Aktuálně.cz Aktuálně.cz | Komentáře
9. 11. 2012 10:45

Hledá se prezident. Pojďte nám říct, koho na Hrad

Panenská volba prezidenta je na dohled. Aktuálně.cz se čtenářů ptá, kdo jím má být
Foto: ČTK

Bude to poprvé. A příležitost, kterou dostaneme, je opravdu jedinečná - každý z nás se stane poslancem a senátorem. Na chvíli. Přesněji ve dnech, kdy se bude volit příští prezident republiky.

Přes všechny skeptické hlasy - ani Aktuálně.cz tomu původně příliš nevěřilo - zákonodárci skutečně své právo volit prezidenta přenechali všem občanům. Takže, v lednu jdeme na to. Zájem máme, k prezidentským volbám se podle průzkumů chystají zhruba dvě třetiny lidí.

Foto: Jan Lipold

Ale víme, co, tedy spíš koho chceme?

Předprezidentská kampaň a především babylon voličských komentářů zatím ukazují, že volba to bude těžká a pro řadu z nás rozporuplná. Pokud nemáte svého jasného favorita. Ideálního prezidenta či prezidentku. Anebo s hrůzou nezjišťujete, že není koho volit.

Nebo jste si snad jisti, od koho byste chtěli slýchat novoroční projevy? Kdo by nejlépe reprezentoval náš stát a povzbudil jeho občany, když bude třeba? Čí portrét byste chtěli vidět ve školách, na úřadech a poštovních známkách? Komu věříte, že udělá, co je nutné a správné?

Těžká odpověď. Velkou - a možná dokonce hlavní - část požadavků, které by měl dobrý prezident splňovat, totiž tvoří "hodnoty" a "vlastnosti". Jako je slušnost. Nebo charisma.

Že by měl mít prezident dobrý vkus, na tom se asi dohodneme - ale shoda na tom, co to ten vkus je, už bude těžší.

Měřítka prezidentství stanovuje z velké části tradice - Pražský hrad, Masarykův odkaz. "Hlava státu" - v těch slovech se přece mísí republikánství s ozvěnou monarchie.

Druhou část prezidentských parametrů tvoří "uchopitelné" nároky. Praktické věci, prezidentské pravomoci. Jmenování ministrů, členů bankovní rady, soudců Ústavního soudu, velvyslanců. Řešení vládních krizí. Názory na zahraniční politiku. Vetování zákonů.

Favorit prvního kola. Do cíle je ale daleko.
Favorit prvního kola. Do cíle je ale daleko. | Foto: Ludvík Hradilek

Václav Havel i Václav Klaus ukázali, že prezident není jen symbolem nebo "kladečem věnců". Jejich vliv na praktickou politiku byl značný, hlavně díky neformální autoritě. Některé psané pravomoci přitom využívali jen minimálně. Prezident například může žádat od ministrů zprávy a - s vědomím kabinetu - úkolovat tajné služby.

Prezidentští kandidáti samozřejmě vědí, jaké důvěře se teď těší vláda a její politika. Proto je takřka jisté, že se vůči ní budou chtít před volbami vymezit - často bez ohledu na to, že prezidentské kompetence nemají třeba s důchodovou reformou nebo daněmi co společného.

Jako "samozřejmost" se bere, že prezident má pokud možno čistý štít a skříně bez kostlivců. „Jasné majetkové poměry" vyšly dokonce v průzkumu České televize jako důležitější kritérium než mezinárodní kredit, spořádaný rodinný život či nadprůměrné vzdělání.

A co ještě může hrát roli? První dáma/první pán? Umění reprezentovat, řečnické schopnosti? Víra v Boha? Členství v KSČ?

Přímé prezidentské volby se blíží v době, kdy je naprostá většina lidí nespokojená s politickými poměry. Názor, že „za komunistů bylo líp", se nejen v průzkumech objevuje stále častěji. Pozice komunistické strany je po krajských volbách nejsilnější od roku 1989.

S frustrací ze současnosti a obavami z budoucnosti rostou také nároky na osobu prezidenta. Volba by byla důležitá i v klidnějších časech - ale teď si od ní řada lidí slibuje o to víc. Totiž takřka obamovskou Změnu. Obrat. Naději. Příležitost dostat na Hrad „svého" člověka, který zlepší poměry.

Ale nežádáme toho od prezidenta nebo prezidentky až příliš?

Tedy, a to je otázka pro vás, milí čtenáři: Co by měl umět prezident? Co vy na to?!

Názory Aktuálně.cz

Názory - co vy na to?

Sledujte nás na:

 

Právě se děje

před 11 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy