Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
5. 11. 2020 7:30

Islamistický terorismus není islám. Nenechme si vzít svobodu vyznání, zatemnit rozum

Mezi naše svobody patří i multikulturalismus, je však také omezen, musí zapadat do našeho právního systému. Není problém šátek, problém je nenávist.
2. listopadu, se odehrál teroristický útok u synagogy ve Vídni. Mladík s kořeny v Severní Makedonii zavraždil dva muže a dvě ženy, zranil 22 lidí, těžce zranil jednoho policistu, sám zemřel.
2. listopadu, se odehrál teroristický útok u synagogy ve Vídni. Mladík s kořeny v Severní Makedonii zavraždil dva muže a dvě ženy, zranil 22 lidí, těžce zranil jednoho policistu, sám zemřel. | Foto: Reuters

Jsme svědky nové vlny zjevně náboženského, islamistického terorismu nejen v Evropě. Začala 25. září útokem u bývalé redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo v Paříži. Muž z Pákistánu tam pobodal dva lidi, kteří si během práce vyšli na kuřáckou pauzu. Příčina útoku? Na počátku září týdeník Charlie Hebdo znovu otiskl karikatury proroka Mohameda, protože začal proces se 14 lidmi obžalovanými z atentátu na redakci v roce 2015.

Další děsivá událost následovala 16. října, kdy osmnáctiletý Rus čečenského původu Abdulak Anzorov uřízl na pařížském předměstí hlavu středoškolskému učiteli dějepisu Samuelu Patymu. Motivem vraždy byla pomsta za to, že profesor s žáky hovořil o svobodě slova a ukazoval jim karikatury proroka Mohameda. A 29. října v kostele ve francouzském Nice jednadvacetiletý imigrant z Tuniska zabil tři lidi a šest zranil. Jedné oběti opět uřízl hlavu. Do Francie přicestoval nelegálně.

V afghánském Kábulu 2. listopadu skupina útočníků zmasakrovala studenty a profesory, výsledkem je 35 mrtvých a okolo 50 zraněných. K útoku se hned přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Dodejme, že v Afghánistánu žije 99,7 procenta muslimů. A tentýž den, 2. listopadu, se odehrál teroristický útok u synagogy ve Vídni. Mladík s kořeny v Severní Makedonii zavraždil dva muže a dvě ženy, zranil 22 lidí, těžce zranil jednoho policistu, sám zemřel.

Nová vlna vražd je šílená, zavrženíhodná. Psal jsem o náboženském terorismu vícekrát, Česko má štěstí, že se mu tahle hrůza vyhýbá. (U nás, když někdo zneužívá jméno Ježíše Krista, následují jen trestní oznámení, která pak policie odkládá. Viz divadelní představení Naše násilí a vaše násilí a Prokletí Olivera Frljiče v Brně.) Útoky jsou obecně dvojí, jedny organizované, někdy za nimi stojí tzv. Islámský stát, další pak představují činy jednotlivců, kteří se třeba mstí za to, že se někdo posmíval proroku Mohamedovi. Ti lidé jsou zmanipulovaní náboženskou ideologií, která je značně sekulární Evropě dávno takřka úplně cizí. Křesťanská víra se civilizovala, odmítla násilí (donedávna běžné), je pojímána ježíšovsky, tedy biblicky novozákonně, zdůrazňuje lásku a odpuštění, nikoli mstu a násilí.

1,75 miliardy muslimů…

A islám? Neznám ho dost na to, abych o něm mohl do hloubky mluvit, abych mohl s jistotu říct, že je to útočné, nebo naopak pokojné náboženství. Podle odhadů Pew Research Center se k islámu v roce 2015 na celém světě hlásilo 1 752 620 000 muslimů (křesťanů napočítali 2 276 250 000). Pokud tedy svět obývá 1,75 miliardy muslimů, zřejmě nelze islám prohlásit za útočné náboženství, to by to nejen v Evropě vypadalo úplně jinak. Brutální útoky islamistů ostatně masivně odsuzují nejen západní "křesťanské" země a politici, ale i islámské státy a mnozí muslimští duchovní. A další fakt: teror islamistů se odehrává i v ryze islámských zemích.

Francouzský prezident Emmanuel Macron útok v Nice označil za islamistický, za útok na katolíky. Po vraždě profesora Patyho řekl: "Budeme pokračovat, profesore. Budeme bránit svobodu, které jste tak dobře učil, a budeme prosazovat sekularismus, nezřekneme se karikatur a kreseb, i když ostatní ustoupí." Rakouský kancléř Sebastian Kurz útok ve Vídni také označil jako islamistický, jako čin z nenávisti vůči rakouskému způsobu života, "z nenávisti k naší demokracii, ve které jsou si všichni lidé rovni".

Oba ty výroky znamenají, že se nechceme vzdát svých svobod, svého způsobu života, ten považujeme obecně za zcela zásadní, nenahraditelný, nesmírně cenný. Jenže tady to začíná být velmi obtížné, protože máme nejen nesmírně cennou svobodu slova (a samozřejmě i karikatur), ale taky nesmírně cennou svobodu vyznání. V Evropě žijí miliony muslimů, V Evropské unii tvoří necelá čtyři procenta obyvatel, zatímco třeba v Rusku jich žije 16 milionů z celkového počtu 144 milionů obyvatel. Ve Francii žije asi 4,7 milionu muslimů, v Německu 4,8 milionu, v Rakousku 0,7 milionu vyznavačů islámu. A v Turecku, zemi NATO, 75,5 milionu muslimů. Ta čísla nelze změnit.

Zakázat islám = zakázat svobodu

Představme si nepředstavitelné, že by evropské země islám zakázaly, jaká by následovala reakce. Nepochybně šílená, radikalizovaly by se desetitisíce dalších lidí. Svobody vyznání se nemůžeme a nechceme vzdát. Stejně jako nemůžeme klást rovnítko mezi islám a islamismus. Prostě proto, že mezi nimi zjevně není.

Vraždy, které provádějí islamisté, jsou ty nejdrsnější, nejděsivější kriminální činy. Porušují naše představy o životě, naše svobody, útočí na naše západní právo. Jako kriminální činy, nikoli jako "vyznání" či "víra" mají být nahlíženy. A pokud bychom je viděli jako víru, pak zase porušuje naše zákony, právo, svobody, je nepřijatelná a zcela nezákonná, nepřípustná.

Muslimové nejsou vrazi, stejně jako nejsou vrazi křesťané či buddhisté, vrazi jsou teroristé včetně islamistických teroristů. Těm se musíme bránit, ty máme hlídat, vyhošťovat, vracet do zemí původu, nepřijímat, jakmile je umíme rozeznat a odhalit. Kupříkladu Francie (nejen ona) to dělá, vyhošťuje duchovní, kteří ve svých kázáních podněcují k nenávisti, zavírá mešity, v nichž imámové vyzývají k násilí. Náš bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška v Rostřelu iDnes.tv řekl: "Za poslední tři roky policie zavřela asi 400 islamistických míst, mešit, modliteben. Vyhostili 450 lidí." To je cesta.

Sebastian Kurz má jistě pravdu, že jde o útoky na náš způsob života, ten si nesmíme nechat vzít, je nám drahý a je drahý. Sem patří i solidarita, pokud někdo před terorem a válkou utíká, máme tomu rozumět a máme takovým lidem pomáhat. To je ten náš způsob života a jistě, není zadarmo. Musíme ho umět bránit i silou. Policii a tajné služby máme od toho, aby, pokud je to možné (a u pomatených jednotlivců to asi možné není, ale u zvrácenými imámy manipulovaných jednotlivců už spíše ano), útočníky odhalily.

Mezi naše svobody patří i multikulturalismus, je však také omezen, musí zapadat do našeho právního systému. Není problém šátek, problém je nenávist. Z toho pohledu zajímavá zkušenost: po islamistických vraždách vždycky následují útoky na každého, kdo se zastává uprchlíků. Výron nenávisti je znovu a znovu mimořádný, ale ani to snad nepatří do naší kulturní oblasti, nebo ano? Rozšiřovat prostor nenávisti není potřeba, je jí všude stále dost. Nenechme si vrahy zatemnit rozum.

Francie po útoku: Tohle je budoucnost. Už je pozdě s tím něco dělat, říká Čech z Nice (video z 29. října)

Hodně se tu mluví o tom, že je potřeba něco udělat, ale nic se nedělá. To, že parlament odstojí minutu ticha a zatleská, nestačí, říká Václav Řeřicha. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 7 minutami

Česko a Japonsko podepsaly nový plán strategické spolupráce

Český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek a jeho japonský protějšek Tomišicu Motegi dnes ve Varšavě podepsali nový plán strategické spolupráce mezi oběma zeměmi. Učinili tak na okraj jednání ministrů visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Japonska, které zorganizovalo polské předsednictví V4.

Mezi prioritní oblasti spolupráce Česka a Japonska budou na základě akčního plánu pro období 2021 až 2025 patřit kromě ekonomiky také věda, inovace a obchod. Součástí je i spolupráce v oblasti bezpečnosti a multilaterální diplomacie. Japonsko je po Číně a Jižní Koreji třetí zemí v Asii, se kterou má Česko takto upravené vztahy.

Podle tiskové zprávy českého ministerstva zahraničí je Japonsko je druhým největším investorem v ČR a druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Česka v Asii. Obrat obchodní výměny v roce 2020 dosáhl 3,8 miliardy dolarů (80,2 miliardy korun). Celkem 260 japonských firem v současné době zaměstnává v ČR přes 50 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Nadal prohrál v madridském čtvrtfinále se Zverevem

Německý tenista Alexander Zverev potřetí za sebou porazil Rafaela Nadala a postoupil do semifinále antukového turnaje v Madridu. Čtyřiadvacetiletý hráč zvítězil nad světovou dvojkou 6:4, 6:4 a jeho dalším soupeřem bude Rakušan Dominic Thiem.

Nejvýše nasazený Nadal, pětinásobný vítěz madridského turnaje, prolomil soupeřův servis jako první, jenže vedení 4:2 neudržel. Zverev čtyřmi gamy za sebou získal úvodní set a ve druhém mu pak stačil brejk v páté hře. "Tohle je jedna z největších výher mojí kariéry. Ale turnaj ještě nekončí," radoval se Zverev po mečbolu.

Nadal má sice se Zverevem dál aktivní bilanci 5:3, jenže německého protivníka naposledy zdolal před třemi lety. Dvakrát mu pak podlehl na tvrdém povrchu. Právě v roce 2018 Zverev ovládl madridský turnaj, o titul se tehdy utkal s Thiemem.

Thiem porazil Američana Johna Isnera 3:6, 6:3, 6:4 a do semifinále se v Madridu probojoval počtvrté za sebou. Na první triumf ale zatím čeká, ve finále byl dvakrát.

před 1 hodinou

Volejbalistky porazily v kvalifikaci ME 3:0 i Bosnu a Hercegovinu

České volejbalistky zvládly v kvalifikaci mistrovství Evropy i druhé utkání a znovu zvítězily bez ztráty setu. V lotyšském Daugavpilsu si dnes poradily s Bosnou a Hercegovinou 25:23, 25:18 a 25:17 a vedou tabulku skupiny F.

V prvním utkání svěřenkyně řeckého trenéra Jannise Athanasopulose vyhrály nad domácím Lotyšskem jasně 3:0 a v sobotu uzavřou první turnaj duelem se Slovinskem. Odvety se uskuteční za týden v Bosně, na šampionát postoupí dva týmy.

Volejbalistky jsou na nejlepší cestě na šampionát, který budou na přelomu srpna a září hostit Srbsko, Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko. Turnaj bude hrát 24 týmů.

před 1 hodinou

Čeští kajakáři se po roční pauze vrátili na evropský trůn v hlídkách

Čeští kajakáři se po roční pauze vrátili na evropský trůn v hlídkách. Bronz v týmovém závodě na mistrovství Evropy ve vodním slalomu přidaly kajakářky. Kanoisté i kanoistky obsadili v italské Ivree šestá místa.

Čeští kajakáři patří dlouhodobě k evropské i světové špičce. Před loňským stříbrem v Praze získali čtyři evropské tituly za sebou. Dnes na ně navázali ve složení Jiří Prskavec, Vavřinec Hradilek, Vít Přindiš. Poslední jmenovaný měl "šťouch" na osmé brance, ale čistě nejel nikdo ze soupeřů. Češi vyhráli o 1,62 sekundy před Německem, třetí skončili Britové.

Neolympijské hlídky jsou doplňkovou disciplínou, v tréninku se vodní slalomáři soustředí na individuální přípravu. "Před tímhle mistrovstvím jsme byli společně na jednom tréninku asi na patnáct minut, takže jsme tomu opravdu moc nedali. Ale naštěstí se to sešlo a ta hlídka dopadla, jak dopadla, takže nádherně," poznamenal Přindiš.

Další zprávy