Máme za sebou a před sebou několik zásadních změn v tajných službách. V létě po třinácti letech skončil Jiří Lang v čele civilní kontrarozvědky BIS. Vystřídal ho muž z útrob služby, Michal Koudelka. Zároveň po deseti letech končí v čele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušan Navrátil. Vystřídá ho právě Lang a Navrátil se stane zmocněncem vlády, který má vybudovat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Poslanci sněmovního výboru pro obranu ve čtvrtek návrhy premiéra Sobotky podpořili.
Dodejme ještě dvě klíčové změny staršího data. V říjnu 2014 se stal šéfem Vojenského zpravodajství Jan Beroun. A letos, jak každý ví, byl zrušen antimafiánský útvar policie ÚOOZ a z policie vytlačen jeho šéf Robert Šlachta.
Klíčovou aktuální změnou je chystaný nástup Langa do čela prověrkového úřadu a budování ochranného kybercentra pod dohledem Navrátila. Udělal to premiér Sobotka dobře, v náš prospěch? Nebo sledujeme rotaci "zasloužilých kádrů", kteří by se měli raději odebrat na odpočinek, protože selhali?
Není snadné posuzovat práci tajných organizací, přičemž BIS i NBÚ tajné jsou. Můžeme se však orientovat podle několika ukazatelů. Oba, Lang i Navrátil, na svých postech vydrželi velmi dlouho, třináct a deset let. Přežili tedy různé, různě orientované vlády a končí ze své vůle, nikdo je nevyhazuje. (Lang odchod z BIS avizoval zhruba dva roky.)
Hodnotit je můžeme i "po ovoci". Navrátil vešel ve známost především tím, že jeho úřad neudělil prověrku kancléři Hradu Vratislavu Mynářovi a odebral ji šéfovi vojenské kanceláře prezidenta Rostislavu Pilcovi. Mimo jiné z policejních odposlechů, ale i z jiných zdrojů, víme, že byl na Navrátila vyvíjen značný tlak. Nepodlehl mu. Proto se dá soudit, že má charakter a neprodá se.
Za výběr Langa na NBÚ je Sobotka kritizován. Kupříkladu Právo mělo nedávno otvírák: "Lang míří do čela NBÚ. Scénář jako šitý pro Hrad". Psalo, že na Hradě "mohou otevírat šampaňské". Jinými slovy, že Lang půjde Zemanovi na ruku a Mynář prověrku dostane. Exšéfa BIS kritizuje také bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák. Lang prý vycházel politikům vstříc, jinak by tak dlouho v čele služby nevydržel.
Není jasné, proč by měl na Hradě bouchat šampus. Langa můžeme také celkem slušně ohodnotit; jeho práce v čele BIS se dá veřejně sledovat, stačí číst výroční zprávy této tajné služby. Že by v nich šel Lang na ruku Hradu, Zemanovi? V čem? BIS několik let intenzivně varuje před činností ruských a čínských tajných služeb v Česku. Není pochyb, že má a měla kvalitní informace o napojení lidí okolo Zemana (včetně těch, na které zanevřel, jako je Miroslav Šlouf) na ruskou ambasádu.
Zemanovi nadbíhat nebude
Jistě, za Langa se BIS dopustila chyb. Unikaly z ní občas informace, nechala do policie nastoupit podezřelého člověka z vlastních řad (kauza Jana Petržílka a vynesených odposlechů rozhovorů lobbisty Romana Janouška s Pavlem Bémem). Trapně amatérsky se v minulosti pokoušela sledovat Karla Randáka. Ale takových případů najdeme málo a službu nerozvrátily.
Lang měl pověst šéfa, který nepeče s žádnou politickou partají a partou; nehrál ani pro ODS, ani pro ČSSD, nově ani pro Babišovo hnutí ANO. Právě proto zřejmě vydržel v čele služby celých třináct let; střídající se vlády neměly informace, že dělal proti nim a pro ty předchozí. I to je důvod, proč nemůžeme čekat, že bude nadbíhat Zemanovi, a na Hradě mohou nechat šampaňské klidně v lednici.
Sobotkovi se také povedlo rychle najít Langova nástupce Koudelku. Rychlost byla důležitá. Je známo, že BIS si chtěl Milan Chovanec obsadit svým člověkem z ministerstva vnitra. Andrej Babiš zase tlačil do čela exředitele ÚOOZ Roberta Šlachtu – snažil se najít podporu u lidovců; to oni měli za Babiše Šlachtu vládě navrhnout. Při vší úctě ke Šlachtovi by to nebyla šťastná volba.
Koudelka byl vybrán dobře a "mimo partaje". Prošel kvalitním výcvikem, v BIS řídil kontrašpionáž. Sledoval a chytal ruské a čínské špiony; u těch ruských byl, jak víme, několikrát úspěšný. Je jasné, že ani on na Hradě nevyvolal libé pocity.
To jsou tedy Sobotkovy dobré kroky. K nim lze přidat volbu Jana Berouna, který začal v říjnu 2014 řídit vojenskou tajnou službu, jež se těšila doslova katastrofální pověsti (viz kupříkladu kauzu Jany Nagyové-Nečasové a sledování tehdejší manželky premiéra Nečase).
Naopak Sobotkovo požehnání Chovancovi, který zničil antimafiánskou složku policie, byla hrubá chyba, zřejmě zcela vědomá, jež měla podle interních informací Sobotkovu ČSSD chránit před dalšími skandály, které by ji potkaly ve volební kampani. (Také práci ÚOOZ, Šlachty, jeho tah proti kmotrům napojeným na vládu, jsme mohli sledovat, dokonce takřka v přímém přenosu. A teď se dlouho nic podobného dít nebude, na to můžeme vzít jed.)
Znovu je však dobré zopakovat: Sobotkovy kroky okolo BIS a NBÚ vypadají promyšleně a pro nás příznivě. Stejně jako starší výběr Berouna coby šéfa Vojenského zpravodajství. Občas se dá premiér i pochválit. Doufejme, že Lang NBÚ povede; dá se u něj nikoli naivně předpokládat, že zůstane nezávislý.
