Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
23. 5. 2017 16:10

Kajínek je po 17 letech venku. Z té zprávy jde zase úzkost, jen jiná než tehdy. Alternativní justice

Miloš Zeman porušil svůj slib dávat milost jen nevyléčitelně nemocným, kteří nebyli odsouzeni za závažné zločiny. Jeho zdůvodnění "každé pravidlo má své výjimky" je cynické.
Foto: ČTK

Když Jiří Kajínek uprchl po svázaných prostěradlech z mírovské věznice, znamenala ta zpráva úzkost. Dvojnásobný vrah je venku, na útěku z vězení: kdo by se toho alespoň v koutku duše nebál. Kajínek znamenal nebezpečí, i proto ho víc než měsíc hledaly stovky policajtů.

Po sedmnácti letech je na svobodě znovu, navýsost legálně. Z milosti prezidenta. Někdo může cítit podobnou, třeba slabší úzkost jako prve. Anebo jinou: z toho, jak hlava státu popírá sebe sama, poškozuje důvěru v justici. A zatímco nás straší cizím teroristickým nebezpečím, vrací do společnosti našeho vlastního vraha. Prý už neškodného vraha-celebritu.

Milost pro Kajínka je bezprecedentní. Poprvé v historii ji dostal odsouzenec na doživotí. A nikoli, jak vyplývá z toho, co jsme se z Hradu dozvěděli, z humanitárních důvodů, tak jak to u milostí má být. Ale proto, že prezident pochybuje o jeho vině. Právo na názor má jako každý - ale jen on může názorem trumfovat soudy. Neměl by to dělat, protože milost se tím mění na dynamitovou patronu soudních rozhodnutí. Podle soudů Kajínek vrah je. Pochybující prezident jinými slovy říká, že není.

Najednou je tu alternativní justice.

V pochybnostech ve prospěch obviněného, in dubio pro reo: Miloš Zeman, který nikdy neměl daleko k úvahám, kdo "patří do tepláků", najednou, ausgerechnet u Kajínka, objevuje zlaté pravidlo justice. Nepůsobí to důvěryhodně: když tedy Kajínek, případ, který soudy podrobně řešily mnoho let, proč ne desítky, stovky jiných? Vyčarovat pochybnosti by nebyl problém: pro ilustraci zmiňme třeba pravomocně neuzavřený případ Lukáše Nečesaného.

Jenže prezidentská milost nemá být polemikou se soudy, ale nástrojem soucitu tam, kde je justice se svými paragrafy zbytečně nemilosrdná, a její slepota najednou nespravedlivá.   

Miloš Zeman porušil svůj slib dávat milost jen nevyléčitelně nemocným, kteří nebyli odsouzeni za závažné zločiny. Jeho zdůvodnění "každé pravidlo má své výjimky" je cynické. Minimálně vůči těm, kdo s odvoláním na toto pravidlo milost nedostali, a jejich blízkým.

V listopadu 2013 prezident zmocnil ministra spravedlnosti, aby milosti pro zdravé a lehce nemocné zamítal. Což se, přesně podle instrukcí, dělo i s žádostmi Kajínkova fanklubu. Zeman přesto i v jeho případě milost udělit mohl, to stále byla jeho věc - ale kromě svého slibu tím postavil na hlavu i vlastní rozhodnutí číslo 378/2013 Sbírky.

Milost je jištěna sedmiletou podmínkou, zní z Hradu na podporu přesvědčení, že Kajínek se bude chovat spořádaně. Vězeňských psychologů se prezidentská kancelář neptala. Ale že je riziko "kriminálního selhání" nízké, si myslí například i bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Z druhé strany připomeňme: Kajínek nejen uprchl z Mírova, ale na útěku byl i z předchozího 11letého výkonu trestu, když v roce 1993 střílel v borských serpentinách. Je to dávno a co bude, nevíme. Ale jsou tohle stránky z životopisu disciplinovaného člověka?

Jiří Kajínek šel do vězení ještě dlouho před vynálezem Facebooku. Přejme si, ať novou životní situaci ustojí, s manažerem a tiskovým mluvčím nebo bez nich. A my také. Reality show začíná.

Jiří Kajínek vychází na svobodu po 23 letech. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy