reklama
 
 

Kdo po Babišovi? Fiala i Bartoš by obstáli, hlavně už žádné "čaulidi"

12. 6. 2019 13:05
Mezi "milionáři" se nabízí zásobárna kvalitních lidí, mimo jiné mnoho schopných žen, a především silná podpora pro demokracii a svobodu v Česku.

V úterý se Českem převalila další vlna protestů, které organizuje Milion chvilek pro demokracii. Podle stránek spolku proběhly celkem ve 313 obcích. Počty zapojených míst stále stoupají. Protesty premiéra Andreje Babiše znepokojují, neví si s nimi rady, bojí se utkat s lídrem Milionu Mikulášem Minářem. Demonstrace se pokouší bagatelizovat, snižovat jejich význam a počty (v Praze na Václavském náměstí se podle jednoho jeho výroku sešlo nikoli 120 tisíc lidí, ale "jen" 70 tisíc), čísla zjevně hrají v životě šéfa ANO velkou roli. Otázkou je, co bude dál, kdo po Babišovi.

Jel jsem se v úterý podívat na demonstraci do Litoměřic (mají 24 tisíc obyvatel, protestujících se sešlo 200 až 300). Setkání občanů tam na místě organizovaly dvě ženy, Renata Kutinová a Zuzana Legnerová, jindy s nimi pracuje ještě Petra Černá. Hlavní řeč pronesla advokátka Radka Šumerová, jež ocenila Milion chvilek: "Podařilo se jim něco neskutečného, zmobilizovali občanskou společnost. Ta vyrostla za oněch 30 let, za což vděčíme předchozím vládám." Vypíchla nejzásadnější moment protestů. Najít 200 lidí, kteří mají zájem o věci veřejné a nesedí jen doma, to je velký posun, změna.

Organizátorky požádaly přítomné, aby do mikrofonu řekli, proč na demonstraci přišli. Nejzajímavější moment setkání, výpovědi se v podstatě dají shrnout takto: nechceme ztratit svobodu získanou v roce 1989, není nám jedno, co se v našem městě a naší zemi děje, za komunistů (ti starší) jsme byli pasivní, šedá zóna, nevěřili jsme, že lze systém změnit, ale teď už pasivní nebudeme, jde nám o děti a jejich budoucnost. - Silný moment protestu. Jedna studentka (žena ze skupiny, již Babiš vůbec nechápe) řekla, že ji uráží, když premiér tvrdí, že mladí jsou děti a ničemu nerozumí.

Protesty ve 313 obcích jsou ještě cennější než masivní demonstrace v Praze, vyžadují větší odvahu i odhodlání, přinášejí větší místní rizika (lidé se navzájem znají - "jo, to je ta nespokojená, tak na tu bacha!"). Lidé si čím dál víc uvědomují, co znamená být občan. Právě to vytváří demokratickou společnost: občané, lidé se zájmem o obec. Mimochodem, ten zájem může být i kontroverzní, stavba věznice, utečeneckého tábora, jaderné úložiště, strach z ghett, která chybnou politikou vznikla v okolí… Redukce na volby jednou za čtyři roky (za pět let) je omyl a nezbožné přání politiků, jako je Klaus, Zeman nebo Babiš (mezitím nám do toho nekecejte).

Pokud Babiš "milionáře" vyzývá, ať vstoupí do politiky, ukazuje, že neví, co politika je (věc obce, polis). Ti, kteří přijdou na náměstí, dělají politiku, vstoupili do ní. Kdyby byl Babiš dobrý premiér, byl by za aktivní občany vděčný.

Normální premiéři na skladě

Momentálně protesty směřují k červnové demonstraci v Praze na Letné, kam chtějí Mikuláš Minář a Benjamin Roll přitáhnout 200 až 300 tisíc lidí a donutit Babiše k demisi. Jde však o širší výhled, o otázku, kdo vystřídá Andreje Babiše, kdo se může stát novým premiérem (případně novým českým prezidentem v přímé volbě).

Jedním z výsledků protestů "milionářů" po celé zemi je, že se objevují nové osobnosti, stovky osobností. Strany, pokud mají rozum, najdou právě tady svoji budoucnost. Ukazuje se, že neplatí ono "nejsou lidi", jsou a dělají politiku.

Často při debatách slyším otázku: Kdo má na to, aby se postavil Babišovi a Zemanovi? Kdo dokáže strhnout veřejnost tak, jako tito dva sehraní populisté využívající na maximum jeden druhého? Odpověď: Hledá se někdo jako Babiš? Postava s "miliardářským" charismatem, suverén na pětníku, který všecko SÁM zmákne a je nej nej nej? Populista, který naslibuje hory doly a ono pak zase nakonec nic nebude? Jeden takový se objevil, Klaus junior, zjevně má schopnost až surově přitáhnout pozornost, být "kroužkován" ve volbách, je výrazný. Takový nový, nacionalistický, silně antievropský Babiš. Skok z bláta do louže.

Budoucí premiér se musí hledat v silných opozičních stranách. Petr Fiala (ODS), Ivan Bartoš (piráti). Obstáli by?

Na první pohled to vypadá, že Fiala je příliš nemastný neslaný (někdo by řekl příliš slušný), aby Babiše vystřídal. Máme již optiku značně zkreslenou "babišováním", tím, co bych nazval politické šílení, běsnění, "čau lidi", červená kšiltovka Silné Česko (a pod ní malér s předběžným auditem Evropské komise a s Čapím hnízdem a…), tah na "špici Evropy". Omyl, Fiala by jistě zvládl slušné, poctivé, nešílené premiérování.

Bartoš taky. Byl by jiný, k Babišovi má svým způsobem blíž než Fiala, taky blbne s makáním, s úderničením, ale učí se a roli by zvládl. Není pravda, že nemáme z koho vybírat, a byl by velký omyl hledat dalšího Babiše, to by země skončila u Klause juniora, při jehož vládnutí bychom, zřejmě už někde mimo EU, ještě prstíčkem hrabali po čaulidovém šéfovi ANO. Obstál by nejen Fiala a Bartoš, ale i jiní normální politici (Bartošek, Rakušan, Pospíšil, jejich strany ovšem mají slabou podporu).

Důležité je, aby opoziční strany pochopily, co se v zemi děje, rozuměly společenskému probuzení, kvasu, který provází protesty. Aby se k němu přihlásily, dokázaly ho využít a aby spolupracovaly. Mezi "milionáři" se jim nabízí zásobárna kvalitních lidí, mimo jiné mnoho schopných žen, a především podpora pro demokracii a svobodu.

Video: ČTK, Zuzana Hronová |  01:58

autor: Martin Fendrych | 12. 6. 2019 13:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama