Jakou úlohu mají hrát církve v dnešní době? Co by měla dělat největší česká církev - katolická? Jak mají křesťané působit na společnost? Takové otázky vás napadnou, když sledujete veřejné vystupování kardinála Dominika Duky. Za komunistů žil odvážně, pracoval v podzemní církvi, seděl déle než rok. Dnes? Nejvýše postavený katolický křesťan v Česku se jako vejce vejci podobá prezidentu Miloši Zemanovi, v mnohém ti dva splývají, zastávají stejné postoje.
Jak se to stane? Jak se člověk svobodomyslný může přetočit do takřka opačné podoby? Do odmítání dnešního světa a jeho proměn? Svoji roli může hrát věk, v rozhovoru pro Respekt (36/2020) sám Duka říká "… patřím k odcházející generaci, takže my spíše hodnotíme to, co bylo, a ne úplně se dokážeme soustředit na to, co bude".
Ale kardinál je nejviditelnějším představitelem křesťanů v Česku. Ovlivňuje pohled na všecky křesťany (i nekatolické, lidé často jednotlivé denominace nerozlišují). Kdo zná bibli, postavu Ježíše, tím musí otřást výroky Duky o uprchlících. V Respektu odpovídal na otázku po milosrdenství "ve vztahu k uprchlické krizi, kde Češi v debatě o pomoci uprchlíkům hájili velmi odmítavý postoj". Duka říká, že to nebylo odmítání. "My jsme řekli, že jsme schopni zajistit příjem pěti set rodin. Ale dodali jsme, že jako katolická charita můžeme zajišťovat jenom příchod křesťanů. Takže to byl náš postoj." (V nahrávce celého rozhovoru, již zveřejnilo pražské arcibiskupství, Duka dál vykládá, že katolická charita pracuje v Egyptě, Libanonu, Sýrii, Iráku, "čili víme, že přijímáme skutečně migranty". Ostatní se s nimi prý nebudou ani bavit.)
Zíráte na tu odpověď v němém údivu. Duka a charita může pomáhat jenom křesťanům? Křesťanství se najednou mění v elitní klub, pokud věříš po muslimsku či jinak, nemáš nárok na pomoc, nevěří ti ani fakt, že utíkáš. Ježíšův příběh o milosrdném Samaritánovi, který pomohl člověku z opačného tábora, by zřejmě měl být z Nového zákona vygumován.
Duka přešel od přátelství s Václavem Havlem na stranu Miloše Zemana (přesný popis jeho osobní proměny). Přispívá k rozdělování společnosti. Možná to dělá "s čistým svědomím", ale dělá to. Nemyslím ani tak na jeho žalobu, již podal na hry Naše násilí a vaše násilí a Prokletí režiséra Olivera Frljiće. (Bylo však drsné, jak se postavil na stranu násilnického spolku nazvaného Slušní lidé.) Tam se dá ještě jakž takž pochopit, že ho urazila postava Ježíše znásilňující ženu.
Ach, ta prokletá média…!
Myslím však na kontroverzi okolo mariánského sloupu, který byl vztyčen na Staroměstském náměstí v Praze. Respekt Dominiku Dukovi připomíná, že sloup ještě více rozdělí českou společnost. Neobává se toho? Kardinál: "Ta společnost je natolik rozdělená, že ten sloup tam stojí, aby řekl, kam jsme se až dostali." Absurdní odpověď, sloup je tedy symbolem rozdělené společnosti.
Duka mluví o jeho požehnání: "Na Staroměstském náměstí bylo pět tisíc lidí, kteří se účastnili vztyčení sloupu. Proti nim stálo padesát demonstrantů. Přitom média takto popisují události opravdu velice často. Deset demonstrantů něco vykřikuje a okolo nich se shromáždí dvě stě turistů, kteří se koukají. A média z toho udělají stovky demonstrantů proti stavbě sloupu. Takhle se informuje o politickém a společenském životě v naší zemi." A dodá: "Společnost je méně rozdělená, než ji rozděluje většina médií."
Odpor k médiím je u Duky nepotlačitelný. Krom uprchlíků další mimořádně silný styčný bod se Zemanem. Kardinál už neunáší kritické pohledy, chtěl by být chválen a hýčkán.
Do mariánského sloupu měl být vložen pamětní dokument (nakonec ho tam nedali), který podepsali mimo jiné Miloš Zeman, Andrej Babiš, někdejší kandidátka na prezidentku za KSČM Jana Bobošíková, členka Rady ČT Hana Lipovská či mluvčí Jiří Ovčáček. Proč? Co má tahle skvadra společného s milosrdnou Pannou Marií? Představují spíš její opak. A zároveň dobře vidíte, ke komu dnes Duka patří.
Ke sloupu se v blogu vyjádřil i katolický teolog Tomáš Halík: "Nebudu mezi těmi, kdo se Zahradilem a Semelovou protestují proti obnovení mariánského sloupu, ani mezi těmi, kdo ho triumfalisticky okuřují. V disentu jsme toužili po jiné tváři českého křesťanství." Přesné. I dnes toužíme po jiné tváři českého křesťanství.
Distanc od Lipovské
Za pozornost stojí text protestantského teologa Pavla Černého na Christnetu. Píše o smyslu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí: "Byl to pomník k uctění ztráty české samostatnosti a totálního pokoření českého národa pod nadvládou Habsburků po bitvě na Bílé hoře v roce 1620, tak jak to vyjadřovala každoroční procesí ke sloupu, a to až do doby, kdy je Josef II. zakázal. Bylo to stálé připomínání genocidy uprostřed českého národa. Po Bílé hoře začaly popravy, špehování, výslechy, mučení a věznění pro víru. Tisíce rodin, pokud nechtěly přijmout jedinou povolenou konfesi, musely opustit svou vlast." A dál o Marii: "Na sloupu byla prezentována jako tvrdá žena, která stojí na 16 metrů vysokém sloupu a tam šlape po drakovi a velí andělům, kteří propichují svými meči heretiky - protestanty." - Proč kopii takového sloupu stavět a žehnat?
Do Rady České televize Duka a jeho lidé vyslali ekonomku Hanu Lipovskou spojenou s Václavem Klausem. V týdeníku Hrot nedávno řekla: "Podle mě je referendum o czexitu nezbytně nutné, protože to, kde jsme dnes, není tím, co se slibovalo." Kůň Duky v Radě ČT se nás snaží vyhnat z EU. Kardinál se Lipovské ve svém blogu zastal: "Považuji diskusi, která požaduje bičování kritiků Evropské unie, za neadekvátní a nepravdivou." (Opět nelze nevidět paralelu se Zemanem.)
Na výroky Lipovské reagoval plzeňský biskup Tomáš Holub: "Veřejně se distancuji od výroků členky Rady ČT paní Lipovské, nominandky ČBK, jež pronesla na adresu otců zakladatelů EU, tedy i na adresu Roberta Schumana, jehož proces blahořečení je v běhu. Citace 've svém elitářství pohrdal člověkem' je zcela absurdní!"
Česká biskupská konference, jež Lipovskou do Rady ČT nominovala, vydala k jejím vyjádřením v Hrotu prohlášení. Neztotožňuje se s ní, jedná se prý o její osobní názory, "ne o postoj České biskupské konference". Ale znovu, Lipovská přece dělá přesně to, co chce Zeman, Klaus senior i Klaus junior, proto si ji tam zřejmě Duka prosadil. Není to žádný omyl, jen další společnost tvrdě rozdělující postava.
Je smutné, kam Dominik Duka došel, v koho se v pozici kardinála proměnil. Jeho splývání s Milošem Zemanem ukazuje jediné: křesťané nejsou ani o chlup lepší než nekřesťané.
