Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
14. 2. 2019 13:21

Inženýry jo, filozofy ne! Chtějí z nás mít makající a kývající papoušky na klíček

Komunisté taky chtěli lidem řídit život, potřebovali je nevzdělané (případně jen úzce specializované experty), vydané napospas, manipulovatelné.
Jan Amos Komenský by se dnes nechytal, leda v nějaké neziskovce, asi by musel do učňáku a pak na strojárnu, aby byl platným členem společnosti...
Jan Amos Komenský by se dnes nechytal, leda v nějaké neziskovce, asi by musel do učňáku a pak na strojárnu, aby byl platným členem společnosti... | Foto: ČTK

Česko nemá lidi. Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, napsal do Lidových novin: "Naše ekonomika má problém. Na konci letošního roku může u nás chybět až půl milionu zaměstnanců." Uvažuje, kde je sehnat, a nakonec varuje náš vzdělávací systém, že to dělá špatně.

Píše: "Opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků? Opravdu potřebujeme tak velký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích? A nemáme těch neziskovek náhodou moc?" Nabídka absolventů českého školství se podle něj "odtrhla od reálného života" (počítám, že jeho děti se taky odtrhly, za jeho plné podpory).

Nemělo by smysl o tom psát, kdyby Dlouhý vyslovil ojedinělý názor. To, co on, však opakuje mnoho lidí. Podobně uvažuje například poslanec ODS Václav Klaus junior: "Stanovit roční počty studentů na oborech, které stát chce podpořit. Například tedy 3 kunsthistoriky, 300 strojních inženýrů, 300 chemických inženýrů, 200 lékařů…"

Zažíváme cosi jako tah proti gymnáziím, proti "filozofům", humanitním studiím a neziskovým organizacím. Slyšíme úpěnlivé volání po více učních, více odborných středních školách.

Loni Česko mělo okolo 35 tisíc učňů, asi 38 procent průměrného podílu z populace patnáctiletých, kteří přecházejí do středních škol. Což není málo. Neziskovek u nás existuje cca 130 tisíc a pracuje v nich okolo 100 až 110 tisíc zaměstnanců. Neziskové organizace nemálo podporují fungování společnosti. Mimo nadace, obecně prospěšné společnosti, sdružení, spolky atd. sem patří církve, neziskovky pracují v sociální oblasti, bez nich by se zřejmě zastavila pomoc a podpora zdravotně postiženým, starým lidem, invalidům, nemocným dětem, obětem násilí, chudým, bezdomovcům. Tolik k Dlouhého uplatnění "jen" v neziskovkách.

Co jsou ony humanitní a společenské vědy? Napočítáme jich mnoho, ale patří sem třeba personalistika, estetika, filozofie, historie a archivnictví, politologie, psychologie a psychoterapie, religionistika a teologie, sociální práce, sociologie. Zbytečné obory? Těžko.

Jsi čínolog? Smůla, chceme obkladače

Žijeme v konzumní, silně technizované době, v níž jen zdánlivě proti sobě stojí "filozof" a "inženýr". Ve skutečnosti se oba nutně potřebují, technik často vyhledá psychologa či psychiatra, inženýr může spadnout do závislosti a hledá odbornou pomoc, stavař má matku, kterou potřebuje umístit do hospicu atd.

Z pohledu "technika" je asi nejzbytečnější studium teologie, na co dnes kněz, farář, že? A přece církve, které mohou jen těžko existovat bez duchovních, mají pro společnost obrovskou cenu, která se ovšem nedá vyčíslit v miliardách. Dávají jí ducha, brání nás před atomizací a pádem do sobectví…

Pozoruhodné, jak často proti humanitnímu vzdělání jako přepychu či zbytečnosti horují pravicoví (česky pravicoví) politici. Všecko se převede na čísla, problém je, že "nejsou lidi" pro montovny, a je fuk, že to cykly kapitalismu dobře znají a že by řešením bylo pustit k nám pracovníky z jiných zemí. Jedním dechem pak ti samí lidé vykládají o robotizaci a že nám v ní nesmí ujet vlak.

Žijeme ve světě, který v technice skočil dopředu, a lidé tu změnu mnohdy nezvládají. Viz sociální sítě, kde vidíte ten Babylon, zmatení jazyků, dezorientaci, děsivou absenci humanitního (obyčejně lidského) cítění, natožpak vzdělání.

Čtete všelijaké příspěvky, výlevy, často totální nesmysly (vedle věcí zajímavých), a vidíte, jak nám chybí výuka logiky, výuka myšlení, láska k myšlení, potřeba myslet. Bez humanitního vzdělání a cítění se stáváme kývajícími papoušky na klíček, kteří jen "šíří" ("pozóóór, šiřte, než to smažou!") zhusta totální blbiny, aniž by na vteřinu využili tu věc, co jim z neznámé příčiny vyrostla na ramenou.

S filozofií a humanitními vědami zatočili za minulého režimu komunisté, výuku filozofie na vysokých školách zničili, co to šlo. Filozofové (Hejdánek, Machovec a další) žili v podzemí, zakázaní. Dnes humanitní vzdělání vadí zas, vede k přemýšlení, k otázkám.

Společnost potřebuje řešit dosud neznámé problémy. Příkladem budiž Facebook a další sítě, jež slouží mimo dobrých věcí i k šíření dezinformací, rozkladu, lží, nenávisti, což je mylně, leč masivně, vydáváno za svobodu (proto ne filozofy, ti tohle neberou). Nápad omezovat, neplatit, kvótovat gymnázia a humanitní školy je ze stejné líhně jako nápad Klause juniora zakázat odstraňovat lži a dezinformace z Facebooku.

Poslední poznámka: samozřejmě jde o sociální inženýrství, o to, že chci rozhodovat o tom, co budou druzí studovat a posléze i dělat, že jim chci drze řídit, naprojektovat život. Takhle to chodilo za komunistů, taky lidem chtěli řídit životy, taky je potřebovali de facto nevzdělané (o úzce specializované experty samozřejmě stáli), vydané napospas, manipulovatelné. Opakovat to, byť v jiné formě? Nebezpečná chyba, nesmysl.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Skokanka Ptáčková získala na olympijských hrách mládeže bronz

Skokanka na lyžích Štěpánka Ptáčková vybojovala na zimních olympijských hrách mládeže v Lausanne bronz a postarala se o druhou českou medaili v oficiálním hodnocení zemí. Sedmnáctiletá reprezentantka, která už dokázala bodovat v seniorském Světovém poháru, navázala na čtvrteční stříbro rychlobruslařky Zuzany Kuršové.

V Lausanne se radovali z medailí také čeští hokejisté, kteří byli členy mezinárodních týmů ve formátu tři na tři. Štěpán Maleček a Zuzana Trnková získali zlato, Matyáš Šapovaliv přidal bronz.

Třetí zimní olympijské hry mládeže potrvají v Lausanne do středy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouz Noël zopakoval ve Wengenu loňský triumf ve slalomu

Francouzský lyžař Clément Noël obhájil ve Wengenu loňské vítězství ve slalomu. Na trati, na níž v minulé sezoně zaznamenal premiérový úspěch ve Světovém poháru, dnes vedl už po prvním kole a nakonec vybojoval pátý triumf v kariéře. Vedoucího muže průběžného pořadí SP i disciplíny Henrika Kristoffersena z Norska porazil o čtyři desetiny sekundy.

Jediný český reprezentant ve startovní listině Jan Zabystřan nedokončil úvodní kolo a další body do hodnocení SP nepřidal.

Dvaadvacetiletý Noël vyrazil do závodu s číslem jedna a v 1. kole se jeho času nikdo ze soupeřů nedokázal přiblížit. Před Kristoffersenem měl náskok 67 setin a ve finálové jízdě si v houstnoucím sněžení druhé vítězství v sezoně pohlídal. Na třetí místo se posunul Rus Alexandr Chorošilov.

Kristoffersen se díky druhému místu vrátil do čela celkového hodnocení SP. Před Francouzem Alexisem Pinturaultem, jenž dnes druhé kolo nedokončil, vede o 78 bodů. V hodnocení slalomu má náskok 62 bodů před Noëlem, který v pořadí přeskočil dnes pátého Švýcara Daniela Yuleho, vítěze posledních dvou závodů z Adelbodenu a Madonny di Campiglio.

Závod SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - slalom:

1. Noël (Fr.) 1:46,43 (50,72+55,71), 2. Kristoffersen (Nor.) -0,40 (51,39+55,44), 3. Chorošilov (Rus.) -0,83 (52,15+55,11), 4. Foss-Solevaag (Nor.) -0,85 (51,90+55,38), 5. Yule -0,90 (52,20+55,13) a Zenhäusern (oba Švýc.) -0,90 (51,71+55,62), 7. Schwarz (Rak.) -0,91 (51,45+55,89), 8. Nef (Švýc.) -1,05 (51,93+55,55), 9. Grange (Fr.) -1,23 (52,74+54,92), 10. Meillard (Švýc.) -1,32 (51,90+55,85), …Zabystřan (ČR) nedokončil 1. kolo.

Průběžné pořadí slalomu (po 6 z 12 závodů): 1. Kristoffersen 402, 2. Noël 340, 3. Yule 335, 4. Zenhäusern 225, 5. Pinturault (Fr.) 206, 6. Foss-Solevaag 202.

Průběžné pořadí SP (po 21 z 44 závodů): 1. Kristoffersen 691, 2. Pinturault 613, 3. Kilde (Nor.) 591, 4. Paris (It.) 556, 5. Mayer (Rak.) 512, 6. Feuz (Švýc.) 461, …119. Zabystřan 12.

Zdroj: ČTK
Další zprávy