Nejvyšším státním zástupcem se po Pavlu Zemanovi, který sám odešel kvůli tlakům ministryně Marie Benešové, stal dosavadní první náměstek úřadu Igor Stříž. Vláda o tom rozhodla jednomyslně. Máme to přijmout jako správné řešení? Existovala lepší volba?
Je trapné, jak jsme neschopni vyrovnat se s komunistickou minulostí. Kdyby se nám to podařilo, pak každý, kdo zůstal ve státní správě, kdo mohl pokračovat, by byl přijatelný. U nás proběhlo vyrovnání - nevyrovnání (typicky české "řešení"). A tak máme premiéra, který je bývalý člen KSČ a bývalý agent StB. Premiéra, jehož hnutí se těší čtvrtinové až třetinové podpoře místních voličů.
Kdybychom se poctivě vyrovnali s minulostí, nemusel by předseda lidovců Marian Jurečka navrhovat, aby se nomenklatuře KSČ 31 let po listopadu 1989 snižovaly důchody. Nemuseli bychom nyní debatovat o tom, zda je Igor Stříž vhodný či nevhodný na nejvyšší funkci v soustavě žalobců. Takhle, tedy po vyrovnání - nevyrovnání, platí, že Česko je Babiš a Česko je taky Stříž. Nevyrovnání vede ke sporům ve společnosti a prohlubuje v ní nedůvěru.
Co na volbě Stříže vadí? Za prvé minulost. Byl na konci totality (deset měsíců, velmi krátce) vojenským prokurátorem a poslal do vězení odpírače vojenské služby - lidi, kteří nechtěli kvůli (díky) svému svědomí sloužit se zbraní. A byl členem KSČ. Za druhé vadí přítomnost. Andrej Babiš přece nejdřív hrozil, že pokud Marie Benešová navrhne někoho ze soustavy státních zástupců, odvolá ji. Ona v červnu přesto nabídla Stříže a volba se odložila. Za měsíc je z toho jednomyslná vládní shoda.
Co se stalo? Jaká dohoda proběhla? Nežijeme ve stabilizovaném systému, Česko je pořád jaksi na hraně, nikdy nevíte, co je svinstvo a co je normální. Premiér je trestně stíhán. Pokud žalobce jeho kauzu ukončí, nejvyšší státní zástupce může rozhodnout o tom, že bude pokračovat. Na ten Damoklův meč visící nad Babišovou hlavou nesmíme ani na vteřinu zapomínat. Babišův obrat je opravdu neobvyklý. Otočil po osobním setkání se Střížem.
Není nejmenších pochyb, že by se v soustavě žalobců našli mladí, kvalitní, minulostí nezatížení kandidáti. Je nesmysl myslet si, že tam nejsou. Nechci uvádět jména, abych jim neuškodil, ale některé osobně znám. A jsem si jist, že by byli skutečně nezávislí. Ale taky si jsem jist, že by je Marie Benešová nenavrhla. Protože Střížův problém není jen fakt, že byl krátce vojenským prokurátorem, ale i fakt, že ho navrhla Zemanova Benešová. Proto se zdá být nedůvěryhodný.
KSČ jako "nutné zlo"?
Ke své minulosti se vyjádřil mimo jiné v čerstvém rozhovoru pro Hospodářské noviny. Říká: "Na členství ve straně - ač jsem se jím netajil - pyšný nejsem, ale vytahovat několik konkrétních věcí z počátku mé krátké kariéry prokurátora nepovažuji úplně za korektní. Vojenským prokurátorem jsem byl dohromady necelých deset měsíců. Poté jsem byl rok v komisi vojenské prokuratury k vyšetření událostí na Národní třídě v roce 1989 a poté pokračovala moje více než třicetiletá kariéra u státního zastupitelství."
A k členství v KSČ: "Nabídku vstupu do strany jsem několikrát odmítl. Později jsem ji akceptoval jako nutné zlo, podobně jako děti vstupovaly do pionýra. Nejsem na to pyšný, ale ani jsem tím nikomu neublížil. Pocházím z prosté rodiny, moji rodiče nebyli žádní disidenti a o historii komunistické strany jsem věděl jen to, co jsem se naučil ve škole."
Klasika, členství v KSČ jako "nutné zlo". Ve skutečnosti šlo o kariéru. Stejně tak ono souzení odpíračů vojenské služby, navrhoval tresty zjevně podle tehdejších zákonů. A pak třicet let pracuje v novém režimu bez kiksů, bez škraloupu. Pavel Zeman si ho vybral a držel jako prvního náměstka.
Za normálních okolností (ale normální okolnosti u nás ani 31 let po revoluci nenastaly) by byl Stříž naprosto logické řešení. První zástupce NSZ, který to dělal deset let a osvědčil se (nikdo totiž netvrdí, a to je snad taky důležité, že se Stříž neosvědčil), postupuje na místo nejvyšší. Tak by to vlastně mělo být.
Podivné představy opozice o nezávislosti
Podstata problému? Část politiků a veřejnosti nevěří, že v tom není nějaká špinavá dohoda. Jestli je, to se dozvíme, pokud bude Stříž rozhodovat o pokračování stíhání Babiše. Ale pozor, on může také po právu rozhodnout tak, jak jeho kritici nechtějí, aby rozhodl. A pojede to všecko znova.
Ještě hlubší podstatou problému je nezávislost soustavy státních zastupitelství. Bojíme se, že ji politici a jejich páky (premiér, parta okolo prezidenta a další) ovlivňují. Opozice na to ráda poukazuje. A přitom sama dělá totéž.
Příkladem je ostrá reakce na jmenování Stříže. První místopředseda ODS Zbyněk Stanjura tweetoval: "Hanebná personální politika vlády A. Babiše a J. Hamáčka. Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme."
Podobně vyhrožuje předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová: "Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra, na jehož řízení může mít státní zástupce vliv. Po volbách ho odvoláme." Těžko si představit větší ingerenci do nezávislosti žalobců. Kašlat na tato prohlášení, to by vyžadovalo opravdu velkou osobnost.
Jak se tedy na jmenování Stříže dívat? Třicet let slouží novému režimu bez váhání. Není znám žádný porevoluční problém. Milion chvilek pro demokracii demonstroval na podporu Pavla Zemana, který měl Stříže deset let jako náměstka a byl s ním zjevně spokojen. Máme premiéra exagenta StB a prezidenta, který pracuje pro Putina. Bylo by fajn mít v čele NSZ někoho bez temné minulosti. Ale my máme ministryni spravedlnosti, která je oddána Zemanovi, tak nakonec můžeme být rádi, že se nejvyšším žalobcem nestal někdo jako kancléř Mynář.
Pokud nový politický režim dával Igoru Střížovi šanci třicet let, nechal ho pro sebe pracovat, umožnil mu dojít skoro nejvýš v soustavě žaloby, mohli bychom mu snad dát šanci i my. Výkřiky o jeho odvolání považuji za hrubou chybu, klasické předvolební běsnění. Pokud to chtějí udělat a pokud ve volbách uspějí, měli mlčet.
