Ondřej Chlupáček Ondřej Chlupáček | Komentáře
9. 8. 2018 14:10

Google jde do Číny a odskáče to i Medvídek Pú

Naplňování autoritářské budoucnosti napomáhají i tamní technologické firmy, do kterých lije komunistická vláda obrovské sumy peněz.
Google je byznys a Čínu potřebuje.
Google je byznys a Čínu potřebuje. | Foto: Reuters

Google podle internetového magazínu The Intercept spustí v Číně cenzurovanou verzi svého vyhledávače pro operační systém Android. Nebudou se v ní dát googlit některá ošklivá slůvka jako lidská práva, demokracie, náboženství nebo mírumilovný protest. Skoro jako od Orwella. Ale toho na čínském internetu taky nenajdete. Nebudou slova, nebudou myšlenky, nebudou problémy se svobodomyslnými obyvateli.

V současnosti je Google v Číně blokovaný, stejně jako YouTube, Facebook nebo The New York Times, skrze Great Firewall, software cynicky odkazující na Velkou čínskou zeď, který mezi Čínou a svobodou na internetu stojí.

Projekt Googlu pod krycím názvem Dragonfly je údajně v pohybu od loňského léta. V prosinci 2017 se prý setkal CEO Googlu Sundar Pichai s vysokým představitelem čínské vlády, aplikace začne fungovat do šesti až devíti měsíců. Google asi tuší, že to není úplně košer, jinak by se tím pochlubil sám. Takhle se musel o službu veřejnosti postarat whistleblower.

Proč to Google dělá? Vždyť v důsledku přispěje k legitimizaci nedemokratického čínského režimu a nastolí nebezpečný precedent v podobě dvojího metru pro Čínu a jiné totalitní režimy a demokratický zbytek světa. Stojí mu to za to? Asi ano, v Číně žije skoro dvakrát tolik potenciálních uživatelů než v Evropě. Zajímavé je to také ve světle toho, že Google už se do Číny snažil proniknout v roce 2006, ale od jednání a kompromisu upustil, když se stal obětí kybernetických útoků z čínské strany. Respektive, šlo o gmailové adresy tamních lidskoprávních aktivistů. Jaké překvapení. Trochu naivní očekávat, že teď se něco změní.

Pokud budou pro Google platit stejná pravidla jako pro čínskou mikroblogovou internetovou stránku Weibo, bude si muset zvyknout na bizarní pravidla. Na Weibu je cenzurovaný například Medvídek Pú. Ano, ten, který má rád med a jeho kamarády jsou prasátko, tygr a osel; nepřítel čínského lidu vystřižený jak z učebnic. Čím si to chudák zasloužil? Pár lidí přirovnalo méďu k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Člověk si až říká, jestli by neměl být uražený spíš obyvatel Stokorcového lesa. Vážně chce mít Google na svých rukou med Medvídka Pú?

Na Weibu se do problémů s cenzurou dostala také značka kondomů Durex. Její reklama tu obíhala s komentářem "Dělat to dvakrát nestačí", což je odvolávka na to, že čínský prezident teď může po dvou volebních obdobích vládnout dál. Proti pravidlům Weiba je také psaní příspěvku se slovesem "nesouhlasím", protože by mohlo vyjadřovat negativní stanovisko autora k tomu, že Si Ťin-pching pokračuje ve funkci. A co když bude někdo nesouhlasit s nesouhlasnými reakcemi na prodloužené prezidentství? Že je důležitý kontext, cenzory nezajímá.

Pro zajímavost, zde se můžete podívat na všechna slova a fráze, s nimiž se příspěvek na internetové stránce Weibo nedá úspěšně publikovat.

Moderní technologie mají demokratizační potenciál, měly by lidem ulehčovat život, pomáhat jim a spojovat je. Bohužel jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. Čína je dobrým příkladem, jak technologie proměnit v šikanu a kontrolu obyvatel. Podle listu The New York Times je v zemi 200 milionů pouličních kamer, čtyřikrát víc než ve Spojených státech. Do roku 2020 jich má být 300 milionů. Tváře rozeznávající technologie a umělá inteligence okamžitě odhalí, kdo daný člověk je, zda má čistý rejstřík a kde bydlí. Kamery s takovou technologií napojené na obrazovky o velikosti billboardů slouží v Číně například na rušných křižovatkách. Pokud kamery zachytí problémové chování nebo přestupek, fotografie "pachatele" je zobrazena všem k popukání včetně čísla jeho občanského průkazu a jména. Stejně tak se na obřích displejích promítají seznamy lidí, kteří neplatí své dluhy. Strašidelné.

Vyšším smyslem toho všeho je, aby si Číňani nikdy nebyli jistí, jestli se Velký bratr dívá, nebo ne, a proto se pro jistotu chovali vždy tak, jak se dle režimu sluší a patří. A naplňování autoritářské budoucnosti napomáhají i tamní technologické firmy, do kterých lije komunistická vláda obrovské sumy peněz, aby přicházely s co nejlepšími prostředky kontroly obyvatelstva.

A pak tu máme Google. S jeho mottem "Don’t be evil", česky "Nebuď zlý", který v roce 2017 postavil v Pekingu výzkumnou laboratoř zaměřenou na umělou inteligenci s argumentem, že věda nemá hranic. S tím by se dalo souhlasit; druhá věc je, jak se potom s jejími výsledky nakládá. Pokud Google zavádí cenzurovanou verzi svého vyhledávače, přinejmenším na cestu dobra se tím nevydává.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy