Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
29. 3. 2017 12:30

Jiří Drahoš vyrazil na Hrad: Pokus o spojení rozdělené, rozbratřené české společnosti

Docela prostince půjde o to, zda čeští voliči stojí o slušného, úspěšného člověka, který má rozhodně na to, aby prezidentskou funkci zvládl.
Jiří Drahoš je popřením tvrzení, že úspěšní a zajímaví lidé o politiku nestojí.
Jiří Drahoš je popřením tvrzení, že úspěšní a zajímaví lidé o politiku nestojí. | Foto: Matej Slávik

Jiří Drahoš, donedávna předseda Akademie věd, se chce stát českým prezidentem. Oznámil to v Jablunkově, skoro nejdál na východ od Prahy, jak jen to lze. Dál už leží jen Hrčava. Ne že by se chtěl tak strašně vzdálit hlavnímu městu, z Jablunkova pochází. Ale ten symbol má význam, Drahoš mohl klidně kandidaturu oznámit na Václaváku.

Jeho první témata: "Prezident má lidi spojovat. Mou výhodou je, že jsem nebyl v žádné straně. Určitě nebudu žádnou stranu vynášet nahoru. Nikdy jsem s politiky netančil a nemíním s nimi tančit. Prezident by měl být někdo, kdo lidi spojuje. Naše problémy jsou lidské, sociální, ne pravicové nebo levicové."

Obrat, že "s politiky netančí" se mu zjevně líbí, opakuje ho, avšak opět, podobně jako u symbolu Jablunkova, Drahoš chytře zdůrazňuje, že není politik, ani pravičák, ani levičák. Připomíná, podobně jako to na Slovensku dělá prezident Andrej Kiska, že naše problémy jsou sociální, a chce společnost spojovat.

Pravda, každý kandidát na prezidenta tvrdí, že chce lid spojovat, žádný nevyleze na tribunu a neoznámí: "Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč," (Bible, Nový Zákon, Matouš 10). Jestli to spojování myslí opravdu vážně, to u nepolitika poznáme až v průběhu kampaně či po zvolení. U politika můžeme vycházet z jeho předchozí dráhy.

Dokáže jeden člověk usilující o úřad prezidenta rozdělenou, znesvářenou, rozbratřenou českou společnost spojit? Uvědomuje si, jak hluboké příkopy jsou vykopány a jak intenzivně je v Česku nesnášenlivost pěstována? Drahoš to jistě ví. Možná ví i to, že "spojovat" se dá z vysokého postu poměrně jednoduše tak, že úmyslně nerozděluji, že úmyslně nenálepkuji soupeře a celé společenské skupiny.

Drahoš je špičkový český intelektuál, "intoš jak vyšitej", a přece říká: "Ze všeho nejvíc bych chtěl být obhájcem potřebných, byť já patřím k těm úspěšným, kteří mají společnosti co odevzdat."

Je ještě jedna prostá metoda, jak nerozdělovat, ale spojovat: nepřiživovat strach, nepást se na strachu, nestrašit. Zdůrazňovat jiný rozměr českého života: v porovnání s mnoha částmi světa se máme, vulgárně řečeno, jak prasata v žitě. Ekonomicky zažíváme zřejmě nejlepší období svých dějin, a přece v zemi vládne nespokojenost.

Uspěje?

Jiří Drahoš přichází zvenčí, nevedl politickou stranu, "jen" Akademii věd, nedělal politiku, nemá s ní zkušenosti. V tom smyslu je (podobně jako Michal Horáček nebo lékař Marek Hilšer) skutečně správným člověkem do přímé volby; to přece byla její podstata, "pustit" do ryze politické soutěže člověka "mimo". Když prezidenta volili poslanci a senátoři, neměl kandidát zvenčí šanci (viz kupříkladu profesora Jana Sokola v roce 2003).

Zahájením kandidatury z Jablunkova dal Drahoš najevo ještě jedno: uvědomuje si, že o hlasy bude muset žádat lidi po celé zemi, bude za nimi muset vyjet, předstoupit před ně, vydat se jim na pospas, přesvědčit je. Už to nebudou přednášky na téma Fraktály a chaos - fascinující řád nedaleko nekonečna (jeho přednáška v rámci cyklu Člověk v dialogu), zbude především a jedině ten dialog.

Kandidatura akademika Drahoše má další nezanedbatelný rozměr. Lidé jeho záběru, lidé velmi úspěšní, stojící mimo politiku a zároveň ve věku vysoce zralém (68) se obvykle do veřejné funkce nehrnou. Česká politika dlouhodobě trpí "nezájmem zajímavých", úspěšné lidi odpuzuje. Jiří Drahoš nabízí "zájem zajímavého" a úspěšného.

Jeden z důvodů, proč do soutěže o Hrad jde: "Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám." Jinými slovy nelhostejnost k nebezpečnému českému vývoji posledních let. Nelhostejnost k tomu, jak lhostejní jsou u nás lidé k demokracii, jak se jim stala samozřejmou a necennou.

Jiří Drahoš je typ kandidáta, jemuž se dá věřit, že prezidentská ambice je opravdu úzce spojena se starostí o to, kam se Česko šine, kde budou žít naše děti a vnuci.

Uspěje? Těsně po oznámení svého jablunkovského rozhodnutí vyvolal velký zájem médií i soupeřů. Okamžitě byl onálepkován mimo realitu (kandidát médií, to je lež, kandidát politických stran, to je taky lež). Částí veřejných osob byl přivítán jako vhodný a slušný kandidát. Ale ten zájem opadne a on bude muset jezdit a jezdit a odpovídat a odpovídat. Šanci jistě má.

Drahoš se svým životem jeví jako slušný člověk. Nečekejme strašlivé objevy, svinstva, ta, zdá se, nehrozí. Docela obyčejně, prostince půjde o to, zda čeští voliči stojí o slušného, úspěšného člověka, který má rozhodně na to, aby prezidentskou funkci zvládl, aby v ní občany neděsil, ale podporoval je. A jistě má i na to, aby nás slušně, netrapně reprezentoval venku. Aby nás zastupoval jako západní, nikoli východní zemi.

Jiří Drahoš oznamuje kandidaturu na prezidenta | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Aktualizováno před 33 minutami

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela nehoda dvou nákladních aut

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela v sobotu odpoledne nehoda dvou nákladních aut, směr na Prahu je neprůjezdný. Hasiči odstraňují kapaliny vyteklé na vozovku, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Evy Hašlové se kolize obešla bez zranění.

Událost se stala po 13:30 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Nákladní auta podle Fliegerové skončila zhruba 300 metrů od sebe, z jednoho unikly provozní kapaliny.

"Oba jízdní pruhy jsou uzavřeny kvůli vyšetřování dopravní nehody a odčerpávání pohonných hmot," uvedla Hašlová před 14:30. Řidiči havarovaných aut byli cizinci, podle dechové zkoušky před jízdou nepili alkohol.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Feuz vyhrál sjezd ve Wengenu a vyrovnal Klammerův rekord

Sjezd Světového poháru ve švýcarském Wengenu potřetí v kariéře vyhrál domácí lyžař Beat Feuz a vyrovnal rekord slavného Rakušana Franze Klammera. Dvaatřicetiletý závodník navázal na triumfy z let 2012 a 2018.

Feuz si na zkrácené trati po nočním sněžení dojel pro vítězství časem 1:42,53. Dominika Parise na druhém místě porazil o 29 setin a navíc italského reprezentanta sesadil z prvního místa průběžného pořadí Světového poháru sjezdařů a vede před ním o 16 bodů.

Třetí příčku obsadil se ztrátou 31 setin Thomas Dressen z Německa a na stupních vítězů se tak seřadili pouze vítězové dosavadních pěti sjezdů v sezoně. Dressen ovládl úvodní závod v Lake Louise, Feuz poté triumfoval v Beaver Creeku a v Bormiu dvakrát vyhrál Paris.

Feuz vedle tří vítězství ve Wengenu ještě skončil dvakrát druhý. Klammer závod na Lauberhornu ovládl třikrát za sebou v letech 1975 až 1977.

SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - sjezd:

1. Feuz (Švýc.) 1:42,53, 2. Paris (It.) -0,29, 3. Dressen (Něm.) -0,31, 4. Mayer (Rak.) -0,38, 5. M. Caviezel (Švýc.) -0,42, 6. Kilde (Nor.) -0,48, 7. Bennett (USA) -0,87, 8. Hintermann (Švýc.) a Kriechmayr (Rak.) oba -0,93, 10. Weber (Švýc.) -1,00.

Průběžné pořadí sjezdu (po 5 z 10 závodů): 1. Feuz 400 b., 2. Paris 384, 3. Dressen 201, 4. Mayer 200, 5. Kilde 198, 6. Kriechmayr 198.

Průběžné pořadí SP (po 20 z 44 závodů): 1. Pinturault (Fr.) 613, 2. Kristoffersen (Nor.) 611, 3. Kilde 591, 4. Paris 556, 5. Mayer 512, 6. Feuz 461, …116. Zabystřan (ČR) 12.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 51 minutami

Lyžařka Smutná dojela třetí v dálkovém závodu La Diagonela

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla třetí v závodu seriálu Ski Classics ve Švýcarsku, který před rokem vyhrála. Na dvaašedesátikilometrové trati La Diagonely porazila i dosud vedoucí ženu seriálu Brittu Johanssonovou Norgrenovou ze Švédska, přesto průběžné třetí místo neudržela.

Do čela Ski Classics se dostala suverénní vítězka Astrid Öyre Slindová z Norska. Smutná na ni ztratila téměř sedm minut, ale Johanssonovou Norgrenovou zdolala o 25 sekund a podruhé v sezoně se postavila na stupně vítězů.

Závod mužů vyhrál rovněž s velkým náskokem Nor Chris Andre Jespersen. Nejlepším Čechem byl na 32. místě šestačtyřicetiletý Stanislav Řezáč.

Smutná se na trati musela vypořádat s pádem na 22. kilometru a zlomenou hůlkou. "My se blížily ke štědře dotované sprinterské prémii a najednou se tam přiřítili zezadu muži. Max Novak mě bohužel regulérně napálil zezadu a už jsem ležela. Měla jsem zlomenou hůlku a navíc mě začala bolet záda," uvedla Smutná v tiskové zprávě.

V tu chvíli byla osmá, po velké stíhací jízdě se ale prodrala až na třetí pozici. "Jak se mi hnula záda, tak jsem si asi po šesti kilometrech říkala, že končím. Pak ale přišel delší sjezd, kde se to srovnalo, a dojela jsem až do cíle - navíc na bronzové pozici. Těžko říct, jak by to vypadalo bez toho pádu," dodala Smutná, která ani při šestém startu na La Diagonele nechyběla na stupních vítězů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy