Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
15. 9. 2020 7:30

Vystrčil předběhl Evropu. Unie opouští pragmatismus zavřených očí. Čínu už vidí

Snad evropští politici vezmou text čtyř autorů vážně, snad se „pragmatismus zavřených očí“, tedy jakýsi euro soft zemanismus, změní ve „vidím a slyším, oči nezavírám“, v postoj, který bude víc připomínat Václava Havla a jeho vize zahraniční politiky.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil předběhl Evropu. To se nám moc často nestává.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil předběhl Evropu. To se nám moc často nestává. | Foto: Ondřej Leinert

Zřejmě, snad, se začíná měnit přístup Evropské unie k politice komunistické Číny. Svědčí o tom mimo jiné text, který napsali čtyři autoři, mezi nimi jeden europoslanec, a který podepsala řada vlivných evropských osobností. Nazvali ho Evropa se musí zamyslet nad svou "politikou jedné Číny".

Až dosud byl přístup EU z nemalé části "zemanovský", tedy zaměřený na Čínu jako velkou obchodní příležitost. Lidská práva sice byla občas v Číně prezidentu Si Ťin-pchingovi opatrně připomínána (dělala to kupříkladu německá kancléřka Angela Merkelová). Ale zároveň se nad pekelnou čínskou politikou, v níž jednotlivec (občan) nehraje prakticky žádnou roli, člověk je jen kus, který není problém nahradit, vyhodit, sledovat, manipulovat, mhouřily oči. Zřejmě v naději, že se komunistický systém nějak sám, pouhým obchodováním se Západem, zlidští. Podstatné bylo, že se tam dá náramně vydělat.

Tenhle přístup velmi silně vnímali a vnímají i lidé u nás, ta část společnosti, pro kterou lidské osudy a lidská práva (a osudy a práva celých národů) nemají žádnou zajímavost a soustředí se výhradně na mantru, že "Čína je obrovská příležitost".

Tisíckrát jste mohli slyšet i číst: Vždyť se s nimi stýká i britská královna, Merkelová tam jezdí každý rok, Macron s nimi peče, byli bychom blbí, kdybychom se jim pletli do politiky a nepřiživili se na čínském ekonomickém úspěchu. - Tak přece vypadá "obchodní diplomacie", kterou u nás už roky razí prezident Miloš Zeman a která, mimochodem, nejenže nepřinesla vůbec žádné ovoce, ale vedla spíš k hlubšímu rozkolu s Čínou.

Pro Česko, které si prošlo komunistickou totalitou, to byla zvlášť trpká cesta. Přesněji byla trpká pro lidi, kteří vnímají lidská práva jako vážnější téma než export-import. Dnes je dobře známo, že zahraniční politika Václava Havla byla v podstatě zadupána do země a nahrazena "pragmatismem zavřených očí". To v lepším případě, v tom horším (Zeman) se oči ani nezavíraly, ať si Čína dělá, co chce, ať si mučí Ujgury a drtí Tibeťany, ať si zničí Hongkong, ať si převálcuje Tchaj-wan, nejsme cíťové jako Havel (a ostatně jsme se totalitě jako on nijak nebránili).

Nevidím, neslyším a za to kšeftuju

Jenomže politika "nevidím, neslyším a za to kšeftuju" Čínu nijak nevylepšila. Naopak, režim je stále drsnější, drzejší, expanzivnější. (Nejen) v Evropě sílí hlasy, že pokud jsme demokratické, svobodu vyznávající společenství, nemůžeme si nechat cpát do telefonů "zadní vrátka" a nechat se šmírovat, nemůžeme mlčet k dění v Hongkongu, nemůžeme dělat, že prezident a šéfkomunista Si Ťin-pching nedecimuje jakoukoli opozici, křesťany, že nešmíruje po milionech vlastní lidi.

Čtyři autoři, europoslanec ve skupině Zelení/ESA Reinhard Bütikofer a tři experti na Asii a Čínu François Godement, Hanns W. Maull a Volker Stanzel sepsali text, který EU vyzývá, aby přístup k Číně změnila, aby přestala hrát hru, že je všecko v pořádku.

Text začíná takto: "Evropa se desítky let zaměřovala na vyvažování práva na sebeurčení a mírového řešení rozporů mezi Pekingem a Tchaj-pejí na jedné straně a čínské rétoriky o 'principu jedné Číny' a 'jedné zemi, dvou systémech' na straně druhé. Jednání ČLR v poslední době ukazuje, že tato evropská politika již nedostačuje. Musíme se nad ní zamyslet znovu."

Autoři popisují stávající evropskou politiku vůči Tchaj-wanu. Peking brzdila, aby nepoužil sílu, Tchaj-peji pak bránila pracovat na své nezávislosti. "Vyhýbala se diskusím o smlouvě o volném obchodu a příliš netlačila na účast Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích jako WHO. Jinak se však Evropa k Tchaj-wanu chovala v praktických záležitostech od víz až po obchodní a ekonomické vztahy jako k odlišnému útvaru." Tuhle politiku však Čína rozbila.

Na Hongkongu pan Si ukazuje, jak kašle na podmínky mezinárodní dohody, kterou Čína podepsala v roce 1984. Obyvatelé Hongkongu si nepřejí vládu Komunistické strany Číny, ale Peking na to v nejmenším nedbá, používá "nátlak, ovládnutí a podmanění".

Obdobné je to s Tchaj-wanem, kde nyní vládne demokratický režim, zásadně odlišný od čínského. "Komunistická strana Číny tvrdí, že reprezentuje čínský stát a že jako jediná má právo stanovit teritoriální rozsah Číny a určovat, kdo je Číňan," píší autoři textu a navrhují, co by měla Evropská unie dělat, což je cenné. Žádají víc podpory pro ohroženou tchajwanskou demokracii.

Zpátky k Havlovi? Snad

Chtějí kupříkladu "otevření dialogu se všemi příslušnými politickými aktéry na Tchaj-wanu, včetně držitelů nejvyšších státních úřadů". Zde můžeme být zcela výjimečně hrdí, že jsme Češi, protože předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v tomto smyslu Evropu předběhl, nepsal prohlášení, ale jednal. Letěl na Tchaj-wan, ačkoliv čelil výhrůžkám domácím i čínským.

Autoři textu dál vyzývají, aby EU podporovala buď členství Tchaj-wanu, nebo jeho status pozorovatele v mezinárodních organizacích, aby státy EU s ostrovem spolupracovaly třeba v oblasti zdravotní politiky (koronakrizi zvládl příkladně).

Navrhují dialog s Tchaj-wanem o míru, bezpečnosti a stabilitě, restrukturalizaci nejdůležitějších dodavatelských řetězců ke snížení závislosti na Číně, povýšení obchodních a ekonomických vztahů s Tchaj-wanem a také "podporu vzniku evropského čínskojazyčného satelitního kanálu se sídlem na Tchaj-wanu, aby byl omezen monopol Čínské lidové republiky na informace v čínštině". (Vzpomeňme, jakou cenu pro nás měla za komunistů vysílačka Svobodné Evropa a Hlas Ameriky.)

Konkrétní kroky jsou důležité, politikům nabízejí účinné instrumenty. Viděli jsme, jaký poprask vyvolala pouhá návštěva Miloše Vystrčila. Nejen v Číně, ale i na Tchaj-wanu, kde ho vítali jako nového Havla. Vysoce ocenili, že ostrov podpořil, že se nebál a povýšil práva malé země nad obchod s Čínou, který stejně nekvete.

Důležitý fakt: text podepsal nejen Reinhard Bütikofer, předseda Delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Čínou, ale podpořili ho lidé jako Raphaël Glucksman, místopředseda Komise Evropského parlamentu pro lidská práva; Nathalie Loiseau, předsedkyně Podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu a bývalá francouzská ministryně pro evropské záležitosti; Radek Sikorski, předseda Delegace Evropského parlamentu pro vztahy s USA a bývalý polský ministr obrany a ministr zahraničních věcí a další.

Snad to evropští politici vezmou vážně, snad se "pragmatismus zavřených očí", tedy jakýsi euro soft zemanismus, změní ve "vidím a slyším, oči nezavírám", tedy v postoj, který bude víc připomínat Václava Havla a jeho Zemanem pohřbené vize zahraniční politiky.

Češi jsou tady! Šéfovi Senátu Vystrčilovi se dostává na Tchaj-wanu velkého mediálního zájmu. | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 33 minutami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy