Martin Hála Martin Hála | Komentáře
15. 7. 2021 17:40

Sto let Komunistické strany Číny aneb Lesk a bída čínských soudruhů

Temné statistiky naštěstí odlehčují barvití čeští gratulanti.
Dva z čínských vůdců - Mao Ce-tung (vlevo) a Si Ťin-pching.
Dva z čínských vůdců - Mao Ce-tung (vlevo) a Si Ťin-pching. | Foto: Reuters

Velkolepé oslavy stoletého jubilea Komunistické strany Číny jsou šťastně za námi. Četné gratulanty (včetně českých - o těch za chvíli) neodradil ani souběh pompézních oslav s jiným, temnějším výročím, které o čínských soudruzích vypovídá v jistém směru více než trochu monotónní zdravice politických předáků z celého světa (především toho třetího): 1. července uplynul rok od uvalení zákona o státní bezpečnosti na Hongkong, který v této kosmopolitní a do té doby svobodné enklávě nastolil policejní režim v mnohém podobný tomu československému po roce 1948.

Foto: Aktuálně.cz

Po stu letech své často pohnuté historie se tak Komunistická strana Číny může na jedné straně pyšnit fenomenálním hospodářským růstem v posledních dekádách (po fenomenálním hospodářském rozvratu v desetiletích předcházejících), na druhé straně je třeba připomenout obrovské lidské utrpení a miliony obětí, jež má na svědomí. Taková připomínka není jen řečnickým cvičením - existuje několik akademických projektů, které se snaží ztráty na životech vyčíslit na základě pečlivé analýzy dostupných statistických údajů.

Věda o ukrutnostech

Relativně nová vědní disciplína, která se těmito chmurnými statistikami zabývá, se někdy nazývá atrocitologie, tedy věda o ukrutnostech. Jejím průkopníkem byl profesor R. J. (Rudolph J.) Rummel (1932-2014), jehož vědecká kariéra je spjatá především s Havajskou univerzitou. Mezi jeho nejslavnější práce patří Smrt vládou (Death by Government), v níž se snažil vyčíslit počet obětí státního teroru proti svým vlastním občanům v různých částech světa ve 20. století. Této formě násilí, pro niž razil pojem "democida", padlo podle jeho raných odhadů za oběť na 212 milionů lidí, z toho 148 milionů v komunistických režimech mezi roky 1917-1987. Později svůj odhad revidoval směrem nahoru na základě nově dostupných dat.

Konkrétně v případě Číny dospěl Rummel nakonec k součtu 76 702 000 obětí v letech 1928 (ustavení prvních "sovětských oblastí" kontrolovaných čínskou Rudou armádou) až 1987. Tento počet nezahrnuje oběti po roce 1987, například během potlačení demonstrací na náměstí Tchien-an-men v roce 1989 nebo represí proti hnutí Fa-lun-kung o deset let později. I tak je ohromující. Překonává odhadovaný počet obětí democidy v Sovětském svazu (62 milionů). Pro (trochu ahistorické) srovnání se blíží odhadovanému počtu obětí středověkého moru (Black Death, 75 až 80 milionů).

Žebříček masakrů

Atrocitolog Matthew White uvádí pro 20. století poněkud nižší údaje, konkrétně 180 milionů obětí democidy. Ve své Velké knize hrozných věcí (Great Big Book of Horrible Things, Norton 2011) podává mimo jiné "žebříček" sta nejkrvavějších "multicid", tedy masových vražd v dějinách. Na prvním místě je druhá světová válka se 66 miliony mrtvých, o druhé a třetí místo se dělí Čingischán a Mao Ce-tungem se 40 miliony obětí.

Všechny tyto statistiky uvádí do kontextu Steven Pinker ve svém vlivném díle Lepší andělé naší přirozenosti (Better Angels of Our Nature, 2011; český překlad připravuje na podzim nakladatelství Academia). Jeho hlavním argumentem je, že přes tyto děsivé statistiky ve skutečnosti democidy, a násilí vůbec, v posledních stoletích ubývá, vezmeme-li v úvahu relativní podíl mrtvých na celkovém počtu populace.

Přestože se Mao Ce-tung a Čingischán ocitli ve Whitových statistikách absolutním počtem obětí na stejné příčce, zasáhly mongolské výboje ve 13. století daleko větší procento tehdejšího obyvatelstva než Maovy kampaně v tom minulém. To snad může být útěchou pro přeživší; zástupům zemřelých to příliš nepomůže.

Čeští gratulanti

Statistické údaje o democidě v komunistické Číně představují odvrácenou tvář stoleté historie strany, která by se ráda prezentovala jen svými ekonomickými úspěchy. Stejně přímočaře nahlížejí historii a odkaz čínských soudruhů i čeští gratulanti, čímž se konečně dostáváme k trochu odlehčenějšímu, místy lehce komickému tématu.

S napětím jsme očekávali, s čím přijdou v rámci své spolupráce s pekingským stranickým deníkem Kuang-ming ž'-pao zglajchšaltované Literární noviny. Slovo "spolupráce" zde asi není úplně namístě; Literární noviny (nyní již pouze v internetové podobě) publikují v rámci své edice Reading China+ doslova přeložené texty dodávané čínskou redakcí v gesci Oddělení propagandy ÚV KS Číny.

Při důrazu, jaký na jubileum kladou stranické orgány v Číně, byl nakonec přínos Literárek tak trochu zklamáním, i když článek Učitelé a studenti Univerzity Tsinghua zpívali Internationálu v mnoha jazycích na oslavu 100. narozenin KS Číny si jistě najde i díky připojenému videu své vděčné čtenáře. Teprve se značným zpožděním vyšel samostatný sešit ReadingChina+ věnovaný jubileu; k dostání na stáncích a u vašich knihkupců.

Tandem LitNov - Kuang-ming ž'-pao ale tentokrát hravě předstihl v poslední době velmi výkonný expremiér Paroubek, který mimo jiné zaznamenal během svých četných cest do Číny, že v éře Si Ťin-pchinga nedochází v zemi k centralizaci moci, jak tvrdí "sinožrouti" a škarohlídi, ale naopak k její decentralizaci. Je to jen další z překvapivých zjištění, jimiž oblíbená postava českého bulváru koriguje nezodpovědná tvrzení západních a pravicových médií.

Atlantské blouznění

Vojtěcha Filipa snad ani nemusíme zmiňovat. Za zmínku naopak stojí, že prezidentu Zemanovi se podařilo čínským soudruhům poblahopřát k výročí hned dvakrát, což ovšem zmiňují pouze čínské zdroje, zatímco KPR o tom cudně mlčí.

Haló noviny přinesly rozhovor s čínským velvyslancem pod výmluvným titulkem Komunistická strana Číny je spjata s osudy čínského lidu - jak to konec konců dokládají chmurné statistiky v úvodu tohoto textu. Blahopřání do Pekingu poslal i senátor Doubrava (KSČM), který ještě připojil pozoruhodné slohové cvičení v Parlamentních listech (mají tam nějakou jazykovou redakci?), kde se například můžeme dočíst o "blouznění tzv. demokratických vlád atlantských států". Člověku je líto čtenářů i severočeských voličů.

Senátor Doubrava zaslal podle agentury Nová Čína své blahopřání do Pekingu jakožto "předseda Skupiny přátelství s Čínou v českém Senátu" (捷克参议院对华友好小组主席). Žádná taková skupina ovšem v českém Senátu není. Že by zase nějaké "blouznění"?

"Rozbijete si hlavu o Velkou ocelovou zeď," varoval svět čínský prezident (video z 1. července 2021)

Na pekingském Náměstí nebeského klidu začaly oslavy stého výročí založení Komunistické strany Číny. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 6 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy