Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
9. 11. 2020 8:00

Joe Biden bude udržovací prezident. Mezi Trumpovými republikány a radikální levicí

Za Bidena se věci, které by chtěl spravit, nezlepší. Biden nebude léčitel, "jen" normální prezident. Nic méně, nic více, ale i to může být v současné Americe, v jejímž čele stál čtyři roky Donald Trump, úspěch.
Joe Biden - muž, který se ve svých 78 letech stane v pořadí 46. hlavou Spojených států.
Joe Biden - muž, který se ve svých 78 letech stane v pořadí 46. hlavou Spojených států. | Foto: Reuters

Joe Biden, nově zvolený prezident USA, dostal nejvíce hlasů v americké historii. K neděli pozdě večer, kdy stále ještě probíhalo dopočítávání, jich bylo přes 75 milionů, o šest milionů více, než kolik činil dosavadní rekord Baracka Obamy z roku 2008. A o devět milionů více, než dostala před čtyřmi roky demokratka Hillary Clintonová.

Bidenův mandát je silný, překročil i hranici 50 procent všech odevzdaných hlasů. Na rozdíl od Donalda Trumpa, který před čtyřmi roky získal necelých 46 procent, a volby vyhrál jen díky americkému systému volitelů, může Biden říct, že pro něj se skutečně vyslovila většina Američanů.

Foto: Aktuálně.cz

"Kandidoval jsem jako hrdý demokrat. Teď budu americký prezident. Slibuji, že budu prezidentem, který se nesnaží rozdělovat, ale sjednocovat - který nevidí červené a modré státy, ale Spojené státy," uvedl Biden v sobotu v noci ve své vítězné řeči. A ve srovnání s Trumpem, který v pandemii koronaviru vinil modré demokratické státy, že mu naschvál vysokým počtem nakažených kazí jeho úžasné prezidentství, je Joe Biden radikální změnou.

Jako politik i osobně jako člověk. Joe Biden vždy hledal programové průniky, politické kompromisy, které se mu často dařily i díky tomu, že s politiky z druhé strany barikády se navzájem osobně respektovali. Zcela jinou otázkou ale je, zda tyto Bidenovy politické a osobnostní kvality mohou v současné Americe obstát. Zda mu budou stačit, nebo zda se nakonec spíše neobrátí proti němu. Nemusíme být cyničtí, stačí střízlivý pohled na realitu, abychom dospěli k nepříliš povzbudivé odpovědi.

Kam až zajde Trump?

Biden se bude prát nejen s obrovským, přetrvávajícím a v některých ohledech v tuto chvíli naprosto nesmiřitelným politickým a společenským rozdělením mezi červenou a modrou Amerikou. Ale bude zápasit i se svojí vlastní stranou, s jejím progresivním křídlem, které nevolilo jeho, ale PROTI Trumpovi. A teď, když je tento první úkol splněn, budou chtít uplatnit i svoji agendu. Jejich revoluce teprve začala.

My ale začněme u Donalda Trumpa. Neuznal svoji porážku, a naopak postupuje krok za krokem podle černých scénářů, které na základě jeho vlastních výroků v průběhu celého předvolebních roku, už předem sestavili politologové. Zatím jsme v bodě, kdy Trump označil volby za podvod. Vyhlásil, že kdyby se počítaly jen platné hlasy, zvítězil by. Vznáší žaloby a požaduje přepočítávání.

Co bude dál, jak daleko je Trump ochoten zajít, až se tyto jeho pokusy vyčerpají, ukážou se jako marné? Může se skutečně pokusit zvrátit v některých státech s republikánskými parlamenty (Wisconsin, Michigan, Pensylvánie, Georgie) volby tak, že by prostě neuznaly výsledky a jejich "volitelé" by se vyslovili pro Trumpa?

Zní to naprosto neuvěřitelně, a procesně je to tak složité, až se to dostává na samou hranu proveditelnosti, takže i politologové ve svých teoretických scénářích bloudí ve slepých uličkách. Jenže Trump už také přece prokázal, že se pokusí vždy vykopnout každé dveře, které vnímá jako zbytečnou překážku. I kdyby těmi vraty měl být americký ústavní systém.

A i kdyby neudělal nic dalšího, než co předvedl zpochybněním věrohodnosti výsledků voleb, už to stačilo k tomu, aby část jeho voličů začala považovat "takzvanou" výhru Bidena za jasný podvod. Jeho prezidentství i jeho samotného tak z principu nepřijmou, od první chvíle budou v zaťaté, jakýmkoli kompromisům nepřístupné opozici.

Nevíme, jak velká část Trumpovy základny to bude, možná i většina. Zároveň ovšem už naopak jistě víme, že Trump nebyl jednorázovou výchylkou, historickým úletem, jak by si přáli demokraté. Představuje reálný a dlouhodobý fenomén.

Na každé tango jsou potřeba dva

Zmíněný Obamův rekord z roku 2008 byl totiž v letošních volbách překonán hned dvakrát - vedle Bidena získal obrovský počet hlasů také Trump. K pozdnímu nedělnímu večeru jich bylo 71 milionů. Bidenova výhra je jasná a nezpochybnitelná, dokázal více vytěžit z největší volební účasti od začátku 20. století. Ale Trumpova voličská základna se nijak nezmenšila, ve srovnání s volbami 2016 naopak zmohutněla - hlas mu dalo o osm milionů (tedy o dvě procenta) více Američanů než před čtyřmi roky.

Je sice zřejmé, že i část Trumpových voličů je jeho stylem, jeho psychotickým projevem, zcela zbytečnými turbulencemi a neustálým kraválem na Twitteru tak trochu utahána, takže ve vztahu k Bidenovi se uchýlí do pasivní rezistence. Jenže to je také tak to "nejlepší", co Biden může od Trumpových republikánů čekat. Štěstím spíše bude, když nepřijde i odpor násilný.

Jisté v každém případě je, jak už bylo řečeno, že drtivá většina Trumpovy Ameriky žádnou nabídnutou ruku ke smíru nepřijme. Čas na "hojení" ran, o kterém mluví Biden, prostě nepřijde, protože i na tohle tango jsou potřeba dva.

V těchto prezidentských volbách se navíc ani nedostavil jinak obvyklý efekt (coattailing), kdy vítězný prezident s sebou strhne i vítěznou vlnu v Kongresu. Demokraté, kteří si před volbami mysleli na výrazné rozšíření své většiny ve Sněmovně reprezentantů, naopak o několik křesel přišli, a jejich převaha už bude pouze jednociferná.

Patrně to vyjadřuje rozpoložení voličů, kteří chtěli vyměnit prezidenta, ale ne nutně pustit dokořán otevřenými dveřmi i demokratickou politiku. Ve výsledku to znamená, a to je ještě důležitější, že ani v Senátu se nenaplnily naděje demokratů na zisk většiny.

Definitivně se rozhodne ve dvou soubojích v Georgii na začátku ledna, ale Bidena s velkou pravděpodobností čeká "rozdělená vláda", kdy veškeré zákonné návrhy, s kterými on a jeho demokraté přijdou, bude moci zablokovat republikánský Senát.

Mladí chtějí svoji revoluci

Jako bývalý dlouholetý senátor a muž kompromisu má sice Biden o něco větší šanci, než měl svého času Barack Obama, že se se svými někdejšími kolegy v Senátu - především s vůdcem republikánů Mitchem McConnellem - může i jako demokratický prezident na něčem dohodnout. Ale zároveň nemějme velké iluze. Republikáni jsou a přinejmenším i přes Bidenovo prezidentství stále budou stranou Trumpových voličů. A podle nich se politici v Senátu zařídí, zda vůbec něco Bidenovi povolí.

Jako prezident bude Biden mezi dvěma kameny. Na jedné straně s velmi nepřátelsky naladěnými republikány, na straně druhé s progresivními demokraty, kteří budou chtít svoji revoluci. Patrně ve straně ještě nepřeváží, ale také ani náhodou nesloží zbraně, budou v ofenzivě. Jak už naznačila jejich vlajkonoška, kongresmana Alexandria Ocasio-Cortezová těsně po volbách v rozhovoru pro deník New York Times.

Ze špatného výsledku ve volbách do sněmovny newyorská kongresmanka obvinila středové demokraty, kteří podle ní se svým programem v současné politice sedí jako "kachny na odstřel". A středovým demokratům - tedy vlastně i Bidenovi - vzkázala: Naši kolegové by měli vědět, že nejsme nepřítel, že jejich voličská základna není nepřítel. Všeobecné zdravotní pojištění není nepřítel. Pokud se budou stále snažit o zbytečné věci, sami se odsuzují k zániku."

Dodejme, že Biden dosud odmítá všeobecné zdravotní pojištění. Na rozdíl od senátorky Elizabeth Warrenové, kterou by teď ovšem progresivní demokraté rádi viděli na místě Bidenovy ministryně financí, a na rozdíl od senátora Bernieho Sanderse, kterého zvolenému prezidentovi zase nabízejí jako ministra práce.

A koneckonců, i Kamala Harrisová, zvolená viceprezidentka USA, byla jako senátorka a ještě i na začátku demokratických primárek pro všeobecné zdravotní pojištění, než svoji podporu později takticky stáhla.

Vítězství Joea Bidena je dobrou zprávou. Zastavilo Trumpa, jehož zisky - především některé úspěchy v ekonomické a zahraniční politice - nemohou vyvážit nebezpečí, které představuje pro základní principy demokracie, k jakým v prvé řadě patří uznání výsledků voleb.

Úspěch skromných rozměrů

Trumpovi voliči v končícím prezidentovi vidí poslední hráz proti kulturnímu úpadku jejich Ameriky. Jenže kvůli tomu odmítají vidět, že Trumpův svět je cynickou, sobeckou, hodnotovou pustinou, kde vše je na prodej.

Joe Biden je - přímočaře, stručně řečeno - člověk lepšího charakteru, osobní integrity, kterou u Trumpa nelze nalézt. Od Bidenova prezidentství ale příliš nečekejme. Je sice osobně ustrojen pro kompromisy a překlenutí příkopů, ale přichází ve chvíli, kdy o to ani jedna strana upřímně nestojí. Svým založením je středový demokrat, ale je prezidentem strany, jejíž podstatná část chce radikálnější změny.

V nejlepším případě bude Joe Biden prezidentem udržovacím, za jehož pobytu v Bílém domě se věci, které by chtěl především napravit, nezlepší, ale snad ani nezhorší. Biden nebude ranhojič amerických zranění, "jen" normální prezident. Nic méně, nic více. Ale i to může být v současné Americe - v Americe, v jejímž čele stále čtyři roky Donald Trump -  vlastně úspěch.

Vychladněme, ti druzí nejsou nepřátelé, jsou to Američané, vyzval ve vítězném proslovu Biden

Nově zvolený prezident USA Joe Biden na pódium přiběhl a ve vítězném projevu vyzval k jednotě země. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Americký prezident Donald Trump svolil, aby demokrat Joe Biden dostával každodenní zprávu, kterou pro prezidenta zpracovávají tajné služby

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Schválil to parlament

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Příslušný zákon dnes jednomyslně schválil místní parlament, informoval list The Scotsman. Podle odhadů by mělo opatření vyjít na 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy