Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
20. 5. 2021 14:00

Evropa se vrací na zahrádky, Indie a Afrika míří do pekla

Připomínat fakt, že globální pandemii nelze porazit na lokálních frontách, působí jako upocená banalita. Stává se ale zjevným, že ani tu jsme ještě stále nedokázali vstřebat v potřebné míře.
Indie - lidé čekají, až budou moci spálit své blízké, kteří zemřeli na covid.
Indie - lidé čekají, až budou moci spálit své blízké, kteří zemřeli na covid. | Foto: Reuters

Češi už si dávají dostaveníčka nad kávou či půllitrem a těší se na koncerty. V Asii a Latinské Americe ale nový typ koronaviru dál intenzivně zabíjí. A to ještě nikdo nedokáže říci, co se vlastně děje v Africe.

Světová zdravotnická organizace volá po rychlejším očkování a americký prezident prosazuje zveřejnění patentů na výrobu vakcín. Pomůže světu, když jejich receptury přestanou být vědeckým tajemstvím?

Aby se mohly stát majetkem světového společenství, muselo by - mimo jiné - své ano říct 164 států sdružených ve Světové obchodní organizaci. Zatím jich je pro zhruba stovka. Proti se velmi rázně staví Evropa, zejména Německo.

Angela Merkelová Bidenovu iniciativu na zrušení patentové ochrany odmítla s tím, že to není cesta k většímu množství dobrých vakcín. Podle kancléřčina mínění bude prospěšnější, když společnosti, které látky vyvinuly, budou na výrobu dál dohlížet, protože otázka kvality je primární.

Stačí ostatně připomenout problémy ruské látky Sputnik v Brazílii. Místní léková autorita Anvisa, jedna z nejuznávanějších na světě, jej odmítla. Dostala totiž k posouzení nekvalitně vyrobenou šarži, potenciálně zdraví nebezpečnou.

Starý nový kontinent

Německá kancléřka samozřejmě nebrání jen kvalitu vakcín, ale i zájmy německé a evropské vědy. Marburská firma BioNTech, která stojí za vývojem v Česku nejpoužívanější očkovací látky Comirnaty, na jejíž produkci spolupracovala s americkou firmou Pfizer, vytvořila vakcínu jako jistý vedlejší produkt při hledání léku proti rakovině. Dlouhodobě vyvíjený biotechnologický základ byl použit v boji proti novému koronaviru. Je tedy přirozené, že firma nechce přijít o své know-how, do nějž dlouhé roky investuje.

Za evropskou zdrženlivostí je ale i širší ekonomická úvaha. Největším vývojářem a producentem vakcín je v současnosti právě starý kontinent. V jeho závodech a laboratořích se ještě donedávna vyráběly tři čtvrtiny všech očkovacích látek, třináct procent připadalo na Spojené státy a pouhých osm na Asii.

Pandemie s těmito poměry zamíchala. Evropa nyní vyrábí zhruba pětinu všech covidových vakcín, Američané o procento méně, Indie už ale celou čtvrtinu a Čína dokonce 28 %.

Unie o svou strategickou pozici nechce přijít. Už proto, že podle komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona je do ní po celé Evropě zapojeno 53 závodů. Jenže jde o lidské životy, které jsou v silně zasažených zemích bez rychlého očkování ve fatálním ohrožení. Co se tedy dá dělat jinak, když zpřístupnění receptur ke kvalitní "vakcíně pro všechny" nevede?

Politika a peníze

Jako obvykle nabízejí odpověď politika a peníze. Ekonomové Světové banky Ruchir Agarwal a Tristan Reed ve studii nazvané Jak do března 2022 ukončit pandemii covidu-19 došli k závěru, že výrobních kapacit pro vakcíny proti covidu-19 je už dnes dost. "Nejsou tím, co by bránilo efektivnímu proočkování světové populace," píší. Dodávají pak, že podle jejich zjištění jsou producenti nyní schopni připravit 93 % objemu, který je pro takový účel zapotřebí.

Problém leží jinde: v distribuci. Bohaté země se hodně předzásobují a předběžně už si objednávají i látky upravené pro případné nové mutace. Na země třetího světa pak nezbývá dostatek vakcín pro rychlé akutní očkování.

Světová banka se proto snaží najít model, který by tuto nerovnost pomohl vyřešit. Je ale čím dál zřejmější, že se to neobejde především bez změny smýšlení. Připomínka faktu, že globální pandemii nelze porazit na lokálních frontách, působí jako upocená banalita. Stává se ale zjevným, že ani tu jsme ještě stále nedokázali vstřebat v potřebné míře.

Ve chvíli mírného odlivu nebezpečí se naše myšlenky snadno znovu a znovu vracejí k tradiční obraně národních zájmů. Je to paradoxní obranný reflex. Virus žádnou národnost či místní příslušnost nemá, jakkoliv se to jeho různá adjektiva (čínská chřipka) a označení mutací (indická, brazilská, jihoafrická, egyptská) snaží (pod)vědomě sugerovat.

Navzdory tomu, že lze často slýchat opak, vychází najevo, že ani bolestná zkušenost s covidem-19 zatím žádný globální instinkt nevytvořila.

Nic se nepodcenilo, zvrat způsobily dvojité a trojité mutace, říká Češka v Indii (video z 22. dubna 2021)

Zvrat nastal až s mutacemi viru, vytvořila se dvojitá i trojitá mutace. Vir je teď nebezpečný pro každého. Lockdown v Bombaji je velmi přísný. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 2 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy