Možná že právě metafora se striptýzem je nejblíž situaci, kterou vyvolal skandál druhé největší světové automobilky Volkswagen, do které patří i Škoda Auto. VW totiž pomocí softwaru dokázal posledních sedm let snižovat emisní hodnoty toxických oxidů dusíků při měření. Podvod se týká asi 11 milionů aut, z toho v USA asi půl milionu, což má za následek pád akcií nejen Volkswagenu, ale i akcií ostatních koncernů, protože vzniká podezření, že by se mohly podobně chovat i ostatní výrobci aut. Podezření se zvýšilo poté, co nezaznělo jasné dementi ani od firmy Daimler (výrobce vozidel značky Mercedes), že u nich by se nic takového nemohlo stát. Jen v pondělí se akcie koncernu VW propadly o 18,6 procenta na 115 eur, přičemž ještě v březnu byly na hodnotě 250 eur.
Volkswagen může dostat ve Spojených státech pokutu ve výši 18 miliard dolarů, což je více než 438 miliard korun. V USA podvod vyšetřuje Agentura pro ochranu životního prostředí, která již podobné podvody u firem Honda a Ford vyšetřovala v roce 1998 a obě firmy musely platit mnoho milionů dolarů.
Díváme-li se na to českýma očima, na celé aféře je překvapivé chování Volkswagenu, který velmi rychle podvod přiznal. Mluvčí firmy v neděli doslova podle novin Die Welt řekl: "My jsme úřadu podvod přiznali. Popsaná situace je pravdivá. S úřadem aktivně spolupracujeme na vyšetřování." Na takovou reakci nejsme v České republice zvyklí, tady je spíše zvykem lhát do poslední chvíle, překrucovat fakta, vymýšlet si jiný příběh. O to se německá firma zatím vůbec nepokouší. Situaci spíš zlehčují někteří němečtí novináři, kteří naznačují, že za to mohou příliš přísné ekologické normy, které zdražují výrobu. Firma VW naopak slibuje nápravu a bude volat všechna auta do svých opraven. Jenže tím nejspíš problém neskončí: budou-li motory skutečně v předepsané ekologické normě, sníží se podle odborníků jejich výkon a to může vést k dalším sporům, což by ještě více zvýšilo ztrátu VW; tím pádem i pád akcií by mohl dále eskalovat.
Bohužel, problém má ale hlubší kořeny a poukazuje na selhání celé naší civilizace, v níž politika jako komplex různých maxim byla vytlačena ekonomií, kterou někteří odborníci již řadu let nepovažují za vědu, ale pouze za službu.
Nejpřesněji o tom v posledních letech pojednává italský filozof Giorgio Agamben, který se domnívá, že budoucnost naší civilizace je závislá na tom, jestli zase dokážeme pochopit, že činnosti, které nic neprodukují, jsou pro naši existenci stejně důležité jako sama výroba a obchod. Konkrétně hovoří o historii, filozofii, psychologii a umění. Agamben tvrdí, stejně jako mnozí další profesoři, že ekonomie není vědění, a proto nemůže ani rozhodovat o tom, k čemu má sloužit. Jinými slovy: Filozofům jde o rozlišení mezi humanitou a nelidskostí, což je otázka, která ekonomy a finanční experty vůbec nezajímá.
Pokud se nad tímto problémem nebudeme zamýšlet, pokud současná krize automobilového giganta VW a striptýz této firmy pro nás nebude dostatečným podnětem k tomu, abychom začali jinak myslet, může se naše civilizace brzy dostat do další globální krize. Důvod je zřejmý: Tato aféra má totiž stejné kořeny jako bankovní krize v roce 2008: ničím a nikým neřízenou touhu po stále větších ziscích.
