Karel Hvížďala | Komentáře
27. 1. 2013 12:00

Kam směřuje Česko s prezidentem Milošem Zemanem

Zeman se nezměnil a lze očekávat, že bude aktivističtější hlavou státu než Klaus
Foto: Blogy a názory

"Voliči dali přednost slibovaným sociálním jistotám před řádným státem, kde platí pevná pravidla, která zabraňují korupci a prorůstání státní správy s byznysem," píše v komentáři pro Aktuálně.cz k výsledku historicky první přímé prezidentské volby v Česku spisovatel a publicista Karel Hvížďala.

Volba, kterou jsme zažili ve dnech 25. a 26. ledna 2013, byla vlastně volbou mezi člověkem odpovědným za rozklad sociálního státu, tedy mezi místopředsedou vlády Karlem Schwarzenbergem, a člověkem odpovědným za rozklad ústavního státu, bývalým spoluautorem tzv. opoziční smlouvy Milošem Zemanem.

Vítězství ukázalo, že v České republice dala většina, tedy 54,8 procenta voličů, přednost slibovanému nastolení sociálního smíru před znovubudováním ústavního pořádku, který by zabraňoval další delegitimizaci Ústavního soudu, Senátu a budování nezávislého justičního systému. Karel Schwarzenberg, který se o toto chtěl pokusit, obdržel 45,2 procenta odevzdaných hlasů.

Voliči dali přednost slibovaným sociálním jistotám před řádným státem, kde platí pevná pravidla, která zabraňují korupci a prorůstání státní správy s byznysem. Nedávno zemřelý kreslíř Vladimír Jiránek v seriálu Vtip pro moji ženu Lenu již v roce 1968 konstatoval: Svoboda znamená možnost volby mezi dvěma zly: Větším a menším. Některé národy si tvrdohlavě volí to větší zlo.

Základní otázky, na které je třeba hledat dnes odpověď, proto zní: Jak nový prezident Miloš Zeman, který je zvolen přímo, tedy má větší legitimitu, bude zasahovat do výkonu ostatních pilířů moci? A jak se tyto změny dotknou občanů? Tady se už ale pouštíme do spekulací.

Ledacos však naznačila první improvizovaná tisková konference, která se konala přímo na místě, kde čekal na výsledky Zemanův volební štáb. Záběry, které bylo možné vidět v televizi, spíše než důstojné přivítání právě zvoleného budoucího prezidenta připomínaly prostředí hasičského bálu z filmu Miloše Formana někde na Vysočině, kam si pozvali vesničané oblíbené baviče ze sousedního města: Jen Jiřina Bohdalová vyměnila svého partnera Vladimíra Dvořáka za Miloše Zemana, který místo odpovědí novinářům sypal z rukávu citáty. Již tenhle obrázek o něčem vypovídá a měli bychom si ho dobře pamatovat.

Ve svém prvním vystoupení se pustil Miloš Zeman do kritiky pouze dvou oblastí, a sice pracovníků ministerstva vnitra a médií. Prohlásil, že vymění svou ochranku, ač ta nepodléhá v žádném případě prezidentovi, ale ministrovi vnitra, který jmenuje ředitele ochranky a prezident jmenování schvaluje. Miloš Zeman tedy může mít vliv jen na jmenování ředitele, ale nemůže ho odvolat ani si vybírat, kdo ho má a jak chránit, hlavně proto, že tomu vůbec nerozumí.

A podobně je to s médii: Média jsou nezávislá a již od takzvané liberální teorie médií, která byla formulována na konci XIX. století, jsou považována za čtvrtou mocnost ve státě, a proto mají právo svým čtenářům v rámci služby, kterou jim poskytují, doporučit i kandidáta ve volbách. Stejně jako Václav Moravec má právo a povinnost politikům klást nepříjemné otázky: kvůli tomu si nehraje na kandidáta na prezidenta, jak řekl Miloš Zeman.

V anglicky mluvících zemích mají doporučení médií letitou tradici. Je tomu tak hlavně proto, že sami politici tam již od roku 1690, kdy John Locke zveřejnil Dvě pojednání o vládě, vyžadovali od médií tvrdou kontrolu politiků a politického provozu, a tím jim přisuzovali politickou sílu. To byl také hlavní důvod, proč tam již v roce 1695 byla zrušena cenzura, zatímco u nás byla poprvé zrušena až v roce 1989, nepočítáme-li pár dní v roce 1848 a 1968.

Miloš Zeman naopak tuto funkci médiím odpírá a schovává se za takzvanou nestrannost a vyváženost, jenomže v médiích platí tzv. Okrentův zákon, který zní: „Snaha dosáhnout (v komentáři) rovnováhu může vést k nerovnováze, protože někdy je taková i skutečnost." A vyváženost zase neznamená, jak říkal Jean-Paul Sartre: Pět minut Židé a pět minut Hitler.

Oba útoky z první tiskové konference tedy naznačují, i když zatím jen velice mírně, že se Miloš Zeman nezměnil a asi ve svém věku ani změnit nemůže, a lze tedy očekávat, že bude ještě aktivističtějším prezidentem než Václav Klaus.

Dokazuje to i citace z poslední Zemanovy knihy-rozhovoru s Petrem Žantovským Zpověď informovaného optimisty, v níž například tvrdí, že ve staré Evropě je opoziční smlouva tradiční instrument, na jehož základě fungují všechny menšinové vlády. To je čistá lež: Miloš Zeman nemluví pravdu.

Právní filozof Jiří Přibáň z univerzity v Cardiffu mi k tomu řekl: „Především neznám žádnou politickou smlouvu o menšinové vládě, která by takovým způsobem dělila sféry hospodářského vlivu, a zrovna tak bychom těžko hledali smlouvu zavazující jednotlivé strany k totální změně politického a ústavního režimu. Tyto změny připravené Zemanovou vládou a na půdě Parlamentu prosazované i Klausovou ODS naštěstí Ústavní soud postupně zrušil. Z prvních přímých prezidentských voleb v roce 2013 je ovšem patrné, jak silně v naší společnosti stále přetrvává charismatická legitimita, jakou se vyznačovala česká politika v 90. letech minulého století, a že jí občané dali přednost před racionální správou a legitimitou."

I z toho důvodu je možné se domnívat, že obavy v sociální demokracii z Miloše Zemana mohou být oprávněné. Konec konců i ve zmíněné knize upozorňuje čtenáře, že si dobře pamatuje na jména lidí ze sociální demokracie, kteří způsobili, že před deseti lety nebyl zvolen prezidentem. Mezi těmito jmény jsou právě pánové Sobotka a Zaorálek, kteří dnes stojí v čele ČSSD. A kdyby se Miloši Zemanovi podařilo rozložit sociální demokracii, jako se podařilo Václavu Klausovi rozložit ODS, byla by to velmi špatná zpráva pro celou tuto zemi.

Na politické krajině České republiky by se totiž otevřela obě krajní křídla: vlevo by to posílilo komunisty a vpravo národovce. Tradiční evropské dělení, které u nás jakž takž fungovalo, by se oslabilo a spíše bychom se začali přibližovat k Maďarsku. Nejnebezpečnější otázky proto zní: Kdo si to v Česku přeje? A co proti tomu můžeme my občané učinit? Upadneme zase do letargie, nebo mladí lidé, kteří se tak aktivně zapojili do předvolební kampaně, si to už nenechají líbit a sociální demokracii nedovolí rozbít? Jen tehdy by totiž měla zase naději se zmátořit ODS.

Názory Aktuálně.cz

Názory - co vy na to?

Sledujte nás na:

 

Právě se děje

před 32 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

"Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci," uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak "nelze odročit něco, co už skončilo".

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že "nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko je ochotné prodloužit odzbrojovací smlouvu s USA bez podmínek

Ruská federace je připravena bez jakýchkoliv podmínek a diskusí prodloužit smlouvu se Spojenými státy o omezení strategických útočných zbraní (START). Prohlásil to ve čtvrtek prezident Vladimir Putin při poradě o vojenských záležitostech.

Smlouva START, jejíž obnovenou podobu podepsali v roce 2010 v Praze prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, je poslední platnou odzbrojovací smlouvu mezi oběma jadernými velmocemi. Platnost smlouvy vyprší 5. února 2021, může být ale prodloužena o pět let. "Rusko je připraveno neprodleně, co možná nejrychleji, do konce letošního roku, bez jakýchkoliv předběžných podmínek smlouvu prodloužit," prohlásil Putin podle agentury Interfax.

Zdroj: ČTK
Další zprávy