Kvůli dvěma chybám v maturitách a přijímacích zkouškách odvolal ministr školství Robert Plaga ředitele Cermatu Jiřího Zíku. Impulzem byla chyba u maturity z češtiny, která spočívala v následujícím: Ke slovům "… růže přináší" měli žáci doplnit další tak, aby vzniklo ustálené slovní spojení. Zatímco Cermat bral jako správnou odpověď pouze "trpělivost", po námitce jedné ze studentek uznal také slovo "čas". Správná odpověď ale měla být jen jedna. Není možné hodnocení testů dodatečně měnit a dělat v tom zmatek.
Přesto je namístě dát slovo "chyba" do velkých uvozovek. Čas přináší růže není ustálené slovní spojení, protože ustálené slovní spojení zní: Trpělivost přináší růže.
Vůbec není divu, že takový názor prošel přes češtináře a jazykovědce v takzvaných validačních komisích a Cermat podle něj hodnocení maturit připravil.
A pak se ukázalo, že na Wikipedii, ve Wikicitátech, je i "čas růže přináší". Uvedeno jako české přísloví. Nespadlo to z nebe, "čas přináší růže" má i Karel Čapek v Zahradníkově roku. Jak si můžete za dvacet vteřin v pohodě vygooglovat. Ale ustálené rčení to přece není. Opravdu? Taky jste si to doteď mysleli? Zdroj internet ale hovoří jinak.
Záležitost obrací pozornost k fenoménu, který z kyberprostoru dobře známe: rozvolnění fakt, vachrlatost pravdy, alternativní skutečnost. Ne, alternativní odpověď u maturity z češtiny nebyla vycucaná z prstu. Ale zpráva o ní říká: Správná odpověď - pravda - může být i jiná, než jsme si doteď mysleli. Internet je plný informací, stačí chtít, jen do toho. ("Pomáhá mi internet a mé srdce," odpověděla svého času jedna poslankyně na otázku, z čeho čerpá.)
Nastavit měřítka, co je správná odpověď a pravda, je čím dál obtížnější. Tenhle jev mimoděk pronikl až k maturitní zkoušce. Znepokojivá, zlověstná zkušenost.
Ředitel Zíka řekl, že v případě "čas přináší růže" postupovali podle zásady in dubio pro reo - při pochybnostech ve prospěch toho, kdo si stěžuje. Úředně správný postup. Ale není to taky škvíra, kudy vcházejí alternativní fakta? Námitky těch, kdo tvrdí, že je to jinak, než nám říkali? Takové to "názor ať si udělá každý sám" a "není to pravda - ale mohla by být"?
Já jen, abychom se nedivili, až někdo přijde s tím, že 123 456 zdrojů na internetu tvrdí, že Země je placatá, a bude to chtít akceptovat jako alternativní odpověď. A to jsem schválně vybral příklad poznání, které se nám zdá nesporné a u zkoušek snadno oznámkovatelné.
Nejen ustálená slovní spojení, ale i ustálená fakta to budou mít těžší a těžší. Kdo určí, co je a co není ustálené, aha? Kdo si osobuje právo rozhodovat, co si máme myslet - názor ať si udělá každý sám!
Příštím cílem alternativních fakt nebude nic menšího než školy. Relativizace poznání a dohody o pravdě, kterou sledujeme na webu a sociálních sítích, dřív nebo později prosákne i do sumy vzdělanosti. Začne rozežírat slovníky. Jednoznačně správných odpovědí bude ubývat. Falešné zprávy a konspirační teorie proniknou do knihoven. Ustálené nebude nic.
Ještě trochu apokalyptiky: Nebude možné nezpochybnitelně hodnotit správnost a pravdu. Cermat, maturity a suma informací lidstva, jak je známe, skončí. Knihovna shoří. A stavět novou bude zbytečné.
