Martin Novák Martin Novák | Komentáře
7. 4. 2016 13:00

Bludný Holanďan hlásí: V Kremlu se chladí šampaňské, slunce nad Evropskou unií zapadá

Nizozemci v referendu odmítli asociační dohodu EU s Ukrajinou. Radost mají euroskeptici a Moskva. A což teprve, kdyby Britové řekli ne.
Nizozemské referendum vyhrál nezájem, anti-evropští politci a Kreml. (Na snímku předák krajní pravice Geert Wilders při soudním líčení kvůli urážkám Maročanů.)
Nizozemské referendum vyhrál nezájem, anti-evropští politci a Kreml. (Na snímku předák krajní pravice Geert Wilders při soudním líčení kvůli urážkám Maročanů.) | Foto: Reuters

Možná malý krok pro euroskeptiky, antibruselany a odpůrce takzvaných elit či údajné nevolené byrokracie. Ale důležitý. Šanci, že jsou schopni si vynutit změnu, mají.

Ukázalo to středeční nizozemské referendum o asociační dohodě EUUkrajinou. Zvítězilo Ne, přičemž k platnosti hlasování stačilo, aby přišlo třicet procent oprávněných voličů. Přišlo dvaatřicet.

Proč minimální počet není třeba padesát procent, toť otázka na nizozemské zákonodárce, kteří to navrhli a schválili.

Zvítězil hlas proti mnoha věcem najednou: Proti euroelitám a "eurohujerům", proti vstupu Ukrajiny do EU, proti přistěhovalcům, proti Angele Merkelové. Proti stranám, které stále ještě stavějí na Unii.

"Je to začátek konce Evropské unie,“ raduje se kritik islámu a EU Geert Wilders, zatímco mluvčí britské kampaně za vystoupení z Unie Leave.eu Brian Motheith rovnou tvrdí, že nad "Evropskou unií zapadá slunce".

Paradoxně mají vlastně pravdu. Nad Unií, jak jsme ji znali, asi opravdu zapadá slunce. V časech krize a nejistoty mají lidé sklon uzavírat se víc do sebe, do svých rodin, do svých komunit. A – do svých států. Ochotněji také naslouchají jednoduchým či radikálním řešením.

Není to náhoda, protože právě Nizozemsko patřilo k zemím, které dlouho odmítaly, ba bojkotovaly rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko. Jistě, většina Nizozemců vůbec hlasovat nešla. Nestálo jim to za to, což je ovšem též vypovídající.

Nevíme, jak se výsledek promítne do praxe. Nizozemská vláda si zřejmě bude muset vyjednat v asociační dohodě s Ukrajinou nějakou výjimku.

Kromě euroskeptiků má nepochybně radost Vladimir Putin. „Víme, kdo bude v případě vítězství Ne otevírat šampaňské,“ říkal ještě před hlasováním šéf nizozemské vládní Strany práce Diederik Samsom.

Zda opravdu v Kremlu bouchají zátky, cinkají stakany nebo je jen slyšet vítězné plácání rukou, nevíme. I když jde možná pro ruské vedení o malý krok, každý je dobrý k dosažení velkého cíle. Zachovat Ukrajinu a co nejvíce z ní na ruské oběžné dráze.

Potvrzuje se také, že euroskeptici jsou až na malé výjimky partnery Ruska. Nizozemští aktivisté, kteří vyvolali referendum a chtěli odmítnutí dohody, argumentovali po „rusku“ údajnou vládou fašistů na Ukrajině.

"Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému," tweetuje ruský premiér Dmitrij Medveděv.

Nehledejme úplně za vším Putinovu ruku. Ale na rozbití Evropské unie, úspěších euroskeptiků a problémech Ukrajiny současná Moskva samozřejmě zájem má. O tom žádná.

Ti, kdož v Česku nechtějí velký vliv Ruska, se musejí smířit se skutečností, že Západoevropané jsou k jejich obavám neteční. Například nedávná zpráva vyšetřovatelů, která obvinila Vladimira Putina z organizování vraždy agenta Alexandra Litviněnka v Londýně, podle průzkumů drtivou většinu Britů nezajímala.

Nizozemsko se v tomto Británii podobá, přestože země dost prožívala sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou v roce 2014. Většinu z 298 obětí tvořili Nizozemci a podezření padá na proruské separatisty.

Po nizozemském referendu přijde právě to britské. Pokud brexit nenastane a 23. června se Britové rozhodnou v Evropské unii zůstat, může to zastavit příval dobrých zpráv pro euroskeptiky a prorusky orientované Evropany. V opačném případě asi padne na oslavy hodně šampaňského i vodky.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy