazil ani jednou. Místo toho se do "Prahy" příležitostně navážel.

Oblepit metropoli billboardy - Zemana bylo v ulicích jasně nejvíc - opravdu nestačí. Jestli chce zvýšit svoje vyhlídky, může se Zeman pokusit i o oslovení pražských voličů; zatím pro to neudělal prakticky nic. Spíš vedl anti-kampaň.

9. Pozoruhodný je výsledek lékaře a aktivisty Marka Hilšera: necelých 9 procent a 454 tisíc hlasů. Politický selfmademan, který na rozdíl od typově příbuzného Michala Horáčka nedisponoval známým jménem a bohatým rozpočtem, měl problém sehnat 50 tisíc podpisů (s čímž mu mimo jiné pomáhal Horáček) a nakonec ho museli navrhnout senátoři. Ze začátku působil jako outsider. Ale vitální kampaň a charisma (byl o víc deset let mladší než kdokoli ze soupeřů) nakonec způsobily "efekt pirátů". Hilšer podobně jako pirátská strana ve volbách oslovil voliče jako někdo uvěřitelně nový, jako tvář změny.

Prospěla mu i podpora předsedy pirátů Ivana Bartoše. (I když skromná v porovnání s tím, jak podpořil Zemana Tomio Okamura, jehož strana dopadla ve volbách stejně jako piráti).

Hilšerův výsledek překvapil i proto, že bylo prakticky jasné, že do druhého kola nemůže postoupit - taktická volba byla v jeho případě vyloučena. Jeho výsledek znamená, že v politice nekončí, ale začíná.

10. Na výsledcích prvního kola se nijak viditelně nepodepsal páteční incident s ukrajinskou aktivistkou ve volební místnosti. Je ale pravděpodobné, že bude dál doznívat před druhým kolem. Zemanova kampaň, Zemanovi příznivci mohou událost dál připomínat a interpretovat jako útok a důkaz zášti a neurvalosti. Inspirované Zemanovými odpůrci. Z druhé strany se bude řešit, jaký byl motiv "sextremistky" a reakce ochranky a Zemanova týmu. A nakonec i samotného prezidenta.

Stále mladý Zeman a dojatý Fischer. Sestřih nejzajímavějších momentů z prezidentských voleb | Video: Blahoslav Baťa, Zdeněk Bašus, František Grossmann, DVTV, Tomáš Cetkovský |  03:46

autor: Jan Lipold | 13. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama