reklama
 
 

Kdo platí, poroučí. Dělit miliardáře v politice na padouchy a čistokrevné sympaťáky je naivní

2. 8. 2017
Jejich drtivá finanční převaha nad stranou může těžko vést k něčemu jinému, než že si ji jednoduše koupí.

Když se v roce 2007 rozhodovalo o dějišti zimní olympiády 2014, psala média o finálovém souboji ruského Soči a jihokorejského Pchjongčchangu jako o střetnutí Gazpromu se Samsungem.

Byla to nadsázka? Vzhledem k tomu, jakou roli hrají ve sportu - a při pořádání olympiády zvlášť - peníze, ani moc ne.

V české politice to začíná vypadat podobně. Podzimní střetnutí Agrofertu se Synotem a Pentou vypadalo rozhodnutě, ale pořadím se ještě pokusí zamíchat Jablotron. Dalibor Dědek, majitel této úspěšné jablonecké firmy, oznámil, že hodlá kandidovat za Starosty a nezávislé.

Nelze samozřejmě miliardářům bránit, aby šli do politiky. Když mohou lékaři, učitelé, farmáři a všichni ostatní - proč ne byznysmeni?

Jenže u těžkých vah typu Babiše, Valenty nebo nejnověji Dalibora Dědka je to přece jenom trochu jinak. Problém spočívá v tom, že jejich drtivá finanční převaha nad stranou typu Soukromníci nebo Starostové a nezávislí může těžko vést k něčemu jinému, než že si ji jednoduše koupí.

Andrej Babiš nenechal nikoho na pochybách - stranu založil jako svůj start-up. ANO si může klidně na každém sjezdu hrát na volby předsedy. Babiš je nemusí nijak manipulovat. Ví, že jeho straníci vědí, že pokud on nebude šéf, nebude ani strana a jejich teplá místa.

Poté, co Starostové a nezávislí uraženě odmítli místa na kandidátkách KDU-ČSL, muselo jim být jasné, že s plánovanými dvaceti miliony korun na kampaň se do sněmovny určitě nedostanou. Pokud podnikatel Dědek dodá sedmdesát, které zbývají do zákonného limitu, bude mít ve straně hlavní slovo. Kdo platí, poroučí.

Jeho první vyjádření už svědčí o tom, že nemá ambici pouze kandidovat. Majitel Jablotronu sice mluví uměřeně, skoro ostýchavě, ale jasně. Třeba pro dnešní Právo o svých sympatiích k Andreji Babišovi, které vedení Starostů nesdílí: "Chtěl bych být v roli mentora, který ho (Jana Farského, lídra STAN) naučí si možnost spolupráce s Babišem představit." Tak schválně, prosadí se zásadový postoj dlouholetého populárního starostenského harcovníka, nebo šustění milionů? Tipněte si.

Aby nedošlo k mýlce - Dalibor Dědek je podle všech dostupných informací poctivý a sympatický chlap. Jenže dělit miliardáře v politice na ty, kteří jsou nám sympatičtí, a na ty druhé, angažmá prvních vítat a druhých odmítat, by bylo vrcholem naivity.

Není to tak dávno, kdy panovalo všeobecné nadšení z jiného úspěšného a sympatického byznysmena s politickými ambicemi - Radima Jančury. Žluté autobusy na přecpané D1 platily div ne za pádnou českou odpověď těm nemožným Němcům a jejich vysokorychlostním vlakům a vyzobnutí lukrativních tratí Českým drahám se oslavovalo jako vítězství zdravého konkurenčního prostředí.

Přetrvává toto nadšení i poté, co dal Jančura jasně najevo, že se při prosazování své agendy nebude štítit ani tak diskutabilních metod, jako je výzva k esemeskovému bombardování demokraticky zvolených politiků, jejichž podobiznami a čísly mobilů polepil své autobusy? Nebo pánovité zprávy jihočeskému hejtmanovi, který ho s žádostí o povolení zastávky v Českých Budějovicích zcela správně odkázal na dopravní odbor krajského úřadu?

Že je to fuk, protože nemáte rádi Chovance a Zimolu? To právě není, takovéto metody nemají v politice co dělat, bez ohledu na to, kdo je zrovna jejich cílem.

Právě tak je třeba nebrat v potaz osobní sympatie, když do politiky vstupuje někdo, kdo má dost peněz na to, aby si vybudoval nebo koupil vlivnou stranu. Obezřetnost je namístě, i když je to sympaťák.

Pan Dědek - podle už jednou citovaného rozhovoru pro Právo - jde do politiky, protože nynější zákony brání "konání dobra", hledá "slušné lidi" na kandidátky, chce spolupracovat s každým, kdo má "upřímný zájem republice pomoci". Ať se na mě nezlobí, ale na mě je tam toho "dobra" trochu moc.

Potřebujeme, aby politika - především proevropských a demokratických stran - měla pevnější kotvy, než jsou osobnostní kvality stranického sponzora. Od politiků bychom měli požadovat schopnost věcné diskuse, vyargumentovaná řešení problémů a čitelné hodnotové postoje.

Dobro nechť konají tak, jak ho doposud konal pan Dědek - soukromě.

autor: Jan Moláček | 2. 8. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama