Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
30. 4. 2018 8:00

Jaro zrušeno bez náhrady. Zůstává jen léto, podzim, zima. Reklamace se nepřijímají

Kolika lidem vlastně "nejaro" vadí? Kolik bezelstně, dětsky naivně spolklo ten omyl, že má být stále "hezky a teplo a hlavně nepršet"?
Začalo jaro (nebo snad rovnou léto), na pražské zahradě o týdny dřív, než bývalo zvykem, bíle vybuchla třešeň.
Začalo jaro (nebo snad rovnou léto), na pražské zahradě o týdny dřív, než bývalo zvykem, bíle vybuchla třešeň. | Foto: Martin Fendrych

Skončil duben, donedávna první jarní měsíc, ale my už máme za sebou letní vedra a spálené tváře. V Praze i třeba v Lužických horách nebo jinde se chodilo v kraťasech a tričku, ven se pomalu nedalo vyrazit jinak.

Zaznamenal to i Andrej Babiš. 22. dubna napsal na Facebook: "Čau lidi, tak jsem vyšel na terasu a jsem úplně vyjevenej. Vždyť tohle je už léto! Kde zůstalo jaro? No nic, dám si kafe a budu odpovídat na vaše otázky."

Dokonce i premiér postřehl, že něco s přírodou není normální, změnilo se cosi, co se nás bezprostředně, tak do hloubky, že o tom skoro nevíme, týká. Jako by rybě pomalu, nenápadně ohřáli vodu, v níž plave. Změna zásadní, nepřehlédnutelná a velmi vážná, takže ji vůdce ANO odbude poznámkou "Kde zůstalo jaro? No nic, dám si kafe…"

Mizení jara předchází už roky slábnutí zimy, i ta se bez varování vytrácí, je stále tepleji (my to vnímáme asi takhle: "letos jsem za topení dal zase míň", "lyžovačka letos nic moc"). Ve skutečnosti v podstatě mizí vesna a skokově, jakoby rovnou, po hlavě do Česka vpadne léto.

Kdo žije ve městě, ten tyhle posuny příliš nevnímá, nezajímají ho, města jako by žila mimo roční doby, ta kupříkladu moderní muž vnímá spíš jen dvě, "letní gumy", "zimní gumy", přičemž ty zimní už pomalu začínají být na pováženou, zbytečné.

Lidé na venkově, nebo ti, kteří vlastní zahradu ve městě, přece jen posun v ročních dobách, plíživý přechod ze čtyř období na tři, nikoli čtvero, ale jen tré ročních dob, léto, podzim, zimu, zaznamenávají intenzivněji a s obavou. Někteří předpokládají, že se tré ročních dob v mírném pásmu ještě smrskne na dvé, tedy na léto a podzim.

V létě budou řádit vedra, sucha a občas zběsilé počasí (bouře, vichřice, čina), na podzim se asi občas snese sněhový poprašek, leč unaven teplem brzičko opět sleze, zanikne.

Přechod ze zimy, jež letos končila kupodivu mrazivě, do léta, do kraťasů, pětatřiceti mimo stín a varování v dubnu, že se na slunci nesmíte opalovat déle než třicet minut, protože si ozonová vrstva vzala dovolenou, je nenormální nejen pro člověka, ale i pro přírodu.

Když třešeň vybuchne o týdny dřív

Jarní květiny se v nížinách objevují málem o měsíc dřív, sněženky, sasanky, ale i tulipány a narcisy. S jistým zděšením jsem pozoroval, jak u nás na zahradě rozkvetla třešeň už na začátku dubna, přitom v okolí jednoznačně patří mezi ty pomalé, normálně bíle "vybuchne" až někde na konci dubna či začátku května. Taky už týden či dva či tři kvetou šeříky, zlatý déšť a další keře a stromy. Blázinec.

Ve městě nejsem s to zaznamenat, kdy přiletěly husy, obvykle zahnízdí už koncem února, špačci, skřivani, čejky, konipasi (možná už u nás zimují), ale viděl jsem již dávno drozdy a samozřejmě i čápy a vlašťovky a jiřičky. Poslední se obvykle vracejí rorýsi, lelci a žluvy, jenže ty ve městě nevidím, stejně jako pěnice a slavíky a další stěhovavé ptáky. Možná od nás postupně přestanou odlétat, klidně zde v teple přezimují, nebo spíš "přepodzimují".

Samo sebou něco jarního zůstalo, pupeny na stromech, ta náhlá, čerstvá, občerstvující, pozimní zeleň, zázračná barva, jež se udrží pár týdnů, pak se zasytí, ztratí čerstvost. Udrželo se i ranní chladno, ale slaboučké, duben a plno lidí chodí celý den v tričku, ženy v minisukních, odhalené.

Přibývá tepla, slunce a sucha. Prší zoufale málo, avšak televizní studia dál, setrvačně, bezmyšlenkovitě mluví o "krásných dnech, které snad, doufejme, vydrží", jako by tam někteří moderátoři netušili, jak sucho ničí Česko a že sucha letos udeřila už v dubnu.

Projekt Intersucho sleduje, jak vyprahlé jsou kraje. Nejhůř si vede Blanensko a západní Brněnsko. Absurdně, nejarně vysoké teploty vysoušejí půdu, vody v ní rapidně ubývá. Pokud přijdou přeháňky (vytrvalé deště už skoro neznáme, moderátoři je zahnali) či bouřky, zemědělec se modlí, aby aspoň udržely současný stav. Zle suše si vedou jižní Čechy, Moravskoslezský kraj a Jesenicko, tam minulý týden vládlo místy až extrémní sucho, nejvyšší stupeň sucha.

Bavíme se o dubnu, ale on se pramálo liší od června nebo července. Jistě, raší pupence, neskutečným tempem, v podivném, dříve neznámém spěchu rozkvétají kytky, to jsou zbytky staré dobré vesny, ale jinak žijeme rovnou léto. Jako by se z holčičky stala bez puberty žena. Jako by někdo rozhodl: Rušíme jaro bez náhrady, reklamace se nepřijímají.

Můžeme za to my, moderní způsob života? A kolika lidem vlastně nejaro vadí? Kolik lidí bezelstně, dětsky naivně spolklo ten omyl, že má být stále "hezky a teplo a hlavně nepršet"? Není to nějaký vyšší trest za naši hloupost?    

Kdyby žil Ludvík Vaculík, už by nepsal svůj každoroční slavný fejeton Jaro je tu, musel by psát rovnou Léto je tu.

 

Právě se děje

Další zprávy