Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
28. 4. 2015 7:30

Euro-zdržovačka. Vláda vyhlásila pětiletku národní debaty

Je klidně možné, že budeme o euru debatovat až do euro-soudného dne. Třeba usoudíme, že nejlepší je nerozhoupat se nikdy k ničemu.
Debatujme. Ale bude rozhodnutí "zavedeme euro" vůbec někdy dostatečně "populární", aby se ho politici odvážili?
Debatujme. Ale bude rozhodnutí "zavedeme euro" vůbec někdy dostatečně "populární", aby se ho politici odvážili? | Foto: Reuters

Přesně jedenáct let poté, co jsme vstoupili do Evropské unie a zavázali se přijmout euro, vláda oznámila, že o tom chce rozproudit debatu, která má trvat do roku 2020. To je přímo vražedné tempo.

Přesněji: vládní strategie počítá s tím, že během pěti let máme mít jasno o termínu/letopočtu, ve kterém se pokusíme si euro osvojit. Takže v roce 2020, až se debata doproudí, se možná usneseme, že 2024. Anebo jindy, anebo nikdy.

Neboli, do doby, než budeme - pokud budeme - přijímat euro, proběhnou další minimálně dvoje parlamentní volby. Mohou přijít jiní politici s jinou strategií a třeba usoudit, že věc vlastně ještě není zralá a do roku 2030 je ještě čas…

Celonárodní debata o tom, kdy (a zda) máme začít platit eurem, je samozřejmě nutná. Položit na stůl důvody pro a proti. A přitom - tak jako dosud - nepřeceňovat argumenty ekonomicko-technologické, tedy kalkulaci, odkdy přesně by se nám euro vyplatilo. Což je stejně na pět, deset let dopředu nespočitatelné. A naopak doceňovat důvody politicko-historické, tedy to, jestli chceme patřit do euro-jádra, nést euro-odpovědnost a plnit své euro-sliby z roku 2004, i když jsme se tehdy neupsali k žádnému termínu.   

Nic z toho strategie vlády předem nevylučuje. Ale ze všeho nejvíc působí jako strategie zpomalovací, oddalovací, vyčkávací. Vláda, jejíž mandát vyprší na podzim 2017, si v podstatě vstup do eurozóny odfajfkovala a nechává věci volný průběh: vždyť ještě tři roky poté, do roku 2020, budeme debatovat…

Uspěchat rozhodnutí by jistě byla chyba. Ale tohle je trochu opačný extrém.

Rozhodnutí o euru je zásadní a musí být opřené o společenskou dohodu. Je nepředstavitelné, že by to s eurem proběhlo jako s důchodovou reformou, spuštěnou Nečasovou vládou a vzápětí odpískanou tou Sobotkovou.

Ale pokud se má vést dokonce celá pětiletka (!) národní debaty o euru, musí do ní vláda – a po ní další vláda – sama vstoupit s vlastním jasným názorem. Pokud ho momentálně nemá, je to chyba, ale musí ho mít nejpozději po volbách 2017 (před kterými musí politické strany vyložit svoje euro-karty). Politici a vláda se nesmí tvářit jako řadoví účastníci debaty; to oni rozhodnou a ponesou odpovědnost. Volič má jasně slyšet, co vláda chce.              

Jenže vyčkávací taktika má svůj pragmatický důvod – nahradit korunu eurem chce podle průzkumů jen asi pětina občanů. Nová sonda společnosti Ipsos ukázala, že proti je 85 procent Čechů. V situaci, kdy to je jen na nás – Brusel ani Frankfurt nám na krku neklečí -, je klidně možné, že budeme o euru debatovat až do euro-soudného dne. Třeba usoudíme, že nejlepší je nerozhoupat se nikdy k ničemu, protože se nám to „nevyplatí“.

K rozhodnutí bude ale odvaha zapotřebí vždycky, průzkum-neprůzkum. Vztah k měně je silný, je to srdeční záležitost, korunu by jistě oplakali i leckteří příznivci eura. Uvědomují si politici, že při rozhodnutí „ano“ půjdou proti proudu v každém případě?

 

Právě se děje

před 29 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy