David Klimeš David Klimeš | Komentáře
13. 1. 2022 19:24

Fialův kabinet bude držet pohromadě hlavně strach z Babišova návratu

Česko má od čtvrtečního večera novou plnohodnotnou vládu, která dostala sněmovní důvěru. Fakt, že ministerský tým dala dohromady hned pětice dosti rozdílných stran, jí zajišťuje velmi slušnou poslaneckou většinu a chrání ji před extrémy. Zároveň je ale jejím největším rizikem.
Tohle je dárek. Ale jinak vám v příštích letech nic nedaruju...
Tohle je dárek. Ale jinak vám v příštích letech nic nedaruju... | Foto: Jakub Plíhal

Premiér předstoupil před poslance a požádal je o důvěru pro svůj kabinet těmito slovy: "Naše země není v jednoduché situaci, dámy a pánové. Globální krize ukázala zranitelnost každé ekonomiky, odhalila mnohé chyby, které politické reprezentace udělaly v dobách zdánlivě trvale udržitelného růstu a jistot. Jasně dala najevo, že žití na dluh není trvale možné nejenom v rodině, ale ani na úrovni celých států." Ne, nebyl to Petr Fiala (ODS) v roce 2022, ale Petr Nečas (ODS) v roce 2010.

Mezi žádostmi, které od sebe dělí 12 let, nenajdeme mnoho rozdílů. Oba premiéři kladli důraz na modernizaci, šetření, zeštíhlení státu a na víru v osobní odpovědnost občanů. Což nijak nepřekvapuje: oba mají stejnou stranickou legitimaci a jsou si koneckonců podobní i poklidným osobnostním nastavením.

Tím analogie nekončí. Petr Nečas se opíral o složitou, ale jasnou většinu 118 sněmovních hlasů. Petr Fiala má za sebou neméně složitou pětikoalici, která disponuje 108 poslanci. Zvládne tedy úřad lépe než jeho občanskodemokratický předchůdce, za nímž do Strakovy akademie dorazilo policejní komando? Pravděpodobně ano.

Zatím pohodlná většina

Sto osm hlasů představuje ve zdejších polistopadových poměrech komfortní většinu. Nepočítáme-li úřednické či prezidentské kabinety, pak se o početnější poslanecký zástup dosud opíraly jen dvě sestavy. Ta zmiňovaná Nečasova a pak vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Jenže prostá matematika mnoho neprozrazuje o napětí mezi koaličními partnery ani o akceschopnosti opozice.

Petr Nečas se na počátku poměrně snadno dohodl s Věcmi veřejnými, ale masivní většina se mu začala brzo drolit. Už v roce 2011 zachvátila jeho formaci první velká krize. Tu vystřídaly prakticky pravidelné rezignace ministrů, a aby toho nebylo málo, jedna z vládních stran se nakonec rozštěpila.

Petr Fiala má zatím nakročeno lépe. Rozpory mezi euroskeptickou ODS a středolevými Piráty jsou sice markantní, ale aktuální politická síla druhého ze jmenovaných uskupení je momentálně tak malá, že nemůže držet vládu v šachu - i bez čtyř pirátských poslanců by stále disponovala pohodlnými 104 hlasy.

Na druhou stranu je iluzí si myslet, že se pětice stran nezačne vůči sobě alespoň trochu vyhraňovat. Předvolební souručenství Pirátů a Starostů de facto vzalo za své a zřejmé není ani to, jak dlouho vydrží pohromadě koalice Spolu. Je možné, že celá pětka postaví dohromady jednoho prezidentského kandidáta, ale na komunální a krajské úrovni mají strany rozdílné vazby, což se může poměrně snadno přenést i na parlamentní půdu.

Pokud dal nyní premiér Fiala blahosklonně půlroční volno koaličnímu poslanci Janu Farskému (STAN), je si asi sněmovní většinou hodně jistý. Následující měsíce ukážou, jestli oprávněně.

Babiš na číhané

Lze si tipnout, že kabinet nakonec nebude držet pohromadě ani tak početní převaha ve sněmovně, ani síla společného programového prohlášení, ale spíše strach z Andreje Babiše. Sněmovna vchází do volebního období, které ještě nezažila - v opozici nenajdeme ani jednu klasickou demokratickou partaj. Hnutí ANO je stranou jednoho muže a SPD představuje extrém.

Zatímco v minulosti nespokojená část vládní koalice nezřídka koketovala s opoziční demokratickou alternativou, nyní nebude mít nic takového k dispozici. Pro voliče všech aktuálních vládních stran je účelový holport s Babišem neakceptovatelný.

Na druhou stranu poražené ANO představuje ve sněmovně masivní sílu. Zatímco občanští demokraté mají k dispozici 34 poslanců, Andrej Babiš jich má po ruce 72. A není těžké si představit, jak při hlasováních o sporných a citlivých věcech řady koaličních zákonodárců řídnou "náhlými" absencemi…

Babiš se nepochybně bude snažit vládní pětku rozeštvat, přičemž se mu jako příležitost nabízejí sociální témata. Jednak proto, že by díky nim k sobě mohl nalákat zbylé voliče sociálních demokratů, komunistů a Šlachtovy Přísahy. A pak také proto, že mu mohou pomoci vyvolávat konflikty mezi sociálně citlivějšími lidovci či Piráty a pravicověji orientovanými občanskými demokraty. Nepopulárních kroků přitom bude muset nová vláda udělat tolik, že expremiér bude mít na své hrátky k dispozici mnoho pokusů.

Zkouška dalších voleb

Pro soudržnost vládní koalice by bylo asi nejlepší, kdyby se její voličské preference udržely tam, kde jsou nyní. Partneři ze Spolu jsou spokojeni, a pokud si vyjednají další spolupráci, nemají důvod na sebe útočit, i kdyby preference menších lidovců a topky padaly pod pět procent.

Problémem budou spíše ambice v druhé koalici Pirátů a Starostů. Ta už v podstatě neexistuje. Piráti se chtějí po drtivé porážce vrátit zpět na politickou mapu a nepochybně před komunálními volbami přitvrdí protestní notu. Starostům zas narostl hřebínek výše, než kam sahá jejich reálná podpora. Přitom už začínají vršit poměrně slušnou řadu přešlapů, které zatím korunoval Jan Farský svým rozhodnutím utéci na mnoho měsíců od práce, o niž se tak vehementně ucházel. 

Pokud by z vládní koalice odešli Piráti, zbývající čtyřka by asi slzy dlouho neronila. Pokud by se ale začali otřásat Starostové či lidovci, měl by kabinet zaděláno na slušný problém.

Těžko si však nyní představit situaci, která by vládní pětici stran dokázala rozhádat natolik, až by některá z nich vsadila na Babiše - a místo politické prohry tak raději rovnou zvolila politickou sebevraždu.

Video: Mě už to tady s**e, utrousil premiér Fiala v Poslanecké sněmovně

Mě už to taky s**e, utrousil premiér Fiala v Poslanecké sněmovně | Video: PSP ČR
 

Právě se děje

Další zprávy