Martin Hála Martin Hála | Komentáře
9. 4. 2020 16:30

Jméno viru

Lingvistické manévry kolem názvu epidemie dříve známé jako "wuchanský zápal plic".
Uvolňování karantény ve Wu-chanu
Uvolňování karantény ve Wu-chanu | Foto: Reuters

"Co je to jméno?" ptá se Julie v Shakespearově hře. "Růže pod jiným jménem voněla by stejně…"

U růže možná na jméně nesejde, ale u pandemie s fatálním dopadem na životy, zdraví, ekonomiku a osobní svobody po celém světě je "správný", nebo řekněme politicky korektní název důležitý. Může totiž napovědět, komu tu pohromu přišít - nebo naopak odpárat.

Navlékni si roušku a sklapni!

Může označení viru nést jméno původu a prvního výskytu, tedy Čínu nebo konkrétně Wu-chan? Vláda v Pekingu je rezolutně proti. Virus nezná hranic, a navíc prý vlastně ani nepochází z Číny, nýbrž do ní mohl být zavlečen ze Spojených států, případně z Itálie.

Foto: Aktuálně.cz

"Nečínské" jméno viru je pro Peking tak zásadní, že volí poměrně razantní výrazy protestu proti jeho spojování s Čínou či s Wu-chanem. Naposledy doporučilo čínské velvyslanectví ve Venezuele místním médiím, která použila pro virus přívlastek "čínský" nebo "wuchanský", aby si "navlékla roušku a sklapla".

Peking se také odvolává na směrnice Světové zdravotnické organizace z roku 2015, které nedoporučují nazývat nemoci podle místa původu kvůli možné stigmatizaci. Zeměpisné přívlastky pro nemoci, včetně epidemií, se přitom v Číně samotné používají poměrně běžně. Naposledy třeba u "africké prasečí chřipky", která loni zdevastovala místní produkci vepřového, jež tvoří zásadní položku v čínském jídelníčku. Prasečí epidemie se přitom ani nerozšířila do Číny z Afriky, ale podle všeho z Ruska.

Hlavně ale výraz "wuchanský zápal plic" (Wu-chan fej-jen) zavedla pro označení epidemie … Čína samotná. V lednu se tak v ČLR celkem běžně označovala nová choroba - a to i v počátečních zprávách, které popíraly její existenci. Kdyby nebylo vynucených divadelních prázdnin, mohl by Jára da Cimrman parafrázovat studentský bonmot, že wuchanský virus neexistuje, a navíc není z Wu-chanu (podobně jako "vlastně ani neexistuje" výhružný dopis zesnulému předsedovi Senátu Kuberovi, a rozhodně si ho nevyžádal Zemanův kancléř Mynář).

Západní špína

Přívlastek "wuchanský" se pro nový virus přestal v Číně používat v souvislostí s novou "teorií", že epidemie vlastně nemusí pocházet z Číny, nebo - ve zostřené podobě - že ji do země zavlekli Američané (případně Italové).

Tato nová propagandistická linie jako pokus přenést zodpovědnost na hlavního čínského rivala natolik rozladila amerického prezidenta, že začal na truc používat termín "čínský virus". Americká diplomacie se ho nějaký čas snažila (neúspěšně) prosadit i v mezinárodních dokumentech.

Proti termínu "čínský virus" se ostře vymezil nejen čínský exoprop, ale i část americké a západní veřejnosti, hlavně kvůli jeho potenciálně "rasistickým" podtónům. Nakonec ho přestal používat i Trump. Z čínských komunit v zahraničí skutečně přicházejí anekdotické zprávy o zvýšených projevech nepřátelství z většinové společnosti. Souvislost s názvem epidemie je hypotetická; o jejím původu v Číně není ve světě i přes snahy Pekingu velkých pochyb, ať už se bude jmenovat jakkoliv.

V ČLR samotné, kde má vnitřní propaganda v kombinaci s cenzurou daleko širší pole působnosti, se ovšem podařilo zamlžit nejen původ epidemie, ale i její průběh. To má neblahé dopady na místní komunity cizinců, kteří v poslední době často čelí nepřátelským projevům, jež bychom jinde ve světě asi označili za "rasistické".

ČLR v posledních týdnech zdůrazňuje, že má epidemii na svém území pod kontrolou, a jediné nebezpečí představuje její re-import do Číny z okolního světa. Cizinci jsou paradoxně automaticky podezřelí jako možní nositelé viru. Podle množících se zpráv se jim zakazuje přístup do některých restaurací a dalších prostor a bývají ostrakizováni i na veřejnosti.

S tím, jak se "zodpovědnost" za epidemii přesouvá v čínském povědomí na cizince, objevují se některé vskutku nepěkné projevy proticizineckých nálad. Většinu lépe přejít cudným mlčením; snad jen jako příklad za všechny, série karikatur, která již tak jako tak pronikla do světových médií: cizinci jako "západní odpadky" (jang la-ťi), které je třeba "třídit".

Československá Bratislava

Zatímco v případě viru Peking proti přívlastku "čínský" vehementně protestuje, v jiných slovních spojeních jej naopak systematicky vyžaduje. Vedle "čínského Tibetu" (Čung-kuo Si-cang) prosazuje například ne právě subtilními metodami pro "odtržený" (de facto nezávislý) Tchaj-wan poněkud krkolomné označení "čínská Tchaj-pej". To vyznívá podobně, jako bychom naléhali na oficiální pojmenování Slovenska jako "československá Bratislava".

Se jmény, a zpolitizovaným jazykem vůbec, je to prostě v Číně složité. Autor těchto řádků by se sám označení "čínský" ve spojení s virem či epidemií vyhýbal. Ne snad kvůli politické korektnosti, ale proto, že pojem "čínský" zahrnuje v češtině celou řadu významů, jež vyjadřují v čínštině různé výrazy. Pro Čínu jako stát je v čínštině jiné slovo (Čung-kuo) než pro čínské "národy" (čung-chua min-cu), respektive většinový národ Chanů (Chan-cu).

Hlavně ale Peking používá obecného výrazu čínský (Čung-kuo), tam, kde se mu to hodí, jako by byl významově shodný s Komunistickou stranou Číny. Například jakákoliv kritika politického systému v ČLR je automaticky označována za "protičínský" postoj.

Nevyslovitelný symbol

Pokud je za současnou pandemii někdo odpovědný, pak právě politický systém, který manipulací s informacemi umožnil její počáteční nekontrolované šíření. Tedy nikoliv obecně Čína, ale konkrétně KS Číny. V některých čínských exilových skupinách se také skutečně výraz "virus KS Číny" běžně užívá. To je ovšem zase spíše metafora než skutečný termín.

Jak tedy virus a epidemii nazývat, pokud se nechceme řídit příkladem popové hvězdy dříve známé jako Prince, jehož jménem se stal nevyslovitelný symbol? Covid-19 podle taxonomie Světové zdravotnické organizace nakonec není zase tak špatná volba - ať už si o celkové roli WHO v této krizi myslíme své.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

Světová zdravotnická organizace šla Číně na ruku a fatálně selhala, její ředitel by měl vyslyšet výzvy k odchodu, míní bývalý diplomat Petr Kolář. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Bezplatnými menstruačními potřebami pro nízkopříjmové se má zabývat ministryně Schillerová, uvedl Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) přitakal dotazům, zda by v Česku bylo možné zajistit bezplatný přístup k menstruačním pomůckám, jak se k tomu rozhodlo jako první na světě Skotsko. Na twitterovém účtu uvedl, že Skotové tím chtějí zbořit stigma menstruace a bojovat s chudobou. U příjmově nejslabších by to podle Babiše bylo možné i v Česku. Řešení má nalézt ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), uvedl Babiš.

"Skotsko bude jako první země na světě všem ženám hradit menstruační pomůcky. Chtějí zbořit toto stigma a bojovat s chudobou. Novináři se mě ptají, jestli by bylo by něco takového možné i u nás. U příjmově nejslabších určitě. Požádal jsem Alenu Schillerovou, aby našla řešení," uvedl Babiš.

V úterý schválený zákon zavádí ve Skotsku, kde žije přibližně 5,5 milionu lidí, právo na bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším hygienickým potřebám při menstruaci. Dostupné budou mimo jiné ve školách, na univerzitách, na úřadech a v dalších veřejných budovách. Pro návrh se podařilo ve Skotsku přesvědčit všechny strany tamního parlamentu. Některé z nich se přitom zpočátku zdráhaly, protože považovaly odhadované náklady 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč) za příliš vysoké a dost možná i značně podhodnocené.

Zdroj: ČTK
Další zprávy