Helena Truchlá Helena Truchlá | Komentáře
7. 10. 2022 14:01

Evropa se bouří proti Němcům, Česku ale jejich návrhy sedí

Spolkový kancléř Olaf Scholz čelí kvůli svému postoji k energetice unijnímu hněvu. Recepty, kterými chce Berlín pomoci klubu z krize, nicméně ladí s tím, co by ráda Praha.
Pobavme se spolu ještě o plynu. Premiér Petr Fiala vítá německého kancléře Olafa Scholze na Pražském hradě jako jednoho z předních hostů neformálního summitu evropských lídrů.
Pobavme se spolu ještě o plynu. Premiér Petr Fiala vítá německého kancléře Olafa Scholze na Pražském hradě jako jednoho z předních hostů neformálního summitu evropských lídrů. | Foto: Reuters

Když před rokem vznikala nová německá spolková vláda, ohlížela se řada českých komentátorů nostalgicky za tou minulou. Připomínali osobní náklonnost končící kancléřky Angely Merkelové ke střední a východní Evropě, která prý vydatně pomáhala zdejším zájmům. V klíčových otázkách je ale těžké něco takového reálně najít.

Foto: Jiří Kropáček, Jakub Plíhal

Angela Merkelová možná projevovala mimořádnou trpělivost v komunikaci i s tak obtížnými partnery, jakými byl Andrej Babiš či Viktor Orbán, její strategická rozhodnutí už ale pro region vždy tak výhodná nebyla. Jako příklad může posloužit třeba její neochota naslouchat obavám z přílišné energetické závislosti na agresivním Kremlu.

Celkově nicméně jako nejsilnější evropská politička projevovala obdivuhodnou schopnost dojednávat složité kompromisy. Ani Merkelová samozřejmě nebyla neomylná, ve schopnosti citlivě vyvažovat nejrůznější zájmy za ní ale její nástupce Olaf Scholz zatím dosti zaostává. Jak dokládá například jeho nedávné rozhodnutí vyčlenit ze spolkového rozpočtu 200 miliard eur (tedy skoro pět bilionů korun) na zastropování cen elektřiny a plynu pro německé firmy a domácnosti, jež v Evropě vyvolalo vlnu nevole.

Podle informací bruselských médií totiž kancléř obří domácí pomoc nekonzultoval s ostatními unijními zeměmi, přičemž on i jeho ministr energetiky Robert Habeck vytrvale odmítají souhlasit s obdobným opatřením na celoevropské úrovni. Panují proto obavy, že nyní německé firmy získají nad těmi ostatními neférovou výhodu. A to za situace, v níž je klíčové udržet tváří v tvář ruské agresi evropský klub co nejjednotnější.

Sólo akce, která má potenciál rozhořčit klíčové země, jakými jsou Francie či Itálie, je za takových okolností těžko pochopitelná. Tím spíše, je-li v přímém rozporu s tím, co sám Scholz zdůrazňoval během svého srpnového projevu v pražském Karolinu - totiž že budoucnost Evropy se musí zrodit z kompromisů, které zohlední zájmy všech členů klubu.

Paradoxní ovšem je, že zatímco velké unijní země německý "deštník" nebo také "dvojitý úder" proti drahotě rozčílil, Česko může být s aktuální energetickou politikou Berlína spokojeno. Hlavně proto, že Němci nyní na evropské úrovni prosazují místo zastropování cen plynu (které Fialova vláda nepreferuje) řešení, jež spočívá mimo jiné v jeho společných nákupech.

Vycházejí přitom z faktu, že unie má jako celek na globálním trhu značnou hospodářskou sílu, a uměla by si proto vyjednat výhodnější ceny, přičemž by je zároveň jednotlivé státy přestaly šponovat nahoru svou přetahovanou o nedostatkovou komoditu. Česku, jako středně velkému suchozemskému státu bez přímého přístupu k pobřežním terminálům na zkapalněný plyn, taková strategie vyhovuje. Ostatně ministr průmyslu Jozef Síkela o ní veřejně snil už před mnoha měsíci.

Nyní se navíc Praze otevřela diplomatická možnost dotáhnout k podpisu i tři měsíce předjednanou česko-německou dohodu o vzájemné energetické solidaritě. Šance probrat celou citlivou věc s Olafem Scholzem v uvolněné atmosféře se naskytla Petru Fialovi v pátek. Energetika totiž byla klíčovým bodem neformální schůzky unijních lídrů na Pražském hradě, takže na plyn, stejně jako na zlatý protidrahotní deštník, který tak irituje řadu zemí, nepochybně přišla řeč.

Video: Summit lídrů evropských zemí na Pražském hradě

Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Svět se potýká s nedostatkem mědi, může trvat až do roku 2030

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy