Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
23. 2. 2018 11:45

Hloupé, nikoliv chytré město. To by magistrálu polidštilo už dávno

Fotky: Praha strašidelná. V okolí magistrály se špatně žije i chodí, rodí se plán velké proměny
Zastavit se na kávu? Jediné přívětivé místo pod magistrálou u Florence je zdejší McDonald´s. K popíjení kávy na zahrádce by to tu ovšem moc nelákalo.
Stánek kultury – Muzeum hlavního města Prahy – za vozovou hradbou.
Okolo magistrály je sice velké množství parků, zdržovat se v nich ovšem chce jen málokdo. Cílem je spíše dostat se co nejrychleji na druhou stranu.
Tramvajová zastávka Těšnov. Dříve tu stálo výstavní klasicistní nádraží – odstřeleno bylo kvůli magistrále v roce 1985.
Foto: IPR Praha
To slavné "makání pro lidi" se v tomto případě hrubě nedaří, nekoná.

Marnost se člověka zmocňuje, když sleduje "úsilí" pražských komunálních politiků polidštit severojižní magistrálu - původně nacistický, protektorátní projekt, realizovaný v 70. letech minulého století za komunistů. Dnes automobilovou stoku. Místo, kde se dá žít a pohybovat jinak než uvnitř auta jenom se sebezapřením.

Humanizace. Mluví, a není přehnané říct, že i žvaní, se o ní dobrých dvacet let. Od doby, kdy pokrok a životní úroveň nalily do ulic násobek aut oproti předchozímu stavu. Začalo to být neúnosné a postupně se prosazoval názor, že nejde jen o nevyhnutelnou daň za automobilizaci, se kterou je třeba se smířit, ale že se s tím dá - a má - něco dělat. Také proto, že měření potvrdila jedovaté ovzduší v okolí.

Občas se zdá, že rozhodující většina komunálních politiků chápe, že taková "ulice" do města nepatří a že je to krutá parodie na "kvalitu života".

Status quo přesto trvá. Je to neuvěřitelné, ale už před komunálními volbami 2010 se ke zklidnění magistrály hlásily v podstatě všechny politické strany. Zlatým hřebem byla prezentace tehdejšího starosty Prahy 4 Pavla Horálka z ODS, který týden před volbami s premiérem Nečasem za zády předložil vizualizace nabušené zelení tak, že oči přecházely. 1. varianta: dělicí pás zeleně. 2. varianta: střídavý jízdní pruh. 3. varianta: městský bulvár. Měli jsme se dopracovat ke stavu, kdy na Pankráci bude pěším, cyklistům a zeleni náležet 56 procent magistrály!

Návrhy, se kterými ve čtvrtek zametlo pražské zastupitelstvo, jsou proti tomu jen popraškem cukru na bábovce. Kosmetické změny - širší a nové přechody, stromy, městský mobiliář, revize zábradlí a obrubníků a podobně - by v celku skutečně mohly prostředí magistrály a kolem magistrály pozvednout. Tedy dostat do něj víc normálního, nejen automobilového života.

Věc byla připravená a na světě není mnoho povolanějších lidí než dánský architekt Jan Gehl, který se jí na požádání Prahy zabýval. Gehl je takovou Zahou Hadid v oboru polidšťování měst. Kancelářské městečko od Hadid a jejího ateliéru - to ano, nad tím se jásá. Polidštění magistrály podle Gehla? "Nemůžeme na základě nějaké tabulky zastavit Prahu. Já mám ráda stromečky, lavičky. Ale když mi tady někdo nakreslí tři přechody, tak chci vědět, co to udělá," pravila primátorka Krnáčová.

Faulem na úrovni "lithia" je pak argument, že by změny související se zklidněním magistrály snížily průjezdnost zhruba o třetinu, jak s odvoláním na model prohlásil ředitel Technické správy komunikací Petr Smolka. Očividný nonsens.

Stejně tak nemají dílčí opatření nic společného s tím, jestli je dokončen vnitřní či vnější Pražský okruh (horizont nekonečno). Okruhy s provozem na stoce hnou minimálně; magistrála slouží jako tranzit z jednoho kraje města na druhý pro zanedbatelné množství řidičů.

Je zajímavé, že když jde o polidštění magistrály, je třeba napřed precizně vědět, "co to udělá". Kdežto při spouštění Blanky, což byla pro město daleko vážnější operace, se postupovalo obráceně - "co to udělá" se napřed muselo vyzkoušet v praxi a až pak přišla řeč na nějaká zklidňovací dopravní opatření. (Kterých bylo nakonec minimum a hlavně tam, kde to opravdu hořelo, jako v Dejvicích.)

Stejně tak se, když jde do tuhého, bez studií "co to udělá" zavírají ze dne na den důležitá místa v Praze, jako Libeňský most nebo výstup ze stanice metra Budějovická. "Prostě" se tam dá cedule a plot a nazdar, desetitisíce lidí denně se musí přizpůsobit.

Modely "co to udělá" jsou třeba; ale u polidštění magistrály jde ve skutečnosti o politickou a mentální operaci, studie a výpočty jsou na druhém místě. Politickou: ne, až tak velké peníze by to nestálo, ale před volbami se kalkuluje, kolik voličů v autech si tím můžeme znepřátelit a kolik voličů mimo auta naklonit. Tady to vychází jasně - autařů je víc. Mentální: uznat, že máme vážný problém, ne o tom jen mluvit. Stydět se, že jsme s ním nepohnuli. Osvojit si východisko, že pánem města je člověk, ne člověk ve voze. To je cesta ke skutečné kvalitě života.

Mentální operace se rozhodující většině pražských politiků stále nedaří. Když si koalice (2015) dala do programového prohlášení, že "prosadí opatření vedoucí ke zklidnění severojižní magistrály v celé délce", ukázalo se to především zásluhou ANO jako fráze. To slavné "makání pro lidi" se v tomto případě hrubě nedaří, nekoná. Chytré město? To by magistrálu polidštilo už dávno. A nenechalo ji polepenou obtěžující, nestydatou reklamou.

 

Právě se děje

Další zprávy