Helena Zikmundová | Komentáře
12. 3. 2015 17:25

Jak dopadne Jeremy Clarkson? Do měkkého, jako vždy

BBC odstavila od vysílání svoji zřejmě nejlukrativnější hvězdu. Světem se rozléhá trýznivý nářek milovníků fosilních paliv a odpůrců obávané hydry politické korektnosti.
Jeremy Clarkson na fotbalovém zápase mezi Chelsea a Paris St. Germain v Londýně, 11. března 2015.
Jeremy Clarkson na fotbalovém zápase mezi Chelsea a Paris St. Germain v Londýně, 11. března 2015. | Foto: Reuters

V době, kdy vzniká tento text, má petice na Change.org přes 600 000 podpisů. Její signatáři volají po tom, aby byl britský moderátor Jeremy Clarkson vpuštěn zpátky před kamery BBC a pozastavené epizody jeho motoristického pořadu Top Gear se neprodleně začaly vysílat. Je to trochu zarážející, když vezmeme v úvahu důvod jeho nucené dovolené. Clarkson v tomto případě nikoho slovně neurazil, jako to dělá obvykle (tedy, pravděpodobně urazil, ale nebyl to hlavní bod programu). Ne, tentokrát se rovnou fyzicky popral s kolegou. Přesto si je velká část fanoušků naprosto jistá, že za jeho dočasným vyhazovem stojí obávaná hydra politické korektnosti, která, jak známo, tiskne hrdlo médiím, znásilňuje svobodu slova a káže při tom o kvótách, to všechno najednou a za trýznivého nářku milovníků fosilních paliv. Nebo něco na ten způsob.

Jisté je, že zatím asi žádný lidový hrdina nevlastnil v životě tolik mercedesů jako Jeremy Clarkson. Jeho charisma spojuje sociální třídy na základě osobního šarmu a společně sdílené pohodlné bigotnosti. Úspěšně se mu podařilo v mnoha lidech vyvolat přesvědčení, že je renegát, rebel, který stojí proti upjatému a glajchšaltujícímu systému, říká věci tak, jak mu přijdou na jazyk, a nebojí se projevit svůj údajně nepopulární názor. Aneb, jak se vyznal jeden uživatel na internetu, Jeremy je “poslední skomírající uhlík naděje a svobody ve světě, který rychle upadá do puritánské progresivní diktatury”. Podobně raněných komentářů jsou na Twitteru a jinde tisíce, což naznačuje, jak emotivní vztah lidé ke Clarksonovi mají a jak se upínají k jeho osobě. Umožňuje jim doufat, že progresivní puritanismus (ať je to cokoli) třeba nakonec přece jenom nevyhraje a jejich pohodlí tak nebude narušeno požadavkem mít najednou k někomu ohledy.

Provokace po větru

Důvody, proč se Clarkson nebojí ventilovat svoje předsudky, jsou tedy v zásadě dva: Za prvé, jeho veřejně deklarované postoje ve skutečnosti nejsou společensky subverzivní, převážně se shodují s dominantním názorem. Clarkson nepodvrací establishment a nejde ani proti většině, pluje s proudem, živí existující a rozšířené stereotypy. Jeho sociální okruh i životní styl ho bezpečně řadí k vyšší střední třídě - koneckonců už se za něj postavil jeho dobrý přítel David Cameron -, a přesto se mu zároveň daří předstírat, že je jenom obyčejný chlapík jako vy, má rád rychlá auta a oblé tvary. A nemusí imigranty, pochopitelně. Nad jeho výroky se pohoršují některá média a malá část veřejnosti, zbytek je sdílí spíš z pobavení nebo rovnou z radosti, jak si Jezza zas jednou podal tu sluníčkářskou multikulti feminazi frontu. Podstatnou množinu tvoří ti, kdo Clarksonovu příznakovost moc neřeší a berou ho jako neškodnou zábavnou figuru.

Jenomže skupinu kritiků už netvoří jen skalní čtenáři Guardianu. “Vyhoďte ho, je to kulturní nádor,” vzkázal například BBC po jednom Clarksonově průšvihu skotský komik Frankie Boyle. Pro kontext: Frankie Boyle nemá důvod stavět se za každou cenu na stranu BBC. On sám byl před několika lety odejit z pořadu Mock the Week a dán na černou listinu za to, že jeho vtipy byly příliš kontroverzní. Teď je sice sem tam opatrně puštěn do vysílání, ale historicky rozhodně k patolízalům nepatří a nepochybně taky ví, že podobně formulovanými výroky si náklonnost televize nezíská. Tím víc jeho slova o něčem svědčí. Když si autor vtipů o královnině vagíně myslí, že byste měli projevovat víc respektu a empatie, přišel čas na nějaký ten sebezpyt.

Asi žádný lidový hrdina nevlastnil v životě tolik mercedesů jako Jeremy Clarkson.

Na rozdíl od Clarksona Boyle skutečně provokuje, často se staví proti většině, která o sobě neví, že je většinou. Opírá se například do Nigela Farage, jehož politická strana UKIP se pohybuje na hraně krajní pravice a má v Británii silnou podporu. Jeremy Clarkson si mezitím dělá legraci z Indů, Mexičanů, Poláků, žen, cyklistů, zastánců větrných elektráren…, to všechno s úsměvem, který mu zpětně umožňuje obvinit kritiky z nedostatku smyslu pro humor. Jenomže pokud něco pronese vážně, zní to téměř stejně, jako třeba když pro bulvární The Sun napsal sloupek právě o imigrační a sociální politice. Jako bohatý bílý muž je Clarkson samozřejmě toho názoru, že vláda by se měla o lidi starat co nejméně.

Vystupovat?

Druhým hlavním důvodem Clarksonovy sebejistoty je fakt, že se BBC vyplácí, nebo přinejmenším vyplácel. Top Gear se vším tím cestováním na jiné kontinenty a náročnými kaskadérskými sekvencemi v plenéru sice bezpochyby hodně stojí, ovšem je populární napříč celým světem a oslovuje silnou demografickou skupinu, která si show a moderátora ztotožňuje. Staré legendy tvrdí, že pořad existoval ještě před Clarksonem, ale televizní realita posledních dvaceti let přepsala dějiny. Top Gear je Clarkson. Alespoň z pohledu diváků, a ti se počítají. I proto zřejmě BBC dlouho nepřistupovala k vážnějším konsekvencím, i když jeho chování šlo proti tomu, jak by se sama ráda prezentovala. Pozastavení show syndikované v mnoha zemích navíc může podle Timesů reálně znamenat extra výdaje v řádech milionů liber.

Clarkson si dělá legraci z Indů, Mexičanů, Poláků, žen, cyklistů, zastánců větrných elektráren…, to všechno s úsměvem, který mu zpětně umožňuje obvinit kritiky z nedostatku smyslu pro humor.

Teď se však zdá, že poměr Clarksonova komerčního sex appealu a nutnosti řešit jeho přešlapy přestává být pro televizi do budoucna výhodný. Moderátor byl u BBC od posledních kontroverzí v podmínce a ví se o tom, že mu brzy vyprší smlouva. Možná opravdu nastává čas, kdy se nejznámější světová vysílací instituce veřejné služby vzdá své dlouholeté hvězdy. Pokud televize nechce v oboru působit zarezle a touží alespoň vypadat, že je napřed, dinosaurus Clarkson se jí prostě jako primadona nehodí, neevokuje dostatečně budoucnost a neumožňuje přiblížit se hodnotám, které by BBC podle svých vyjádření chtěla ctít. Nemluvě o tom, že pro korporaci není zvlášť strategické vložit tak velkou sázku na jednoho člověka s jeho rozmary.

O jeho osobní budoucnost samozřejmě nikdo nemusí mít strach. I kdyby byl nucen z BBC odejít, Jeremy Clarkson se neztratí. Jeho obličej je zlatý padák, vždycky půjde zpeněžit (v bulváru už se spekuluje o draftu do komerční televize ITV), a i kdyby nešel, není pravděpodobné, že jeho majitel někdy bude strádat.

 

Právě se děje

Další zprávy