Libor Stejskal Libor Stejskal | Komentáře
27. 1. 2010 16:10

Je Obama tou změnou, po které volali Američané i svět?

Pehe, Zelený, Klvaňa a Tomášek anylyzují první rok v Bílém domě. A jak ho vidíte vy?
Foto: Aktuálně.cz

Mohl vůbec splnit očekávání, která do něj většina Američanů a nakonec i zbytek světa vkládali?  A dělá vůbec dost proto, aby je nezklamal?

Barack Obama bude po roce stráveném v Bílém domě poprvé skládat účty. V noci ze středy na čtvrtek (středoevropského času) pronese v Kongresu tradiční Zprávu o stavu unie, kterou američtí prezidenti každoročně předkládají od roku 1790, tedy od dob George Washingtona.

Čtěte také: Speciál Obama: Rok v Bílém domě. Čím prošel, co ho čeká

Zpráva o stavu unie

Každoroční řeč, kterou prezident Spojených států amerických pronáší před společným zasedáním Kongresu (Sněmovna reprezentantů a Senát). Většinou hlava státu vystoupí se svým projevem v lednu, šestkrát v historii USA se ale tato událost posunula až na únor. Idea přednášet zprávy o stavu Unie pochází z Velké Británie, kde panovník během zahajovacího zasedání parlamentu přednesl svoji Trůnní řeč (angl. Speech from the Throne). V USA ovšem takovouto zprávu vyžaduje přímo Ústava. Sice neříká jak často by se tak mělo dít, každoroční tradici ale zatím nikdo neporušil.

A nebude to mít lehké. Z prezidenta, jehož před rokem bezvýhradně podporovalo přes čtyřicet procent Američanů a jen něco málo přes deset procent s ním ostře nesouhlasilo, se za dvanáct měsíců stal v podstatě politikem, jenž jako málokdo před ním rozděluje americký národ (podle posledních lednových průzkumů s jeho kroky v prezidentském křesle zásadně nesouhlasí přes čtyřicet procent voličů a pětadvacet je plně podporuje). Žádný jiný americký prezident nezaznamenal takový propad podpory během prvního roku své vlády.

Je to však jen Obamova vina? Nebyla očekávání přehnaná? Dělá zásadní chyby či jen prostě nemůže dělat více?

Politolog Jiří Pehe, který studoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a dlouhou dobu žil v USA, míní, že zklamání z Obamy je pochopitelné, ale on za něj vlastně nemůže.

„Většina 'revolučních' nadějí, které jsou do Obamy vkládány, je odsouzena k zapomnění především proto, že jsou založeny na chybném chápání zásadních historických změn. Politici jako Obama nebo před ním Havel, Mandela či Walesa jsou symboly určitých historických přeryvů v širším kontextu, který se sám nijak výrazně nemění. Jejich činy mohou samozřejmě reflektovat hlubší změny, nebo je částečně urychlit, ale zásadnější proměny civilizačního paradigmatu se obvykle dějí mimo pozornost společnosti," napsal  Pehe ve svém blogu na Aktuálně.cz.

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Pehe:
Dějinný okamžik jménem Obama

Nechybí ovšem ani hlasy, které neskrývají zklamání.

Foto: Reuters

Nejcitovanější český ekonom, Milan Zelený, profesor na  Fordham University v New Yorku, Obamovi vyčítá, že během předvolební kampaně sliboval změnu, kvůli níž mu voliči dali hlasy. Zdaleka ale nepřišlo to, co od něj očekávali.

„Když politik žádá 'Dejte mi moc a já prosadím potřebnou změnu' - a lidé mu tu moc propůjčí - pak je chybná interpretace, že vy, voliči, přijmete moji změnu, a ne že já, prezident, přijmu změnu vaši. Obama nepochopil touhu národa po změně, ale použil staré politické mechanismy k prosazování změny své vlastní. V Americe tohle nemohlo a nebude fungovat," upozorňuje Zelený.

Foto: Aktuálně.cz
Milan Zelený:
Můj rok s Obamou: Kdo propíchl jeho bublinu? On sám.

Pavel Tomášek, analytik Aktuálně.cz, se shoduje se Zeleným: Obama nevyslyšel silné volání po změně.

"Obama stojí na prahu druhého roku své vlády podlomen nesplněním dvou velkých slibů. Američané stále ve svých životech nepocítili důsledky odražení se ekonomiky od krizového dna. Politika ve Washingtonu je stejně hašteřivá a bez vůle ke kompromisu jako před Obamovým nastěhováním se do Bílého domu," míní Tomášek.

Foto: Aktuálně.cz
Pavel Tomášek:
Největší hloupost Obamy v roce jedna

Rozpaky z dosavadního Obamova působení se netají ani Martin Herman, další Čech,  žijící trvale v USA (dlouhá léta pracoval ve Světové bance,  nyní vede program Young Leaders amerického fondu American Fund for Czech and Slovak Leadership Studies).

Barack Obama přebírá v norském Oslo Nobelovu cenu míru
Barack Obama přebírá v norském Oslo Nobelovu cenu míru | Foto: Reuters

"Uplynul rok a studená sprcha zchladila nadšení většiny Američanů z Baracka Obamy. Zůstává špetka naděje, že se snad přece jen podaří splnit alespoň něco z toho, co Obama nasliboval během volební kampaně. Pravda, žádný americký president od konce II. světové války neměl těžší začátek. Nicméně první rok pouze potvrdil, že Obama je vynikající řečník. O tom, zda je i vynikající státník jediné světové velmoci, narůstají vážné pochybnosti a to jak doma, tak ve světě," shrnuje Herman.

Foto: Aktuálně.cz
Martin Herman:
Kdo je Barack Obama?

Řada komentářů při příležitosti prvního výročí Obamova zvolení připomíná význam samotného faktu, že se prezidentem nejmocnější země světa stal Afroameričan, syn přistěhovalce z Keni. „Obamovo vítězství naplnilo ideu, jež žila v představivosti velké části americké veřejnosti, přičemž mnoho Američanů zároveň do poslední chvíle nevěřilo, že by se mohla uskutečnit," napsal například Pehe.

Komentátor Tomáš Klvaňa, který též vystudoval a působil na amerických univerzitách,  ovšem poukazuje i na rizika, která z toho pro Baracka Obamu vyplývají.

„Barva kůže a etnický původ amerického prezidenta není nikdy hluboko pod povrchem politických debat… Každý levicový prezident má svého radikála, jenž ho považuje za bolševika a stejně tak má každý pravicový prezident svého magora, který ho má za fašistu. Obama však, zdá se, jich přitahuje nezvykle velkou a hlasitou partu ovlivňující prostřednictvím televize, rádia a internetu nezanedbatelnou vrstvu příjemců. Lepí se na něj nadávky bez ohledu na ideologickou konzistentnost („je" zároveň fašista i komunista). Je cizí, není náš. Za tím je těžké netušit rasismus," varuje Klvaňa .

Foto: Aktuálně.cz
Tomáš Klvaňa:
Rasistický atentát na Obamu - hrozba, či nesmysl?
Výprask pro Bílý dům: Proč Obama prohrává
Vysvědčení  - Obama, Barack Hussein II.

Jak na prudký propad podpory  zareaguje Obama? Oznámí dnes v noci změny ve své politice? Čím se pokusí napravit pošramocenou důvěru? Podělte se s ostatními o své názory a postřehy.  

 

Právě se děje

před 10 minutami

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Kamerunu se srazily autobus a kamion s benzínem, uhořelo 53 lidí

Při srážce autobusu s kamionem přepravujícím benzín uhořelo v noci na středu na západě Kamerunu 53 lidí, informovala s odvoláním na tamní policii agentura AFP. Dalších 29 cestujících bylo vážně zraněno, nejčastěji se jedná o popáleniny. Mezi zraněnými jsou i tři děti.

Oběti kvůli požáru, který způsobil unikající benzín, nebylo možné identifikovat, uvedl guvernér regionu Awa Fonka Augustine.

Podle informací listu Actu Cameroun cisterně selhaly brzdy, srazila se s autobusem přepravujícím sedm desítek lidí a vše vybuchlo. K nehodě podle svědků nejspíš přispěla také mlha a špatná viditelnost na úzké silnici vedoucí po úbočí hory.

Zdroj: ČTK
Další zprávy