Co se stalo v Poděbradech, je vlastně pro hnutí Starostů a nezávislých typické. Sledujeme vysoce rozhárané politické uskupení, nedávno ještě jakoby nadějný politický slepenec, kde jsou jednotlivé části na sobě prakticky nezávislé a kromě vůle k moci je vlastně nic nespojuje. Politika bez obsahu. Zřetelně je to vidět na čerstvém případu starosty Poděbrad Jaroslava Červinky.
Na konci června se při jednání zastupitelstva veřejně chlubil svým rasismem. Zopakoval větu, za kterou před jednadvaceti lety podával vysvětlení na policii a dostal důtku od okresního úřadu. Tehdy šlo o dopravní nehodu zaviněnou psy, které vlastnil romský občan. "Já jsem pak pronesl onu památnou větu, že by bylo lepší je zastřelit. Policajt mi řekl, že by se neměli střílet, že ti psi za to nemůžou. A já jsem pronesl, že jsem neměl na mysli ty psy," vykládal letos v červnu pyšně Červinka.
Když ten případ vytáhl na světlo Deník N, politici přítomní na jednání poděbradského zastupitelstva s tím problém neměli, STAN chtěl osud Červinky nejprve "nechat na voličích". Když však skandál pokračoval, nejprve oblastní sdružení STAN Nymburk Červinku vyzvalo, ať odstoupí z kandidátky, nikoli z místa starosty. A o víkendu řekl předseda STAN Vít Rakušan, že pokud Červinka neodstoupí, sám ho z kandidátky odvolá. Dozorčí rada STAN zároveň podala podnět na pozastavení Červinkova členství v hnutí. Starosta naznal, že nemá šanci, a odstoupil.
Reakce na rasistický skandál byla poněkud pozdní, nejdřív ho chtěli na kandidátce nechat, protože se za chlubení rasismem, jež si mimochodem vychutnal, omluvil. Ale reakce nakonec přišla. Pro STAN vyřazení lídra představovalo potíž, neboť do úterý do 16 hodin musely být uzavřeny volební kandidátky. Ale hnutí nakonec zasáhlo, Červinka odstoupil, věc po tlaku médií nezůstala neřešena. Hnutí jako ANO či SPD by se na tlak v klidu vykašlala.
Jenomže malér pokračoval. Kandidáti STAN v Poděbradech se sebrali, všech 21 odešlo z hnutí a v podzimních komunálních volbách budou kandidovat samostatně jako Nezávislí kandidáti Poděbrady (NKP). Dokonalá a smutná ukázka faktu, že společné hodnoty v hnutí naprosto absentují. Během několika málo dnů odpadlíci sehnali dostatek podpisů nutných k registraci kandidátky, kterou stačili odevzdat ještě před uzavíracím termínem. "Limit jsme splnili, dopočítáváme a přichází ještě další lidé s podpisy, takže zatím nemáme přesný počet lidí, kteří nás takto podpořili," oznámil starosta Červinka, který povede NKP do podzimních voleb.
Kus STAN se utrhl a pluje jinam
Za STAN tedy v Poděbradech nikdo kandidovat nebude. Celá parta se utrhla a pluje jinam, sebrala se a odešla za starostou Červinkou. Nic je u Rakušanem vedeného hnutí nedrželo, žádný společný pohled. Jejich jediným cílem je udržet si vliv ve městě. To jim stačí. Politika pro ně není "věc obce", "věc společná", jen osobní zájem.
Výjimečná situace? Nikoli. Jak už bylo řečeno mnohokrát a také v tomto textu, STAN je vysoce nesourodé společenství, jako když do pytle naházíte nejrůznější věci, než vyrazíte na výlet - ponožky, svačinu, vařič, spacák, nůž… Celorepublikově je spojuje asi jen ta vůle k moci. Celé hnutí se skládá z více oddělených skupin, které mají svoje lídry, hlavy, a lidi schované za nimi - šedé eminence, jež sledují svoje osobní zájmy.
Zřetelně jsme to mohli vidět na kauze Hlubuček & Redl. Jde v ní o významnou zlínskou větev STAN, kterou vedl zakladatel hnutí Petr Gazdík. Jak se ukázalo, byla tato parta zřejmě celá léta ve spojení s rodinou Redlů, brala od nich peníze a podléhala jejich vlivu. Dokud se nestane nějaký malér, není to vidět, vždycky až průšvih odhalí tu neskutečnou nesourodost hnutí.
Ve zlínské skupině najednou vyšlo na světlo boží, že motorem tohoto kusu skládačky, mužem v pozadí, je europoslanec Stanislav Polčák, o kterém bychom toho taky tak moc nevěděli nebýt skandálu, během nějž se provalilo, že požadoval obří odměnu 7,75 milionu za prosazení zákona o odškodnění pro obce postižené výbuchem muničních skladů ve Vrběticích. Ostatně už v roce 2017 dohadoval s obviněným podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, v minulosti napojeným na zločince Radovana Krejčíře, nominace STAN do pražských firem. To však úspěšně upadlo v zapomenutí…
Takových skupin a skupinek najdete ve STAN několik, hnutí nespojuje žádný jasný politický směr, což se dobře ukázalo jak na kauze Hlubuček, tak na kauze Červinka. Je vlastně s podivem, že hnutí vůbec nějak funguje dohromady.
Poděbradský plebiscit o rasismu
STAN se ovšem zároveň dost zásadně liší od dalších tuzemských úspěšných hnutí, tedy ANO a SPD. Tam sice taky naprosto absentuje nějaká společná, zásadní ideologie, nahrazuje ji však osoba lídra, sdílenou ideologií jsou jeho osobní zájmy a s nimi samozřejmě naděje, že se členové dostanou k moci, že se politikou dobře zaopatří. Hlavním rozhodčím je tam samozřejmě lídr, Babiš a Okamura, tihle pánové mohou všecko, žádná pravidla pro ně neplatí, oni sami jsou pravidlem.
STAN není hnutí jednoho muže, je však hnutím více lídrů a více různorodých zájmů. Disponuje dozorčí radou, jenomže ta se jeví jako slabá, málo aktivní, opožděná. Měla přece podat podnět na zastavení Červinkova členství hned poté, co skandál vybublal.
Hnutí zjevně chybí kvalitní analytické oddělení, které by sbíralo informace, kupříkladu pátralo po tom, kdo je rodina Redlů a zda je možné od ní přijímat finanční dary. Ostatně nešlo jen o Redly, jak jsme viděli krátce po volbách, kdy Starostové vraceli jiné podezřelé dary. Zároveň by analytické oddělení mělo mít přehled o kandidátech, mělo by je umět zkontrolovat, prověřit, třídit. Když je malér, pozdě bycha honiti.
STAN tedy viditelně, bolestně postrádá dvě naprosto základní věci nutné pro dlouhodobý úspěch: 1. srozumitelnou politiku - sdílenou ideologii, jež by k hnutí přitahovala podobně smýšlející lidi, jejichž cílem není jen získat moc a vliv, 2. kontrolovanou, hlídanou, jednotnou strukturu, jež by se bránila vstupu šíbrů, rasistů, vlivu mafiánů. Je vlastně zvláštní, že 32 let po revoluci tyhle axiomy hnutí, jež ve volbách až zázračně uspělo, postrádá.
Kvůli těmto chybám nebude mít STAN v Poděbradech ve volbách svoje zástupce. A kvůli těmto chybám se volby v tomto čtrnáctitisícovém středočeském lázeňském městě promění v plebiscit o tom, jestli místním voličům vadí, nebo nevadí rasismus. Rychlost, s jakou Červinka sehnal přes tisíc podpisů, napovídá, že leckomu rozhodně nevadí, spíš imponuje. To je opravdu neslavný politický výsledek hnutí STAN.
