Na důchodové reformě si nedávno vylámal zuby i Putin, a to je co říct. Tím pádem tolik nepřekvapí, že ani Češi nemají v tomto směru nějaké přehnané ambice.
Sestavit důchodovou komisi je pro každou vládu povinné cvičení, ta nejnovější má rekordních 43 členů. Ale spartakiáda, kterou představila ve středu ministryně sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD, to nebude ani pot, natož krev a slzy.
Andrej Babiš, prokázaly výsledky voleb i sociologické výzkumy, vyluxoval levici stále perspektivnější cílovou skupinu: seniory. Zajel do sociální demokracie (a komunistů) na její kdysi výsostné půdě. Tohle se nedá obejít jinak než zleva - takže zvyšovat a slibovat jako nebo víc než Babiš.
Důchodní komise je tu v první řadě kvůli voličům, ne kvůli důchodům. Že bude hůř? V časech konjunktury svatokrádežné myšlenky. Prostě nebude.
Reformní přístup ilustruje už sám název: komise pro spravedlivé důchody. To je v první řadě politický marketing, ne reforma. Slovo reforma totiž budí nežádoucí dojem, že něco není v pořádku. Proč bychom museli naléhavě reformovat, kdyby všechno běželo, jak má? "Komise pro důchodovou reformu" by byla PR katastrofa, tisíce polekaných voličů.
Kdežto spravedlivé důchody - zní to jak z volebního plakátu - občany uklidňují: ničeho se nebojte, věci jsou na svých místech. Zařídíme, spravedlnost nastolíme.
Kdo? Samozřejmě stát. Copak se dá důchodová spravedlnost prezentovat na tom, jak se kdo o své stáří postará i vlastním úsilím, prozíravostí, skrze rodinu atd.? Ne. Název komise implikuje, že o důchodech se dál uvažuje jako o výplatní pásce státu. Že důchody "prší z nebe" a stát zařídí, aby jen houšť. Vybere odvody a postará se.
To sice působí hezky a momentálně i jaksi bytelně. Ale stárnutí populace a demografické zářezy se nedají oblafnout ani tím nejspravedlivějším vzorečkem, ani tou nejvysoustruženější rovnicí, kolik má komu stát průběžně měsíc co měsíc posílat. Do kyselého jablka se kousnout musí.
Babyboom: až 190 tisíc novorozeňat ročně (1974, 1975). A populační deprese přelomu tisíciletí: rodilo se jen kolem 90 tisíc dětí za rok (1996 až 2001). Orientačně: až se generace 70. let dožijí důchodového věku, bude jim státní penze vyplácet stát, poháněný pracovní silou "polovičních" ročníků. Že by se tito důchodci měli jen díky průběžnému systému relativně lépe než ti dnešní, je iluzorní.
V roce 2040 bude babyboomerům zhruba pětašedesát; dnešní maturanty najdeme někde u vrcholu takzvaně produktivního věku. Nejpozději tou dobou začne důchodovému autopilotovi docházet benzin.
