Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
1. 2. 2019 13:00

Facebooku je 15! Nejnebezpečnější stvůra Třetího věku, vypněte ji a zažijte štěstí

Profesor Gentzkow: Facebook je buď nejlepší věc, kterou jsme kdy měli, nebo ničí lidstvo. Je to úplně stejné jako diskuse kolem nástupu televize.
Fix yourself... (Demonstrace před americkým Kongresem, kde byl Mark Zuckerberg na slyšení.)
Fix yourself... (Demonstrace před americkým Kongresem, kde byl Mark Zuckerberg na slyšení.) | Foto: Reuters

Prvního února má narozeniny Facebook. Na jeho založení se v Cambridgi dohodli student programování Mark Zuckerberg a Eduardo Saverin. Takže je Facebooku patnáct let a vlastně i nám všem je patnáct, protože my jsme Facebook a Facebook jsme my, síťová společnost, elektronicky myslící, komunikující a cítící společnost.

V patnácti máme pubertální problémy, jsme závisláci, bez fcb už to nedáme, fcb tvoří naše názory, je naše klíčová emoce, uvažujeme ve statusech a prezentujeme se tam, kdo tam není, není. "Bylas na tý párty?" "Ne, nevěděla jsem o ní." "Jak to? Dávala jsem to na fejs!" Nebo taky: "Zeman? Jedinej, kdo nás chrání před muslimskou invazí." "V televizi nic takovýho neříkali…" "Televizi nemůžeš věřit, bylo to na fejsbuku".

Roky frčel, stal se milenkou mužů, žen i dětí, ale už několik let trvají potíže s milenkou, uživatelé jí nadávají, někteří ji nenávidí, část ji opustila a obvinila, že jimi manipulovala, že to za jejich zády táhla s jinými, zblbla je. Objevily se taky nové, mladší milenky.

K narozeninám světové sítě o dvou miliardách uživatelů udělali vědci ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii výzkum chování 2844 fejsbukářů, kteří měsíc od fcb abstinovali. Zjistili, že po čtyřech týdnech bez fejsu nastávají následující změny (ČTK): horší přehled o aktuálních událostech, znatelně nižší míra polarizace při hodnocení společenských problémů a "malé, avšak významné" zlepšení celkového duševního rozpoložení. Změna psychického stavu se projevila u aktivních i pasivních uživatelů.

Do výzkumu byli vybráni síťaři, kteří na Facebooku trávili do té doby aspoň 15 minut denně (troškaři), změny byly měřeny před listopadovými volbami do amerického Kongresu. Výsledek: facebookové pauzy sledovaní lidé nevyměnili za jinou síť či internet. Volno, v průměru asi hodinu denně, věnovali "off-line činnostem", víc času trávili s rodinou a přáteli, také v něm sledovali televizi. Část z nich Facebook používala méně i po ukončení experimentu.

Výborný termín, ty "off-line činnosti". Ukazuje, jak se život v moderní, internetové společnosti mění, dělí se na "on-line life" a "off-line life", život v sítích a mimo ně.

Zbraň hromadného blbnutí

Zatímco on-line činnosti známe jak své boty, ty off-line, po odstavení sítě, objevujeme s jistým údivem, nadšením. Znám okolo sebe lidi, kteří si dávají jednou týdně "mobilový detox", de facto volno od internetu, a hlásí: "Já si tak odpočinul a vyčistil hlavu!" Někteří v nečekaném volnu luxují, myjí okna, chytají ryby, courají po okolí, jdou na pivo, čtou (!) nebo dokonce pohovoří doma s manželem, manželkou, dětmi. Fascinující, atavistické zážitky, "já chci žít nonstop" střídá "já chci žít off-line".

Vědci ze Stanfordu zjistili, že měsíční deaktivace Facebooku "způsobila malé, ale významné zlepšení v duševní pohodě, obzvláště pak při hodnocení vlastního pocitu štěstí, uspokojivosti života, deprese a úzkosti". Dodávají však střízlivě, že celkový dopad na psychiku nebyl tak markantní, jak naznačovaly dřívější studie.

Větší změnu by asi přineslo vypnutí na dva měsíce či rok, lidé by náhle zářili štěstím, místo facebookového Messengeru by se bavili face to face, jako dřív, "Hele, zejtra v šest na Malovance?", "Jo, zejtra v šest" a po roce mimo síť by volali jako kdysi dálkový plavec Venclovský, když přeplaval kanál La Manche, "Já su tak šťastné!".

Stanfordští vědci vyzkoumali i další věc: měsíční facebooková deaktivace se projevila i nižší politickou informovaností zkoumaných. A jsme doma, je jasné, proč méně trpěli depresí a zažívali větší pocit štěstí.

Jeden z autorů studie, profesor Matthew Gentzkow, soudí, "že vzestup sociálních médií a obzvláště Facebooku je dvousečná zbraň. Měli jsme několik let, kdy Facebook nemohl udělat chybu. Teď za sebou máme několik let, kdy všechno, co dělá, je špatně. Facebook je buď nejlepší věc, kterou jsme kdy měli, nebo ničí lidstvo. Je to úplně stejné jako diskuse kolem nástupu televize. Musíme začít chápat nuance toho, co tato technologie vlastně se světem dělá".

Gentzkow má jednu výhodu, drží si odstup. Proto chápe, co s námi tato technologie dělá. Zajímavé je, že od vynálezů, jako je televize či net, si musíte držet odstup, je to životně důležité a podobá se to vztahu k alkoholu a jiným drogám, kdežto od luxování, mytí oken a nádobí (zatracené myčky!), procházek, čtení a štípání dříví si odstup držet nemusíte, nezpůsobují závislost, navíc vám dopřejí pocit štěstí. Dnes už tedy neplatí, že štěstí je "muška jenom zlatá", ale mnohem spíš štěstí znamená "vymanit se ze sítě".

Facebook, zdá se, je obří pavouk s nejrozsáhlejší lepkavou pavučinou na světě, který vás vysaje, jakmile se do ní zamotáte, Odula z Pána prstenů, nejnebezpečnější stvůra Třetího věku. Blbé je, že se pohybujeme mezi samými takovými sítěmi, alkohol, televize, internet. Na druhou stranu třeba mně net velmi usnadňuje práci. Amen.

Stačí na sociálních sítích aktivovat extrémy a vytvořit tábory, které se mezi sebou budou nenávidět, vysvětluje zakladatel Social Bakers Jan Řežáb. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy