Nedávno přinesl server Lidovky.cz informaci o tom, že policejní prezidium a vnitro chystají druhý díl reorganizace policie. Jejím cílem je řídit útvary sledování, "sledky", z jednoho místa, z centra.
Jde o podobný malér, jakým bylo zrušení Šlachtova Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ)? Probíhá tato novinka opět narychlo a bez konzultací s dotčenými složkami policie? Jde opět o to vědět, co se kde v policii šustne, mít v centru přístup k informacím?
Scénář se změnil, změna je diskutována jak s vedením Útvaru zvláštních činností (ÚZČ), který řídí plukovník Vladimír Šibor, tak s těmi krajskými řediteli a jejich náměstky, kteří u sebe sledky (Odbory operativní dokumentace) mají.
Nejprve jak to dnes vlastně vypadá: sledovací odbory se nacházejí v osmi ze čtrnácti krajů, nepracují ve všech. Spadají pod Službu kriminální policie a vyšetřování, na objednávku jiných útvarů zajišťují "sledování osob a věcí" dle trestního řádu. Jejich šéfové činnost dokladují krajskému řediteli nebo náměstkovi.
U těchto osmi krajů si tedy místní kriminalisté, ale kupříkladu i policajti z expozitur protidrogové brigády či antimafiánské centrály, najímají sledování. Odtud plyne: krajánci (ředitelé krajů) mají přehled o tom, na čem sledky pracují, koho šmírují. Drží tedy v rukou cenné informace a není pochyb, že by o ně neradi přišli.
Centralizace sledovacích odborů (jak říkají policajti "linie", centrální liniové řízení) se diskutuje delší dobu; v letech 2011 až 2012 se o ní jednalo v reorganizační komisi, kterou řídil bývalý šéf policie Oldřich Tomášek. Už tehdy bylo navrhováno spojení s odposlechy a linie, ale krajánci to odmítli.
Reorganizace má sledky podřídit pod Útvar zvláštních činností (ÚZČ). Staly by se jeho samostatnou větví, na krajích by měly expozitury. "Mohu potvrdit, že vedení policie rozhodlo o změně v organizaci práce specializovaných složek určených ke sledování. Důvodem změny je zejména snaha o zefektivnění této služby a zvýšení její dostupnosti," sdělila Lidovkám Iveta Skupien z policejního prezidia. Policejní prezident Tomáš Tuhý, který změnu chystá, čeká jen na podpis ministra vnitra Milana Chovance.
Almer: Pro změnu není důvod
Bývalý ředitel "odposlechů" (ÚZČ) Tomáš Almer reorganizaci v Lidovkách kritizuje: "Nejvíce mě na tom znepokojuje, že pro ni není žádný důvod. Takové ty řeči o lepší koordinaci a efektivnějším využití kapacit, které pravděpodobně uslyšíme, existují dlouho. Jsou to ale jen řeči. Změnu nepochybně nepodporují krajští policejní ředitelé. Těm muselo být předestřeno, že do toho nemají moc co mluvit."
Možnost změnu odmítnout krajští ředitelé ovšem mají. Almer však tvrdí, že kdyby dostali prostor, tak by se "dramaticky otočili oproti názorům, které zastávali před třemi čtyřmi lety, kdy jsem u policie ještě sloužil." Nepochybuje o smyslu změny: "Získat přehled o citlivých činnostech, které se používají u nejvážnějších a zároveň nejzajímavějších případů."
Almer vysvětluje, že odposlechový útvar dnes nemá detailní informace o úkonech, které provádějí sledky na krajských ředitelstvích; znají číslo jednací u prováděných akcí, ale nevědí, kdo sledování zadal, pro jakou trestnou činnost či proti komu je operace namířena. "Tyto informace se nepřenášejí právě proto, že jde o údaje, které jsou důležité pro úspěšnou realizaci v místě úkonu, nikoli kdesi v centrále," říká Almer.
Naráží na zásadní problém centralizace: informace se soustředí na jednom místě, vznikne "obrovské nebezpečí, že s nimi začne někdo něco vymýšlet. Jde už o druhý pokus policejního prezidenta vytvořit nějaké centrum na shromažďování informací po sloučení protikorupční policie a ÚOOZ."
Ročně proběhne okolo 4,5 tisíce sledování. Zhruba ve třech tisících případů, tvrdí experti, jde o "sledování věci" (mobilního telefonu), které povoluje soudce. Jinak musí nasazení sledky odsouhlasit státní zástupce.
Šibore, Šibore, do roka a do dne
Vždy jde o závažné případy, které se mohou týkat politiky a byznysu. Na sledování pracuje v jedné směně odhadem deset lidí, jde-li o sledování 24 hodin denně, party se střídají, na jedno místo pak připadají tři policisté, celkem třicet lidí. Tak velká a tak drahá je sledovací parta. Nesmírně nákladný proces: pokud by byl vyzrazen, půjde i o velkou škodu finanční, vyhozené peníze.
Policejní reorganizace číslo 2 probíhá opatrněji, nekvaltuje tolik, ale výsledek může být velmi podobný tomu, proč byl zlikvidován útvar Roberta Šlachty: centrum, prezidium, nevědělo, co se v expoziturách ÚOOZ děje, na kom dělají.
I nyní může jít o snahu dostat se k citlivým informacím. Ředitelem odposlechů, pod něž má být sledka zařazena, je plukovník Šibor. Toho už se šíbři a kmotři snažili dříve odstranit, na jeho místo strčit svého člověka. Pokusů vyštvat Šibora, který má pověst poctivého policajta, bylo více. Pokud pod něj krajské sledky zařadí, můžeme čekat (a hlídejme to pečlivě) dva různé scénáře.
První: po reorganizaci, která bude kryta Šiborovým dobrým jménem, na něj začne vedení policie vyvíjet tlak (každý policajt to zná, takový Almer nebo Jan Kubice by mohli dlouze vyprávět) a po čase ho prostě z místa vyštve.
Druhý: spojením se sledkami vznikne moloch, příliš velký útvar, který bude mít mezi dvaceti a třiceti součástmi. Těžko řiditelné. Může následovat další "nutná" změna, v útvaru vzniknou dvě samostatné linie, odposlechy a sledování, Šibora nechají na "uších", na sledku strčí svého člověka a celé to podřídí dalšímu loajálnímu policajtovi. Vymalováno.
Pikantní na celé věci je, jak je krátkozraká. Pokud Andrej Babiš vyhraje volby a pokud se stane premiérem vlády, dá si na vnitro svého člověka. Dnešní vedení policie je zvyklé poslouchat Chovance (Tuhý a spol. to dokázali při likvidaci ÚOOZ), nepochybujme, že se snadno přeorientuje na jiného šéfa. A Babiš (jeho člověk) dostane citlivé policejní informace na zlatém podnose.
Pokud centralizovat sledovačku, pak jedině s vysokými garancemi, že informace nebudou unikat. To však, jako vždy, záleží na lidech. Šéf takového útvaru k citlivým kauzám bude mít přístup vždy. Odtud plyne: reorganizace policie číslo 2 je pro nás stejně riskantní jako ta první.
