Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
29. 5. 2017 7:30

Jak je důležité míti Pitharta. Lidovce varoval: Pohroma přichází po špičkách

Demokracie je nejvíc ohrožena tehdy, když si lidé myslí, že ji mají jistou. Najednou bum ho a je fuč.
Petr Pithart na sjezdu lidovců podpořil Pavla Bělobrádka a přirovnal ho k Josefu Luxovi. Hlavně ale varoval před možností, že sklouzneme do autoritářského systému.
Petr Pithart na sjezdu lidovců podpořil Pavla Bělobrádka a přirovnal ho k Josefu Luxovi. Hlavně ale varoval před možností, že sklouzneme do autoritářského systému. | Foto: ČTK

Sjezd lidovců v Praze nebyl marný, o něco tam šlo. Zvolili si vedení, přijali riziko, tedy spojení se Starosty a nutnost získat minimálně deset procent voličských hlasů. O post předsedy se nečekaně utkali dva kandidáti, Pavel Bělobrádek a Jiří Čunek, u nás výjimečné.

Lidovci mají jednu výhodu před jinými stranami: Petra Pitharta. Politika, který myslí v hlubších souvislostech, umí oslovit občany od studentů po důchodce a troufá si nebýt populistou. Ví, jaký souboj se dnes v české politice odehrává. Buď zůstaneme parlamentní demokracií, nebo sklouzneme k autoritářskému, "firemnímu" systému.

Pro volební spojení se Starosty (Lidovci a Starostové) hlasovalo 81,72 procenta delegátů, čtyři pětiny. Šéf Starostů Petr Gazdík to ocenil: "Naši senátoři se mohou stát zásadní pojistkou a oporou demokracie v této zemi." Lidovcům se trefil do noty, když pravil: "Česká republika může mít premiéra Pavla Bělobrádka."

Do volby o předsedu strany se krom Bělobrádka na poslední chvíli přihlásil i hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. V Česku se již dlouhou dobu považuje za normu, že na šéfa klíčových stran kandiduje jen jeden muž. To, že Čunek šel do souboje, byla frajeřina, věděl, že nemá šanci. Později to vysvětlil "po čunkovsku": chtěl mít neomezený prostor, aby oslovil delegáty.

Čunek již dříve kritizoval spojení se Starosty jako nevysvětlené a vedení strany jako málo kompetentní a výrazné. Bylo dobře, že se pokusil Bělobrádka porazit a že od soboty delegáti vědí: z 276 hlasovacích lístků dostal 227 Bělobrádek a 43 Čunek. Tak vypadá poměr sil, 84 procent na straně nového předsedy, silný mandát.

Čunek reprezentuje zastydlé představy, žije v minulém století. Sociálně vyloučení občané jsou pro něj "vřed", mladí muži by měli povinně chodit na vojnu a umět s krumpáčem, rodina je jedině muž, žena a dítě, vymíráme, "žít v řádném manželství muže a ženy přestává být výhodné", bezdětní a "singles" by měli vyššími daněmi podporovat tradiční rodiny, vzdělání není tak důležité, lidovci jsou politicky příliš korektní, což jim škodí, atd. Komentátor Jan Lipold tomu říká "frustrovaný bílý muž".

Buďme solidární s Italy a Řeky

Bělobrádek staví na vzdělání, podpoře rodiny, podpoře vědy (udělat z nás Singapur), chce držet Česko v EU a chránit parlamentní demokracii, prosazoval spojení se Starosty a věří, že KDU-ČSL se s nimi může stát klíčovou silou v zemi. Zároveň ví, že desetiprocentní hranice představuje riziko. Vědomě riskuje. S tímhle pohledem (budeme "normální a moderní") ve straně vyhrál na celé čáře.

Zásadní projev však přednesl Petr Pithart (75). Mluvil o podstatě moderní, západní společnosti. Podpořil spojení se Starosty. Věří, že bude "nadstředové", půjde také o hodnoty "ukazující vzhůru", o střet mezi ústavní demokracií a autoritářstvím, mocenskou rozpínavostí a sobectvím.

"Solidarity je dnes třeba ve vztahu třeba k našim důchodcům a k lidem na okraji, kteří si to nezavinili. Ale podle stejného měřítka také k Řekům a Italům, kteří za polohu svých zemí na pobřeží Středozemního moře rovněž nemohou. Soucit pak patří lidem, kteří právě teď leží na cestě a my je můžeme překročit, protože to nejsou našinci. Ale my to neuděláme. Solidarita a soucit, to je to, co udržuje lidská společenství pohromadě: národy, státy, spojenectví či unie států."

Odvážná slova v době, kdy se Česko sobecky a s podivuhodnou trapností brání přijmout byť jen několik tisíc prověřených uprchlíků, kteří utíkají před válkou a terorem.

Této z nemalé části katolické straně Pithart sdělil: "My snad přece ještě pořád víme, co je oběť, že se bez obětí nedělo a neděje nic, co bylo a je v lidských životech a v lidských dějinách důležitého." Představte si, že toto někdo vysloví na sjezdu ANO nebo ODS. Nemyslitelné. Ostatně ani u sociálních demokratů by taková slova nezazněla, nemají Pitharta. (U TOP 09 podobně uvažuje Karel Schwarzenberg.)

Dále řekl: "Demokracie je nejvíc ohrožena tehdy, když si lidé myslí, že teď už je to na beton, že jsme na tom lépe než ostatní. Ale čtěte si o stavu lidských myslí v Německu za Výmarské republiky na konci dvacátých let minulého století a ještě i chvíli potom. Čtete a říkáte si: vcelku pohoda, sem tam nějaké reptání, prý také únava a bum ho. Pohroma vždycky přichází po špičkách."

Žije se nám dobře. Podle čerstvého průzkumu Poštovní spořitelny (1500 respondentů) jsou více než čtyři pětiny lidí v Česku se svým životem spokojeny, 93 procentům stačí rodinné příjmy na běžný život. Máme nejnižší nezaměstnanost v EU. Jak říká Pithart, "vcelku pohoda". Ta pohoda je závislá na parlamentní demokracii, Západu, Evropské unii, neautoritářském státu, o který můžeme lehce přijít.

Je důležité, že o tom Petr Pithart na sjezdu lidovců, kteří sedí ve vládě s Babišovým hnutím ANO, mluvil, že ho mezi sebou mají, že mu naslouchali a že mu podle výsledků stranických voleb čtyři pětiny delegátů velmi dobře rozuměli.

 

Právě se děje

Další zprávy