Kolem výročí Jana Palacha se hodně mluví o české demokracii, nakolik je pevná, nakolik ohrožená. Politici typu Andreje Babiše ji rádi redukují na volby (parlamentní jednou za čtyři roky). Což je nesmysl, nesmírně záleží na svobodě slova, občanské společnosti a na klíčových institucích, zejména na justici. Jak nezávislou máme justici a jak politici ctí její nezávislost? Otřesné svědectví o tom, jak prezident Zeman atakuje Nejvyšší správní soud, vydal v rozhovoru pro Deník N Josef Baxa, který byl do loňského září jeho předsedou. Nyní v NSS působí jako soudce.
Pražský hrad a justice - jaká asociace vám naskočí? Baxa: "Největší emocí je zklamání." Následuje celá škála příkladů, kdy Zeman (a jeho prodloužená paže kancléř Mynář) podle Baxy soudy nepodporuje, ale naopak se snaží jejich rozhodování ovlivnit. Používá k tomu až mafiánské metody, především snahu dosadit na klíčová místa "svoje lidi", ale taky, pokud někdo neposlouchá, jako zjevně neposlouchal bývalý předseda NSS Baxa, pokusit se ho pošpinit.
Ta pasáž stojí za citaci, Baxa se jako předseda NSS zúčastnil pracovního setkání, kde byl také předseda Ústavního a Nejvyššího soudu a nejvyšší státní zástupce. Říká: "Přede všemi jsem tam od Miloše Zemana slyšel, že za ním byl pan Beneš z ČEZ a že tam máme nějaký případ, který je potřeba nějak rozhodnout. A o nějakou dobu později mi Miloš Zeman při podobné příležitosti přede všemi ostatními řekl: 'Tak pan Beneš vás pozdravuje a děkuje.' Rozhodnutí bylo shodou okolností příznivé pro ČEZ. Já neměl v té věci vůbec žádný vliv, ale najednou jsem prostě vypadal jako ten největší zařizovač. Tyto dva výroky Zeman řekl před prakticky stejnými lidmi…" (Není důvod Baxovi nevěřit, navíc u toho byli svědci.)
Nechutná manipulace, z Baxy Zeman dělá člověka, který poslouchá jeho a ČEZ a "umí to zařídit", což zároveň má zjevně fungovat na ty druhé: Hleďte, holoubci, tohohle už jsem zkrotil. - Odporné.
Jeví Zeman zájem o justici? Baxa: "On určitě zájem jeví, zejména o konkrétní soudní rozhodnutí." Popisuje, jak mu hlava státu při setkáních předkládala "seznam mých takzvaných hříchů, to znamená konkrétní rozhodnutí soudu, která se mu nelíbila". Pokračuje: "A když jsem oponoval, že soudci jsou nezávislí a tak dále, odbyl to opakovaně tím, že řekl: 'Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.' Poté mi řekl, že si mě dokáže představit jako předsedu Ústavního soudu. A řekl to opakovaně. Ten rozhovor jsme vedli mezi čtyřma očima. Potom začal mluvit o soudním řízení ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. A bylo mi jasné, že dává dost jasně najevo, jak má být rozhodnuto."
Vy jste šéf, vy to máte zařídit
Chápete? Ten tlak, kšeft, skrytá korupce, poslouchej mě a dostaneš "dobrej flek". A ta naprosto zhoubná, antidemokratická, proti nezávislosti soudů postavená představa "vy jste šéf, vy to máte zařídit", tedy vás musejí soudci poslouchat (potažmo mě, prezidenta), ne zákon. Nemravná touha ohnout si spravedlnost přes koleno. Děs. Tady končí veškerý humor, to už není jen starý mstivý pán, ale přímé ohrožení nezávislosti justice. Takových věcí je rozhovor plný, není jedna.
Baxovo shrnutí: "Když někdo dlouho bydlí na Hradě, zapomíná, že už sto let nejsme monarchie, ale republika. A že my nejsme královští soudci, kteří rozhodují jménem krále a podle královy vůle. Od politiků slyšíme, že je třeba vládnout efektivně a že to efektivní vládnutí soudy často komplikují. Proto jsou rozhodnutí v některých zájmových věcech předmětem tak ostré kritiky. Politici nemohou soudy úplně vyřadit. Zbývá jim eliminovat jejich pravomoci nebo je prostě personálně přímo ovládnout. Aby v důležitých případech 'nezlobily' nebo měly jisté předporozumění pro to, jak rozhodnout."
Ano, tohle z Hradu vnímáme přes pět let, pomatenou představu, že Zeman je panovník, diktátor, tak si představuje demokracii. Buďme si jisti, že nejde jen o něj, tlaky na soudce všeho druhu, nejen na ty nejvyšší, přicházejí i odjinud. Baxa naznačuje, že nemusí být vždy neúspěšné: "Musím však říct, že pro justici je trochu smutné vysvědčení, že politici tu a tam spojence mezi soudci nacházejí. Respektive mezi těmi vyššími soudními funkcionáři."
Rozhovor, z něhož mrazí, z něhož se dozvídáme, pod jakým tlakem justice dnes pracuje a rozhoduje kauzy jako Nagyová-Nečasová, zakázku na zpevnění břehů nádrže v Lánech, kde je Hrad namočen, nebo (zatím jen na úrovni státních zástupců, ještě ne soudců) Čapí hnízdo.
Zeman se rád vydává za ochránce dolních deseti milionů, za "ochránce lidu", bojovníka proti korupci. Najednou vidíte tu absolutní lež, bez skrupulí se snaží ohnout justici, přitom nezávislé soudy jsou pro dolních deset milionů životně důležité, spravedlnost je pro společnost klíčová, její "slepé", neovlivněné fungování. Zeman vynucuje opak, justici pro vyvolené, justici ohebnou, poslušnou, zničenou, justici "čínskou".
Jde to tak daleko, že dnes už je nebezpečné setkat se s prezidentem či Mynářem mezi čtyřma očima, receptem je trvat výhradně na pracovních schůzkách se svědky. Připomíná to opatření při jednání s mafií. Když čtete rozhovor s Baxou, opakovaně vás napadne: Hradní mafie dobývá justici. Zatím neúspěšně.
Zeman se veřejně snaží ničit státní bezpečnostní agentury (BIS a NÚKIB, Koudelku a Navrátila, kteří neslyší na jeho zájmy ohledně Číny a Ruska). Ví, že tam jeho tlak nefunguje. Justici zatím nenapadá otevřeně, chce ji ochočit zevnitř. Veřejně proti němu stojí nejen Baxa, ale opakovaně, i když nemluví tak otevřeně jako Baxa, i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Díky za ně. A díky za každého soudce, který se neohne.
