Martin Hála Martin Hála | Komentáře
15. 7. 2021 17:40

Sto let Komunistické strany Číny aneb Lesk a bída čínských soudruhů

Temné statistiky naštěstí odlehčují barvití čeští gratulanti.
Dva z čínských vůdců - Mao Ce-tung (vlevo) a Si Ťin-pching.
Dva z čínských vůdců - Mao Ce-tung (vlevo) a Si Ťin-pching. | Foto: Reuters

Velkolepé oslavy stoletého jubilea Komunistické strany Číny jsou šťastně za námi. Četné gratulanty (včetně českých - o těch za chvíli) neodradil ani souběh pompézních oslav s jiným, temnějším výročím, které o čínských soudruzích vypovídá v jistém směru více než trochu monotónní zdravice politických předáků z celého světa (především toho třetího): 1. července uplynul rok od uvalení zákona o státní bezpečnosti na Hongkong, který v této kosmopolitní a do té doby svobodné enklávě nastolil policejní režim v mnohém podobný tomu československému po roce 1948.

Foto: Aktuálně.cz

Po stu letech své často pohnuté historie se tak Komunistická strana Číny může na jedné straně pyšnit fenomenálním hospodářským růstem v posledních dekádách (po fenomenálním hospodářském rozvratu v desetiletích předcházejících), na druhé straně je třeba připomenout obrovské lidské utrpení a miliony obětí, jež má na svědomí. Taková připomínka není jen řečnickým cvičením - existuje několik akademických projektů, které se snaží ztráty na životech vyčíslit na základě pečlivé analýzy dostupných statistických údajů.

Věda o ukrutnostech

Relativně nová vědní disciplína, která se těmito chmurnými statistikami zabývá, se někdy nazývá atrocitologie, tedy věda o ukrutnostech. Jejím průkopníkem byl profesor R. J. (Rudolph J.) Rummel (1932-2014), jehož vědecká kariéra je spjatá především s Havajskou univerzitou. Mezi jeho nejslavnější práce patří Smrt vládou (Death by Government), v níž se snažil vyčíslit počet obětí státního teroru proti svým vlastním občanům v různých částech světa ve 20. století. Této formě násilí, pro niž razil pojem "democida", padlo podle jeho raných odhadů za oběť na 212 milionů lidí, z toho 148 milionů v komunistických režimech mezi roky 1917-1987. Později svůj odhad revidoval směrem nahoru na základě nově dostupných dat.

Konkrétně v případě Číny dospěl Rummel nakonec k součtu 76 702 000 obětí v letech 1928 (ustavení prvních "sovětských oblastí" kontrolovaných čínskou Rudou armádou) až 1987. Tento počet nezahrnuje oběti po roce 1987, například během potlačení demonstrací na náměstí Tchien-an-men v roce 1989 nebo represí proti hnutí Fa-lun-kung o deset let později. I tak je ohromující. Překonává odhadovaný počet obětí democidy v Sovětském svazu (62 milionů). Pro (trochu ahistorické) srovnání se blíží odhadovanému počtu obětí středověkého moru (Black Death, 75 až 80 milionů).

Žebříček masakrů

Atrocitolog Matthew White uvádí pro 20. století poněkud nižší údaje, konkrétně 180 milionů obětí democidy. Ve své Velké knize hrozných věcí (Great Big Book of Horrible Things, Norton 2011) podává mimo jiné "žebříček" sta nejkrvavějších "multicid", tedy masových vražd v dějinách. Na prvním místě je druhá světová válka se 66 miliony mrtvých, o druhé a třetí místo se dělí Čingischán a Mao Ce-tungem se 40 miliony obětí.

Všechny tyto statistiky uvádí do kontextu Steven Pinker ve svém vlivném díle Lepší andělé naší přirozenosti (Better Angels of Our Nature, 2011; český překlad připravuje na podzim nakladatelství Academia). Jeho hlavním argumentem je, že přes tyto děsivé statistiky ve skutečnosti democidy, a násilí vůbec, v posledních stoletích ubývá, vezmeme-li v úvahu relativní podíl mrtvých na celkovém počtu populace.

Přestože se Mao Ce-tung a Čingischán ocitli ve Whitových statistikách absolutním počtem obětí na stejné příčce, zasáhly mongolské výboje ve 13. století daleko větší procento tehdejšího obyvatelstva než Maovy kampaně v tom minulém. To snad může být útěchou pro přeživší; zástupům zemřelých to příliš nepomůže.

Čeští gratulanti

Statistické údaje o democidě v komunistické Číně představují odvrácenou tvář stoleté historie strany, která by se ráda prezentovala jen svými ekonomickými úspěchy. Stejně přímočaře nahlížejí historii a odkaz čínských soudruhů i čeští gratulanti, čímž se konečně dostáváme k trochu odlehčenějšímu, místy lehce komickému tématu.

S napětím jsme očekávali, s čím přijdou v rámci své spolupráce s pekingským stranickým deníkem Kuang-ming ž'-pao zglajchšaltované Literární noviny. Slovo "spolupráce" zde asi není úplně namístě; Literární noviny (nyní již pouze v internetové podobě) publikují v rámci své edice Reading China+ doslova přeložené texty dodávané čínskou redakcí v gesci Oddělení propagandy ÚV KS Číny.

Při důrazu, jaký na jubileum kladou stranické orgány v Číně, byl nakonec přínos Literárek tak trochu zklamáním, i když článek Učitelé a studenti Univerzity Tsinghua zpívali Internationálu v mnoha jazycích na oslavu 100. narozenin KS Číny si jistě najde i díky připojenému videu své vděčné čtenáře. Teprve se značným zpožděním vyšel samostatný sešit ReadingChina+ věnovaný jubileu; k dostání na stáncích a u vašich knihkupců.

Tandem LitNov - Kuang-ming ž'-pao ale tentokrát hravě předstihl v poslední době velmi výkonný expremiér Paroubek, který mimo jiné zaznamenal během svých četných cest do Číny, že v éře Si Ťin-pchinga nedochází v zemi k centralizaci moci, jak tvrdí "sinožrouti" a škarohlídi, ale naopak k její decentralizaci. Je to jen další z překvapivých zjištění, jimiž oblíbená postava českého bulváru koriguje nezodpovědná tvrzení západních a pravicových médií.

Atlantské blouznění

Vojtěcha Filipa snad ani nemusíme zmiňovat. Za zmínku naopak stojí, že prezidentu Zemanovi se podařilo čínským soudruhům poblahopřát k výročí hned dvakrát, což ovšem zmiňují pouze čínské zdroje, zatímco KPR o tom cudně mlčí.

Haló noviny přinesly rozhovor s čínským velvyslancem pod výmluvným titulkem Komunistická strana Číny je spjata s osudy čínského lidu - jak to konec konců dokládají chmurné statistiky v úvodu tohoto textu. Blahopřání do Pekingu poslal i senátor Doubrava (KSČM), který ještě připojil pozoruhodné slohové cvičení v Parlamentních listech (mají tam nějakou jazykovou redakci?), kde se například můžeme dočíst o "blouznění tzv. demokratických vlád atlantských států". Člověku je líto čtenářů i severočeských voličů.

Senátor Doubrava zaslal podle agentury Nová Čína své blahopřání do Pekingu jakožto "předseda Skupiny přátelství s Čínou v českém Senátu" (捷克参议院对华友好小组主席). Žádná taková skupina ovšem v českém Senátu není. Že by zase nějaké "blouznění"?

"Rozbijete si hlavu o Velkou ocelovou zeď," varoval svět čínský prezident (video z 1. července 2021)

Na pekingském Náměstí nebeského klidu začaly oslavy stého výročí založení Komunistické strany Číny. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 34 minutami

V Žatci projel rychlík návěstidlo stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 50 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy