David Klimeš David Klimeš | Komentáře
18. 9. 2019 17:30

Pokoušet se o něco tak šíleného, jako je živnost, u nás může jen blázen

Dokončení EET mělo být reklamou na chytrý, moderní stát. Nebude. Symbolizuje leda úřednickou buzeraci. A opozice místo konkurenční nabídky jen brečí u Ústavního soudu.
Foto: Kresba: Petr Vyoral

Vizí a slibů je česká politika plná až po okraj, ale nutné velké modernizační programy nevidíme prakticky nikde. Všude se jen trošku přitahují či povolují šrouby v drhnoucím soukolí. Vyměnit rezavá kolečka za nová nezvládáme. Vlastně je tu jedna výjimka - ať si o elektronické evidenci tržeb myslíme cokoliv, měl to být zcela nový moderní systém, který vymýtí šedou ekonomiku, podpoří poctivé podnikání a zvýší daňové příjmy.

Nyní poslanci schválili poslední fázi EET, která od jara 2020 dopadne i na řemeslníky či kadeřnice. A všem je už snad jasné, že to dopadlo jako vždycky. Česko nedostalo moderní systém kontroly podnikání, vládní politici jen na sílu dokončují plošnou a zcela neefektivní buzeraci malých podnikatelů, které tím spolehlivě přidusí.

Podtržením celé té bídy je halasný protest opozice, která už podruhé žene EET ke konstitučnímu tribunálu. Propána proč? Aby zdržovala ústavní soudce od opravdu ústavních kauz? Jak jinak si to vysvětlit, když během tří let plných lapsů evidence nepředložila veřejnosti žádný vlastní návrh moderní kontroly zdejšího podnikání?

Když se kácí les, hlavně velké třísky

Spoustu dopadů kobercového náletu EET na republiku už známe. Stát sice opravdu zvýšil daňové příjmy, ale také výdaje na výběr daní. Mnohé vesnické hospody zavřely, případně se přeměnily na fingované kluby, kam dál chodí všech pět vesnických štamgastů. Sliby o pikosekundových spojeních každé tržby s finančním úřadem se v krajích s mizerným internetovým pokrytím proměnily v cimrmanovské živé obrazy: hospodský má v jedné ruce už pět půllitrů, zatímco tou druhou nervózně klepe na pokladnu, aby se už konečně přihlásila v Praze.

Někdejší plošná evidence, založená na předpokladu, že každý podnikatel v Česku je potenciální zloděj, se divoce měnila podle toho, co Andreji Babišovi zrovna napsala naštvaná babička z Kladna. A na naprosté nemožnosti připravit své podnikání na závěrečnou fázi náběhu evidence pak svorně spolupracovala vláda, opozice i Ústavní soud. Takže zavádění, které v Chorvatsku zvládli za půl roku, potrvá u nás léta minimálně čtyři. Čtyři roky, kdy tu podnikají rovní a rovnější! Vtipy na balkánský účet bude lepší nechat si napříště od cesty…

A protože Andreje Babiše zjevně stále neopustilo heslo, podle něhož mají létat co největší třísky, kácí-li se les šedé ekonomiky, směřujeme zjevně s evidencí k tragikomickému finále.

Kdo má kamennou prodejnu s otevřenými dveřmi, nemůže jí dost dobře uniknout. Ale jak si Babiš myslí, že dostihne řemeslníky a další profese, které nabízejí služby v místech práce? Což zahrnuje vše možné od podomního prodeje přes řemesla až po různé profese s tužkou v ruce.

Reálně šedá ekonomika v Česku funguje přece tak, že nejprve se s lakýrníkem či malířem domluvíte, zda jedete "busem", tedy bez účasti státu - a od toho se pak odvíjí cena. Babišův velkopodnikatelský mozek, který vidí svět jen v jasně dohledatelných milionových částkách (dobře, Čapí hnízdo teď nechme stranou), zjevně nechápe, že v Česku malí vykukové evidenci budou dál obcházet.

Jedno by se mu ale podařit mohlo: vystrnadí z trhu ty elektrikáře, kadeřnice a malíře, kteří se v 90. letech s prvním nádechem demokracie rozhodli hrdě postavit na vlastní nohy, ale technologicky ustrnuli u tlačítkového telefonu. A než EET, tak to raději podnikání pověsí na hřebík. A nechají se zaměstnat u nějakého velkopodnikatele Babišova typu.

Exkluzivní odhalení: Česko není Chorvatsko

Ještě horší než dopady na českou ekonomiku a poničení malého podnikání je však způsob, jakým byla EET v Česku prosazena.

Babišův styl je známý: Kdyby se mělo okolo všeho jen kecat, nemakalo by se, včera už bylo pozdě, ladit se bude za pochodu… Češi tento přístup po letech čím dál větší politické skleróry zavedených stran rádi podpořili a asi dál i podporují, když vidí opozici, že umí jen brečet u Ústavního soudu. Zavádění EET ale dobře ukazuje, že velký státní modernizační projekt není to samé jako vyměnit ředitele Kosteleckých uzenin.

Všichni víme, jak se myšlenka na evidenci k Babišovi dostala - prostě jednou potkal ostravského podnikatele Zdeňka Honka, ten mu spokojeně povyprávěl, jak se v Chorvatsku v restauracích už nekrade, protože rozjeli elektronickou fiskalizaci. A bum - Česko se najednou ze dne na den chystalo na největší elektronizační projekt od revoluce.

Jenže v Chorvatsku fiskalizace měla smysl, protože podle mezinárodních měření opravdu vykazovalo vysokou míru šedé ekonomiky. V Česku ale byla už před EET pod evropským průměrem. V takové situaci je logicky každé dolování dodatečné nezdaněné koruny pro stát mnohem nákladnější.

Což praxe potvrdila. Zatímco Chorvati rychle získali značné peníze ze všech pobřežních turistických hospod a hotelů, Andrej Babiš se jal dobývat halíř po halíři z natočených piv a utopenců kdesi v českém podhůří.

Kopírování Chorvatska zašlo tak daleko, že kvůli vyhlášení restaurací a hotelů za třídního nepřítele Babiš ignoroval i vlastní ministerskou analýzu, podle níž nejvíce peněz odtéká šedou ekonomikou z dopravy či třeba stavebnictví.

Kampaň "Kdo není pro evidenci, ten je pro zlodějny" sice už trochu zvolnila a samo ministerstvo financí se snaží alespoň nějak ulevit nejmenším podnikatelům. Ale vzdát se EET zcela samozřejmě teď není politicky možné, takže brzo začne hon na řemeslníky, kteří si nebudou ochotni za sebou vozit na kárce evidenční mašinu.

To by se v Rakousku nestalo…

Možná to Andreji Babišovi uniklo, ale v Evropě není jen Chorvatsko. Nám mnohem bližší mohla být praxe například sousedního Rakouska. Tam se také politici pohádali o evidenci, také ji zkoušeli shodit u Ústavního soudu, ale od samého počátku v roce 2016 platí u našich jižních sousedů evidence v mnohem rozumnější podobě. Za prvé je ze zdola useknutá a kdo má obrat pod 15 tisíc eur ročně (tedy něco pod 400 tisíc korun), toho se netýká.

Rakušané také pochopili, že výjimky musí být od začátku a namířená bambitka na všechny podnikatele není znak rovnosti, ale zvůle. Proto trhy a další živnosti bez střechy nad hlavou mají výjimku.

A konečně Rakousko pochopilo, že oslnění novými technologiemi nemusí hned znamenat hlášení každého šroubku, rohlíku a piva do centrálního mozku v hlavním městě. Pokladny jsou tedy sice zašifrované elektronickým podpisem proti zneužití, ale nemusí být pořád on-line, aby se nedělo přesně to, co se nyní děje v Česku v těch malých hospodách, které ještě nezavřely.

Tento rakouský přístup k věci spolu s opravdu dobrou analytikou dat, kterou už stát má (kdo se ukrývá těsně pod hranicí pro DPH, kdo roky podniká a nevykazuje skoro žádné příjmy, kdo chce pořád daňové vratky atd.), by docílil ne stejného efektu jako EET. Ba docílil by efektu ještě lepšího, protože bychom nemuseli mít tak zbytnělý daňový systém. A ušetřené peníze by mohl dostat třeba berňák, aby jeho inspektoři občas také nějaký ten podnik fyzicky obešli.

Měli jsme ty nejlepší úmysly…

Dnes už proslulý výrok někdejšího ruského premiéra Viktora Černomyrdina "Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždy" na anabázi s EET padne dokonale. Bohužel. Strašně moc chceme poskočit dopředu a po letech přešlapování se konečně odvážíme opravdu nutné reformy. Ale při provedení nás dostihne naše stará dobrá neschopnost, předsudečnost a sklon k represi.

Takže místo minimální, ale o to efektivnější elektronické verze kontroly podnikání jsme si postavili systém, který místo nutné modernizace státu dál podporuje jen rigidní byrokracii.

Česko je tak na nejlepší cestě, aby ze současné fáze přehřátého pracovního trhu, který produkuje naprostý nedostatek všech řemeslníků i dalších profesí, plynule přešlo do fáze, v níž se nikdo normální nepokusí provozovat něco tak šíleného, jako je vlastní živnost.

Majitelka samoobsluhy | Video: Markéta Hronová, Tomáš Pergler
 

Právě se děje

Další zprávy