Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
17. 6. 2022 8:09

Česko je zpět. Pro Američany je opět spolehlivým spojencem bez pochyb a otazníků

Česká zahraniční politika je po letech rozlomení srozumitelná a jednotná. Ve Washingtonu oceňují naši pomoc Kyjevu. Praha je pro Washington partnerem s cennou ukrajinskou zkušeností, o kterou se Američané zajímají.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil u busty Václava Havla, která je v americkém Kongresu umístěna od roku 2013.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil u busty Václava Havla, která je v americkém Kongresu umístěna od roku 2013. | Foto: Senát ČR

Začněme tentokrát několika reportážními postřehy z návštěvy předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) ve Washingtonu, kde jej minulý týden doprovázela podnikatelská delegace, čítající přes dvacet českých firem.

Foto: Aktuálně.cz

V sídle společnosti IBM její viceprezident Christopher Padilla vyjmenoval tři poučení, která pro něj vyplynula z Putinovy válečné agrese proti Ukrajině. "Potvrdilo se, jak zásadní jsou ekonomická a vojenská spojenectví se spolehlivými partnery. Ukázala se důležitost ekonomické odolnosti. A za třetí se potvrdilo, že byznys má důležitou společenskou roli," vypočítával.

K prvnímu a druhému bodu doplnil, že IBM po začátku války na Ukrajině opustila Rusko, kde její roční obrat činil 300 milionů dolarů. Svoji přítomnost chce firma ovšem nyní naopak posílit v zemích střední Evropy. V Polsku, na Slovensku a v Česku, kde mimochodem společnost dala Člověku v tísni na pomoc Ukrajině šest milionů korun.

K třetímu "poučení" viceprezident Padilla vysvětlil, že IBM se podílela na vývoji a technickém zabezpečení systému, který ulehčuje vládním úřadům administrativu s přijímáním uprchlíků, ať už šlo dříve o ty afghánské, kteří hledali azyl v USA, nebo nyní o ty, kdo utíkají před Putinovou válkou do evropských zemí.

Záruka dvojí americké kvality

Na pozdějším setkání amerických a českých podnikatelů, které ve spolupráci s českým Svazem průmyslu a dopravy zorganizovala Americko-česká obchodní komora (ACBC), se dal autor tohoto textu do řeči s Fritzem Roeggem ze společnosti Holtec International, která rozvíjí projekty malých modulárních reaktorů. A je mezi firmami, jež nedávno podepsaly s českým ČEZ memorandum o spolupráci, jehož výsledkem by mohla být i výstavba modulárního reaktoru v Temelíně.

Potud vše, řekněme, běžný byznys. Ale když si pak na vizitce přečtete, že jste právě mluvili s "viceadmirálem US Navy" ve výslužbě, postrčí to vaši zvědavost o pár stupňů výše. A přímo od viceadmirála se tak dozvíte, že velel americké pacifické ponorkové flotile, tedy nukleárním ponorkám, které jsou poháněny malými jadernými reaktory.

Autor tohoto textu má za to, že by to bylo velmi příhodné propojení, kdyby se o případný modulární reaktor v Temelíně postarala americká firma, která má zároveň tak impozantní zkušenostní zázemí ve vojenství a obraně. Kdy jindy, když ne teď, kdy nám Vladimir Putin ukázal, že v sousedství Ruska není nikdo nikdy v bezpečí.

A zároveň si autor tohoto textu troufá tvrdit, že pozná, zda jsou čeští politici ve Washingtonu přijímáni jen z povinnosti, nebo zda Američané skutečně oceňují, co Česko ve své zahraniční politice dělá. Za uplynulých více než dvacet let byl u řady americko-českých setkání, a s jistotou může říct, že přijetí Miloše Vystrčila (společně s Pavlem Fischerem, předsedou zahraničního výboru Senátu) bylo tím druhým případem.

Po dlouhých letech rozlomené zahraniční politiky, kdy nebylo zřejmé, co si myslíme, co chceme a kdo za Česko vůbec vystupuje a mluví, ve Washingtonu nyní vnímají jasný postoj a názor. A ještě důležitější je, že vedle slov vidí i konkrétní činy. Tedy české vojenské zásilky pro Ukrajinu, pomoc uprchlíkům, politickou podporu Kyjevu, demonstrovanou kromě jiného návštěvou Petra Fialy (ODS) a následně i Miloše Vystrčila na Ukrajině, v zemi uprostřed obranné války.

Pokud řeknete, že Česko přijalo přes 350 tisíc uprchlíků, může to v Americe, zemi imigrantů, vyznít jako nepříliš pozoruhodný údaj. Když k tomu ovšem vysvětlíte, že na počet obyvatel je to stejné, jako by do USA v jednu chvíli přišlo 10 milionů lidí, už je to věc, která budí viditelný respekt.

Vzácná, ale pevná nadstranická shoda

Respekt byl velmi dobře patrný i na republikánském kongresmanovi Michaelu McCaulovi z Texasu, spolupředsedovi zahraničního výboru americké Sněmovny reprezentantů. A stejně tak i na demokratovi Lloydu Doggettovi, rovněž z Texasu, který je ve sněmovně spolupředsedou českého kaukusu - poslanecké skupiny, která se snaží propagovat a zastupovat české zájmy.

"Vy jste byl v Buči?" nechal se kongresman McCaul ujistit, že předseda Vystrčil viděl následky Putinovy agrese, otevřený masový hrob, skutečně na vlastní oči. Vážný zájem o českou zkušenost by se v tu chvíli dal v kongresmanově kanceláři krájet. A když McCaul poznamenal, že se do Kyjeva také chystá, nabídl mu Miloš Vystrčil zprostředkovat přijetí ve vedení ukrajinského parlamentu.

Kongresman Lloyd Doggett se lehce usmíval, když říkal, že s "kolegou McCaulem" jsou sice "sousedi z Texasu", ale řadu věcí vidí - jeden demokrat, druhý republikán - zcela jinak. V otázce Ukrajiny je ovšem mezi nimi dvěma, a obecně mezi demokraty a republikány, naprostá shoda.

Ukrajina musí mít podporu Západu v obraně svého území, své nezávislosti a svobody. A musí to být ukrajinské rozhodnutí, kdy a za jakých podmínek boj případně ukončí. "V rámci českého předsednictví Evropské unii uděláme vše pro to, aby to bylo rozhodnutí Kyjeva, ne někoho jiného," znělo ujištění předsedy českého Senátu.

Hodnoty místo hokynářství

Válka na Ukrajině je hrozná, pro Česko ovšem přišla ve chvíli, kdy na ni bylo připraveno. Snaha Miloše Zemana zatáhnout zemi na Východ skončila naprostým debaklem, nakonec ho zradil ten, komu tak věřil - Vladimir Putin. Zdaleka podstatnější než tato Zemanova osobní tragédie ale je, že s jeho politickým pádem je česká zahraniční politika znovu srozumitelná, jednotná.

Úhelným kamenem je jasný, hodnotový postoj vlády Petra Fialy, který vystřídal hokynářskou zahraniční politiku Andreje Babiše, jež by ve vztahu k Ukrajině za nic neručila, jen populisticky plandala. Důležitým prvkem současného jasného českého ukotvení je ovšem také jeho podpora ze strany parlamentu, kterou právě předseda českého Senátu při své cestě do USA reprezentoval.

"Jsme zpět," shrnul současné postavení Prahy ve Washingtonu Petr Kolář, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech, který Miloše Vystrčila jako jeho poradce u všech jednání (v Kongresu, na ministerstvu zahraničí a v několika think-tancích) doprovázel. A je to tak, Česko je zpět mezi zeměmi, které USA berou jako spolehlivé spojence - a to zcela vážně a důvěryhodně, bez pochyb a otazníků.

Vystrčil: Situaci jsme podcenili. Putin není šílený, dělá velmi promyšlené kroky (video z 22. února 2022)

„Musíme prosadit nejtvrdší sankce i navzdory tomu, že se sníží kvalita našeho života. Odhodit populismus. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy