Josef Tuček | Komentáře
8. 3. 2007 12:00

I vědci mají své zlaté Nagano

Komentář - Je to, jako když člověk sleduje mezinárodní sportovní utkání: podvědomě fandí celku z vlastní země. Včera jsem takto při udělování Descartových cen fandil v Bruselu mezinárodnímu týmu astronomů a fyziků.

Pracují v něm i čeští vědci a technici. Je asi jasné, že nešlo o soutěžení na hřišti a nemusel jsem mávat vlajkou.

Descartova cena je nejvyšší vědecké ocenění Evropské unie. Včera se udělovala posedmé.

Tým, kterému jsem v duchu fandil, má účastníky ze sedmi zemí včetně Česka. Postavil čtyři speciální teleskopy v Namibii a zachytává v nich stopy po paprscích gama. To je složka kosmického záření, která po milióny let putuje vesmírem, a přináší tak v sobě informace o jeho historii.

Nenamlouvám si, že to bylo tím, že jsem držel palce. Odborná porota dala spíše na něco jiného. Ale projekt zvaný HESS zařadila do trojice vítězných vědeckých počinů, kterým Descartovu cenu udělila.

Záblesky z vesmíru

Je to skvělý výsledek i pro fyziky z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří v projektu vyhodnocují výsledky. A také pro techniky z firmy Compas v Turnově, kteří vyhráli výběrové řízení a pro teleskopy vybrušovali speciální zrcadla.

Otázka, která se nabízí, je: co se odborné porotě líbilo na projektu HESS, že jej ocenila, a k čemu jsou získané výsledky vlastně dobré?

Na projektu je fascinující nápad. Paprsky gama jsou neviditelné. Ale v zemské atmosféře reagují se vzduchem a uvolňují záblesk trvající jen zlomek vteřiny. Ten teleskopy zachytí a vědci analyzují včetně směru, odkud záření přiletělo či jakou mělo energii.

Dá se to namazat na chleba?

A k čemu je to dobré? Dnes víme, že kosmické záření způsobuje genetické mutace, takže přispělo k vývoji života na Zemi. Bude také nutné znát jeho dlouhodobý vliv na lidské zdraví ve vesmíru dříve, než lidé vyrazí na dlouhé kosmické výpravy.

A pořád se nedá vyloučit, že poznatky o záření gama se budou hodit ještě k něčemu, co si ještě ani nedokážeme představit.
Příkladem může být jiný projekt s českou účastí, který Descartovu cenu získal v roce 2003.

Jiná skupina astronomů při něm sledovala kvasary, nejzářivější a nejvzdálenější objekty, které lze ve vesmíru pozorovat. Protože jsou tak daleko, nemění z pohledu ze Země polohu. Takže se výsledky projektu daly použít pro nastavení systémů družicové navigace, podle kterých se dnes orientují piloti, řidiči i pěší turisté.

Kdy bude příští zlato?

Když sportovní fanoušek vidí, že jeho tým vybojoval zlato, podvědomě to čeká i příště. Proč tedy Descartovy ceny neproudí do Česka pravidelně, a v různých vědních oborech?

Na to by aspoň zčásti mohla odpovědět Descartova cena udělená v roce 2001 mezinárodnímu týmu za léky, které brzdí množení viru HIV v nakažených lidem.

Účinnou látku pro léky vytvořil český biochemik Antonín Holý. Pracoval na tom od šedesátých let. A až nyní se díky tomu vyrábějí léky.

Od základního výzkumu, tedy poznání vlastností hmoty, živých organismů, anebo třeba kosmického záření, po jejich využití v nějaké třeba nečekané praktické aplikaci, může uplynout řada let i desetiletí.

Státy, které svou vědu soustavně a dlouhodobě rozvíjejí, jako jsou USA, Japonsko a v Evropě samozřejmě Německo, Británie či Francie, mají na co navazovat. A tedy nejen sbírat Descartovy ceny, ale i využívat postupně nasbírané poznatky pro svůj průmysl.
Zato česká věda prošla veletočem od často poněkud líného bádání za socialismu po výzkum, který se po roce 1989 teprve různě buduje v nejistých finančních podmínkách. Ta si prostě na stabilní výsledky musí počkat. Dobrá zpráva ze včerejška je, že přicházejí.

Tento text vyšel také ve čtvrtečních Hospodářských novinách

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Putina, aby přijel na východní Ukrajinu a projednal s ním snížení napětí

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Porota dospěla k verdiktu v procesu s expolicstou Derekem Chauvinem, který čelí obvinení z vraždy černocha George Floyda, píše agentura AP

Zdroj: ČTK
Další zprávy