Jsme svědky nové vlny zjevně náboženského, islamistického terorismu nejen v Evropě. Začala 25. září útokem u bývalé redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo v Paříži. Muž z Pákistánu tam pobodal dva lidi, kteří si během práce vyšli na kuřáckou pauzu. Příčina útoku? Na počátku září týdeník Charlie Hebdo znovu otiskl karikatury proroka Mohameda, protože začal proces se 14 lidmi obžalovanými z atentátu na redakci v roce 2015.
Další děsivá událost následovala 16. října, kdy osmnáctiletý Rus čečenského původu Abdulak Anzorov uřízl na pařížském předměstí hlavu středoškolskému učiteli dějepisu Samuelu Patymu. Motivem vraždy byla pomsta za to, že profesor s žáky hovořil o svobodě slova a ukazoval jim karikatury proroka Mohameda. A 29. října v kostele ve francouzském Nice jednadvacetiletý imigrant z Tuniska zabil tři lidi a šest zranil. Jedné oběti opět uřízl hlavu. Do Francie přicestoval nelegálně.
V afghánském Kábulu 2. listopadu skupina útočníků zmasakrovala studenty a profesory, výsledkem je 35 mrtvých a okolo 50 zraněných. K útoku se hned přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Dodejme, že v Afghánistánu žije 99,7 procenta muslimů. A tentýž den, 2. listopadu, se odehrál teroristický útok u synagogy ve Vídni. Mladík s kořeny v Severní Makedonii zavraždil dva muže a dvě ženy, zranil 22 lidí, těžce zranil jednoho policistu, sám zemřel.
Nová vlna vražd je šílená, zavrženíhodná. Psal jsem o náboženském terorismu vícekrát, Česko má štěstí, že se mu tahle hrůza vyhýbá. (U nás, když někdo zneužívá jméno Ježíše Krista, následují jen trestní oznámení, která pak policie odkládá. Viz divadelní představení Naše násilí a vaše násilí a Prokletí Olivera Frljiče v Brně.) Útoky jsou obecně dvojí, jedny organizované, někdy za nimi stojí tzv. Islámský stát, další pak představují činy jednotlivců, kteří se třeba mstí za to, že se někdo posmíval proroku Mohamedovi. Ti lidé jsou zmanipulovaní náboženskou ideologií, která je značně sekulární Evropě dávno takřka úplně cizí. Křesťanská víra se civilizovala, odmítla násilí (donedávna běžné), je pojímána ježíšovsky, tedy biblicky novozákonně, zdůrazňuje lásku a odpuštění, nikoli mstu a násilí.
1,75 miliardy muslimů…
A islám? Neznám ho dost na to, abych o něm mohl do hloubky mluvit, abych mohl s jistotu říct, že je to útočné, nebo naopak pokojné náboženství. Podle odhadů Pew Research Center se k islámu v roce 2015 na celém světě hlásilo 1 752 620 000 muslimů (křesťanů napočítali 2 276 250 000). Pokud tedy svět obývá 1,75 miliardy muslimů, zřejmě nelze islám prohlásit za útočné náboženství, to by to nejen v Evropě vypadalo úplně jinak. Brutální útoky islamistů ostatně masivně odsuzují nejen západní "křesťanské" země a politici, ale i islámské státy a mnozí muslimští duchovní. A další fakt: teror islamistů se odehrává i v ryze islámských zemích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron útok v Nice označil za islamistický, za útok na katolíky. Po vraždě profesora Patyho řekl: "Budeme pokračovat, profesore. Budeme bránit svobodu, které jste tak dobře učil, a budeme prosazovat sekularismus, nezřekneme se karikatur a kreseb, i když ostatní ustoupí." Rakouský kancléř Sebastian Kurz útok ve Vídni také označil jako islamistický, jako čin z nenávisti vůči rakouskému způsobu života, "z nenávisti k naší demokracii, ve které jsou si všichni lidé rovni".
Oba ty výroky znamenají, že se nechceme vzdát svých svobod, svého způsobu života, ten považujeme obecně za zcela zásadní, nenahraditelný, nesmírně cenný. Jenže tady to začíná být velmi obtížné, protože máme nejen nesmírně cennou svobodu slova (a samozřejmě i karikatur), ale taky nesmírně cennou svobodu vyznání. V Evropě žijí miliony muslimů, V Evropské unii tvoří necelá čtyři procenta obyvatel, zatímco třeba v Rusku jich žije 16 milionů z celkového počtu 144 milionů obyvatel. Ve Francii žije asi 4,7 milionu muslimů, v Německu 4,8 milionu, v Rakousku 0,7 milionu vyznavačů islámu. A v Turecku, zemi NATO, 75,5 milionu muslimů. Ta čísla nelze změnit.
Zakázat islám = zakázat svobodu
Představme si nepředstavitelné, že by evropské země islám zakázaly, jaká by následovala reakce. Nepochybně šílená, radikalizovaly by se desetitisíce dalších lidí. Svobody vyznání se nemůžeme a nechceme vzdát. Stejně jako nemůžeme klást rovnítko mezi islám a islamismus. Prostě proto, že mezi nimi zjevně není.
Vraždy, které provádějí islamisté, jsou ty nejdrsnější, nejděsivější kriminální činy. Porušují naše představy o životě, naše svobody, útočí na naše západní právo. Jako kriminální činy, nikoli jako "vyznání" či "víra" mají být nahlíženy. A pokud bychom je viděli jako víru, pak zase porušuje naše zákony, právo, svobody, je nepřijatelná a zcela nezákonná, nepřípustná.
Muslimové nejsou vrazi, stejně jako nejsou vrazi křesťané či buddhisté, vrazi jsou teroristé včetně islamistických teroristů. Těm se musíme bránit, ty máme hlídat, vyhošťovat, vracet do zemí původu, nepřijímat, jakmile je umíme rozeznat a odhalit. Kupříkladu Francie (nejen ona) to dělá, vyhošťuje duchovní, kteří ve svých kázáních podněcují k nenávisti, zavírá mešity, v nichž imámové vyzývají k násilí. Náš bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška v Rostřelu iDnes.tv řekl: "Za poslední tři roky policie zavřela asi 400 islamistických míst, mešit, modliteben. Vyhostili 450 lidí." To je cesta.
Sebastian Kurz má jistě pravdu, že jde o útoky na náš způsob života, ten si nesmíme nechat vzít, je nám drahý a je drahý. Sem patří i solidarita, pokud někdo před terorem a válkou utíká, máme tomu rozumět a máme takovým lidem pomáhat. To je ten náš způsob života a jistě, není zadarmo. Musíme ho umět bránit i silou. Policii a tajné služby máme od toho, aby, pokud je to možné (a u pomatených jednotlivců to asi možné není, ale u zvrácenými imámy manipulovaných jednotlivců už spíše ano), útočníky odhalily.
Mezi naše svobody patří i multikulturalismus, je však také omezen, musí zapadat do našeho právního systému. Není problém šátek, problém je nenávist. Z toho pohledu zajímavá zkušenost: po islamistických vraždách vždycky následují útoky na každého, kdo se zastává uprchlíků. Výron nenávisti je znovu a znovu mimořádný, ale ani to snad nepatří do naší kulturní oblasti, nebo ano? Rozšiřovat prostor nenávisti není potřeba, je jí všude stále dost. Nenechme si vrahy zatemnit rozum.
